Nechceme být v obklíčení Babišových lidí. Vláda má plán, jak překopat úřady

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Až ministři vlády Petra Fialy převezmou své úřady, nastoupí do míst, kde osm let vládli politici z hnutí ANO a sociální demokracie. A podědí po nich i odborné náměstky, což jsou mnohdy lidé loajální předchozí vládní garnituře.

Ty v jejich pozicích „zabetonoval“ služební zákon. A nováčci mají omezené možnosti v tom, jak se rychle zbavit alespoň těch nejkřiklavějších jmen, která doposud kritizovali. Každý ministr si tak s sebou může přivést jen velmi omezený počet sobě blízkých lidí.

Podle zjištění Seznam Zpráv už pětikoalice vypracovala plán o třech krocích, jak na ministerstva co nejrychleji dostat svoje spolupracovníky.

Prvním krokem bude přivést si s sebou takzvané politické náměstky. Ty jmenuje a odvolává ministr podle svého uvážení a může mít podle zákona maximálně dva. Ani tak ale není výpověď těch stávajících úplně bez problémů - pokud mají pracovní smlouvu na dobu neurčitou, musí se s nimi ministerstvo vypořádat podle zákona.

Podle dohody koalice Spolu s Piráty a Starosty můžou noví ministři obsadit místa obou politických náměstků, jeden může být z jeho koalice a druhý z koalice partnerské.

Například Vítu Rakušanovi mají na Ministerstvu vnitra sekundovat exposlanec Lukáš Kolařík (Piráti). Druhého zástupce má vyslat ODS. Dosavadní Hamáčkův politický náměstek Michal Hašek problémy dělat nebude - své působení na vnitru ukončil na vlastní žádost a míří zpět do advokacie.

Na školství Petru Gazdíkovi (STAN) pošlou svého zástupce lidovci. Měl by jím být bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller, druhého si vybral sám. Sama si vybrala náměstka podle svého gusta i budoucí ministryně obrany Jana Černochová (ODS), na jméno od Pirátů a Starostů teprve čeká.

Dalšími „křiklavými“ jmény na pozici politických náměstků byli například Jan Kohout a Pavel Jaroš na Ministerstvu zahraničí. Místo nich by se měl do kanceláří v Černínském paláci usadit ostřílený diplomat Martin Dvořák za Starosty, jenž v minulosti působil jako generální konzul v New Yorku či jako velvyslanec v Kuvajtu. Na letošní kandidátce PirSTAN se těsně nedostal do Poslanecké sněmovny.

Z koalice Spolu by mělo jít o občanského demokrata Jiřího Kozáka, který v minulosti řídil CEVRO a nyní působí jako programový manažer ODS. Samotná ODS se v Černínském paláci může opřít i o vysoce postavené diplomaty s „modrou“ stranickou knížkou, například z mise při OECD v Paříži se má vrátit do ústředí exministr Topolánkovy vlády Petr Gandalovič, který se má ujmout řízení odboru rozvojové spolupráce. V Austrálii velvyslancuje exposlanec ODS Tomáš Dub, který už svou mateřskou stranu na postu náměstka ministerstva zahraničí zastupoval v časech Nečasovy vlády.

Při výměně zbylých, takzvaně odborných náměstků má koalice svázané ruce služebním zákonem. Dají se měnit pouze v rámci takzvané systemizace míst na úřadu. V praxi to vypadá tak, že se post odborného náměstka škrtne nebo nahradí trochu jinou pozicí, na kterou nový ministr vypíše nové výběrové řízení.

Jenže systemizaci lze uskutečnit pouze k 31. prosinci. Nastupující koalice tak má na hlubší překopání úřadu doslova jen pár dní. Její zástupci tedy předpokládají, že se v prvním kole bude jednat o několik málo míst - tak, aby z úřadů odešli jen ti nejtěsnější spojenci jejich předchůdců.

Politici pětikoalice nechtějí plány oficiálně komentovat, v zákulisí už se ale skloňuje seznam nejohroženějších jmen.

Nastupující ministryně obrany Jana Černochová například zdědí po Lubomíru Metnarovi vlivného náměstka pro investice Filipa Říhu. Říha byl původně nucen rezignovat kvůli předražené zakázce, dostal odstupné, jenže za čas se na ministerstvo do náměstkovské pozice opět vrátil.

Černochová celou kauzu kritizovala. „S každým z odborných náměstků si chci pohovořit, jaký kdo máme představy,“ uvedla teď pouze.

Náměstek - odborník a tajemník úřadu těsně spojený s předchozí érou čeká i na ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL). Zde léta sekundoval Richardu Brabcovi jako náměstek Vladislav Smrž, který před nástupem pracoval jako personální ředitel ve společnosti Lovochemie a na úřad nastoupil jako ředitel sekce ministra již v roce 2014.

Vazby na Agrofert má i Brabcův státní tajemník Jan Landa, který rovněž nastoupil na úřad současně s odcházejícím ministrem. V minulosti působil jako finanční ředitel ve společnostech Unipetrol nebo Kaučuk a s Andrejem Babišem se zná zhruba 30 let. Před nástupem na ministerstvo působil jako tajemník Městského úřadu v Lovosicích.

„Řešení personální politiky je pro mne brzy. Mám už sice stávající organizační strukturu, ale to je vše,“ vyhnula se rovněž konkrétní odpovědi Hubáčková.

Ani náměstek vymazaný systemizací ale nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Půl roku zůstává v záloze a pobírá 80 procent platu. Stát by mu měl během té doby nabídnout odpovídající pozici. Mezi úředníky se takovému stavu přezdívá „akvárko“ nebo „bazén“.

Politici Spolu i Pirátů a Starostů v neformálních rozhovorech připouští, že k systematizaci pravděpodobně přistoupí v prvním pololetí znovu.

To udělat lze, vláda by ale musela takové změny odůvodnit podstatnou změnou podmínek, ve kterých se nachází. A za podstatnou změnu nemůže vydávat skutečnost, že přišli noví ministři z opačného politického spektra.

Propuštěný úředník by se proti takovému rozhodnutí mohl obrátit na soud a není vyloučené, že by uspěl. Právě proti takovým politickým otřesům má totiž služební zákon úředníky chránit.

Jako s třetím krokem proto nová koalice počítá s rychlou novelou služebního zákona tak, aby si uvolnila ruce k větší přeměně úřadů.

Jakým směrem chtějí jít, naznačuje i společná koaliční smlouva. V ní se například píše, že „už v prvních kolech výběrových řízení na vedoucí místa bude možné připustit účast zájemců mimo státní službu“.

Konkrétnější zástupci koalice zatím být nechtějí. „Nic nebudeme vykládat předem, až se vláda rozhodne, tak to oznámí,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv, zda se již koaliční strany dohodly na postupu a časovém rámci šéfposlanec ODS Marek Benda.

O tom, jak klíčová otázka personálie jsou, svědčí i skutečnost, že se v zákulisí přetřásá i varianta skutečně mezní - a to zákon o státní službě na čas vypnout, nebo vyjednat nějaký pardon od Evropské komise.

Samotný zákon je totiž navázán na čerpání dotací z Bruselu, a kdyby například noví poslanci jeho platnost pozastavili, nejen že by to nevypadalo dobře před domácími voliči, ale zastavilo by to i tok evropských dotací. Navíc na Česko se kvůli blížícímu se předsednictví bude už v prvním pololetí nadcházejícího roku upírat pozornost více než kdy jindy.