Článek
Je ráno před devátou hodinou a vstup do Polikliniky Pod Marjánkou na Praze 6 nevypadá jako každý všední den. Hned na vstupních dveřích je modrý nápis Odvodní řízení. Po příchodu do velké místnosti v přízemí je na první pohled vidět, že je tady akce armády.
Vojáci v maskáčích jsou připraveni ve velké místnosti na několika stanovištích, aby si s figuranty vyzkoušeli podobu odvodového řízení pro případ krize. První zkušenost s takovým cvičením má 18letý student Ondřej Lev.
„Přijde mi zajímavé to, že se díky praxi na městském úřadu Prahy 6 mohu účastnit. Jsem rád, že se můžu podívat, jak to vypadá. Reálně bych to ale zažít nechtěl,“ říká student, jak cvičení odvodů vnímá.
Student Ondřej Lev si v 18 letech v roli figuranta vyzkoušel nácvik odvodu.
Na místo přišel civilně oblečený ve fialové mikině a černých kalhotách. Stejně jako další dva figuranti absolvoval předem připravený scénář výcviku. Hned po příchodu si sednul k vojákovi na první stanoviště, který si vyžádal předložení povolávacího rozkazu a dokladu totožnosti. Po oficialitách dostává od vojáka další pokyny.
„Požádal bych vás, abyste se teď tady posadil a za chvíli se vás ujme zdravotní sestra a provede odběr moči,“ sdělil Ondřejovi, jaký bude další postup. Armáda v průběhu cvičení upozornila, že prostor je upravený pro novináře kvůli snazšímu pohybu, při reálných odvodech by lidé měli víc soukromí a pohovory by byly třeba v samostatných místnostech.
Cvičení odvodů
Cvičení má prověřit připravenost armády na případné odvodní řízení. Letos poprvé je ve všech krajích současně.
Na druhém stanovišti si figuranti opět u stolu s vojákem projdou osobní údaje. „Projdu s vámi dotazník, zda máme údaje správně. Poprosím občanský průkaz,“ vyzývá voják postupně každého figuranta.
V dotazníku se například zjišťuje, jestli občan studuje školu, jaké má vzdělání, jestli umí cizí jazyk nebo plavat. Poté přichází na řadu třetí stanoviště a to je lékařská prohlídka. V Praze se cvičení neúčastní lékaři z praxe, ale figuranti. Za bílou plentou tedy na studenta Ondřeje čekají za stolem dva muži v bílých lékařských pláštích.
„Zadáním toho cvičení bylo, že ho provádí výhradně figuranti. Víme, že nám potvrdilo účast na těchto nácvicích po celé České republice 45 příslušníků zdravotnického personálu a máme indicie, že byl skutečně zájem si to vyzkoušet v praxi,“ vysvětluje zástupce velitele teritoriálních sil Armády ČR Jaroslav Hrabec, jak je to s nasazením skutečných lékařů.
Podívejte se, jak vypadalo cvičení odvodů v Praze:
U stanoviště, kde je lékařská prohlídka, na stole nechybí přístroj na měření tlaku nebo sada dřevěných razítek s několika nápisy – trvale neschopen, přezkum, schopen, odveden nebo odročen. Studenta Ondřeje se po příchodu hned ujímá žena v roli zdravotní sestry, která je opět figurantkou a má bílý plášť. Změří výšku studenta a zváží ho.
V dotazníku se předem zjišťuje také zdravotní stav. Otázky jsou zaměřené na prodělané nemoci, jestli užívá léky, kouří, je po úrazu nebo má astma.
Cvičení jako každé jiné
Poslední stanoviště je u odvodní komise. Místo připomíná vyhodnocení maturity na střední škole, nechybí státní vlajka, fotka prezidenta a státní znak na zdi. Za stolem během cvičení odvodů sedí dva figuranti v rolích lékařů, předseda komise a zástupce obce s rozšířenou působností.
Tím je během cvičení Vladislav Pivoňka z městského úřadu Prahy 6. „Mám za sebou ještě cvičení, kdy byla pravomocná branná povinnost. I s kolegy z krajského vojenského velitelství jsem odvody zažil v běžné praxi. Jsem bývalý voják, beru to tak, že to je cvičení jako každé jiné. To, že to padá do situace, kdy je válka na Ukrajině a lidé jsou rozjitření, tak to je druhá stránka věci,“ říká Pivoňka.
Vedoucí oddělení obranných příprav Krajského vojenského velitelství hl. m. Prahy Petr Valtera vysvětluje, proč se odvodní řízení vůbec dělají.
„Cílem komise je rozhodnout o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Konají se lékařské prohlídky, kdy v rámci odvodního řízení zjišťujeme zdravotní stav občana. Zpracovávají se posudky, to dělají lékaři. Děláme s občany pohovory, co nás zajímá a v průběhu odvodního řízení seznamuje občany s jejich právy a povinnostmi. Vrcholem celého procesu je vydání rozhodnutí. Buď je schopen, nebo není schopen,“ uvedl Valtera.
K vojenským odvodům by stát mohl sáhnout, pokud by byl vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav.
„Armáda v tuto chvíli kromě nácviku žádné odvody nepřipravuje. Cvičení probíhá v tuto chvíli ve všech 14 krajích České republiky na 28 místech. Toto je skutečně jeden z prostorů, kde by reálně na území Prahy probíhalo odvodní řízení,“ vysvětluje zástupce velitele teritoriálních sil Armády ČR Jaroslav Hrabec.
Občanovi České republiky vzniká branná povinnost dosažením 18 let věku, službu v armádě může v případě ohrožení státu či válečného stavu odmítnout z důvodu svědomí nebo náboženských důvodů.
