Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Během rozhovoru si nový předseda České pirátské strany odskočil se podívat, jestli hlasováním prošla jeho reforma, díky které mají Piráti podle něho zefektivnit vnitrostranické procesy.
Reforma prošla, Zdeněk Hřib byl očividně nadšený. „Je to tam! Dneska nám to vychází,“ komentoval výsledek.
Se stranou ale bude mít těžkou práci, Piráti za sebou mají několik volebních neúspěchů. Se Hřibem pak někteří kolegové včetně protikandidáta Lukáše Wagenknechta nechtějí spolupracovat, po jeho vítězství se odmítli účastnit volby místopředsedů.
„Sjednocovat se chci, ale nebudu se s každým objímat,“ říká na to Zdeněk Hřib v rozhovoru.
Jaké máte pocity po zvolení? Hlasování bylo poměrně těsné.
Je to velká zodpovědnost. Navázat na práci Ivana Bartoše, který udělal z českých Pirátů nejúspěšnější Pirátskou stranu na světě, bude velká výzva. Přistupuji k tomu s maximální pokorou.
Když jsme se v říjnu bavili naposledy, říkal jste, že se soustředíte na práci na magistrátu a na předsedu si nemyslíte. Co se od té doby změnilo?
Dostal jsem celou řadu výzev, abych do toho šel, to bylo rozhodující. Zároveň jsem neviděl nikoho, kdo by přišel s konkrétním receptem, jak bychom mohli udělat nějaké změny. A my změny potřebujeme jako sůl. My jako Piráti i my jako Česko. Jak říkal Albert Einstein: Definice šílenství je, že děláte věc stále stejně, ale čekáte jiný výsledek. Je celkem jasné, že se nám trend nepodaří otočit, pokud se nějak nezměníme
Strategii vždycky dodržujeme
Strana navenek nevypadá moc jednotně, vedou se spory na fóru nebo na sociálních sítích. Někteří kandidáti s vámi nesouhlasí a nechtějí spolupracovat. Co uděláte jako předseda pro sjednocení?
Ke sjednocení vede mimo jiné reforma, kterou jsme si dnes odhlasovali. Například republikové předsednictvo se stane součástí republikového výboru, což by mělo sjednotit naše vedení. Ve spoustě věcí to vytváří podmínky pro širší demokratický konsenzus, protože se zvyšuje kvorum prosté většiny na 60 procent. To je věc, která bude motivovat k tomu, abychom spolu více mluvili a hledali kompromis.
Tohle jsou konkrétní řešení. Pokud někdo říká, že chce sjednocovat tím, že se budeme víc scházet a objímat se, tak takhle to nefunguje. Nás nicméně momentálně nejvíce sjednocuje vnější nepřítel.
Říkáte vnější nepřítel, v Praze jste ale po měsících jednání složil koalici se Spolu a STAN. Jste politický pragmatik?
Já jsem nešel do politiky proto, abych měl s kým chodit na pivo do hospody. Politika je práce. Musíte potkávat s lidmi, se kterými byste se třeba normálně nepotkával, a řešíte s nimi věci. Máte povinnost zastupovat zájmy svých voličů, kteří vám dali důvěru a kteří vás vyslali do funkce. A pochopitelně s některými se to prosazuje jednodušeji, s jinými složitěji, s některými vůbec.
My vždycky zveřejňujeme před volbami povolební strategii, tak jsme to dělali vždycky. V Praze jsme ji měli - tam se třeba píše, že nepůjdeme s extremisty a že třeba nebudeme vládnout s trestně stíhanými osobami. To dodržujeme vždycky bezpodmínečně. Byla to třeba jedna z věcí, proč se trošku protahovala koaliční jednání v Praze - byla tam totiž snaha jednoho z partnerů mít nějakého trestně stíhaného.
Funkce si nechám
Vaše kandidatura na předsedu je spojena s reformou Pirátů. O co ve zkratce jde? Jan Lipavský mluvil o zavření internetového fóra a zbavení se „komoušů“ ve straně. Souhlasíte s ním?
Moje reforma směřuje ke kultivaci vnitřních pravidel. Chci stranu vycentrovat a dělat politiku zaměřenou na běžné občany, stát se dominantní silou na liberálním středu. Ohledně „komoušů“ - každá strana má okrajové proudy, v ODS je to třeba křídlo kolem pana Zahradila. U demokratických stran je to nevyhnutelné.
Jste pražský náměstek pro dopravu, zároveň šéfujete dozorčí radě dopravního podniku, účastníte se i výborů a komisí. Nyní předseda Pirátů - ponecháte si všechny funkce? A už víte, kdo by měl být lídrem kampaně do parlamentních voleb?
Tím, že jsem se stal členem republikového předsednictva, jsem přestal být členem republikového výboru. Určitě zůstávám náměstkem pro dopravu i v dozorčí radě dopravního podniku, ani komisí se nemusím vzdát, nevidím pro to důvod.
Co se týče povinností lídra - my musíme do února najít někoho, komu předáme klíčky od kampaňového týmu, hodně práce pak přejde na něj.
Kdo by v týmu neměl chybět?
Ivan Bartoš. Co se týče ostatních jmen, to bych nechal na jednotlivých krajích, to není otázka na republikové předsednictvo.
Ve své řeči před volbou jste zmínil, že se chcete zaměřit na politiku opřenou o data. Jak to má volič chápat? O marketingová data se opírá třeba Andrej Babiš, vás asi zajímají jiná?
Určitě, nás nezajímá, co vyjde z lajků na Facebooku. Já mluvím o tom, že tahle země ekonomicky nevzkvétá, protože tady několik desítek let stačilo dvěma politickým stranám říkat, že jsou pravice, nebo levice. Snažily se vysvětlit, že jste buďto tak chudý, že musíte volit levici, nebo tak bohatý, že už můžete volit pravici a vlastně nic nedělat.
Poslední reformy, které se tady dělaly, byly někdy v půlce devadesátých let. Tady prostě někomu vypadla tužka z ruky a nikdo už ji potom nezvedl. Už nás předehnali i Poláci. Teď v létě vyšla zpráva, že mají vyšší průměrné mzdy než my. To je problém, na který se musíme soustředit.
Budete víc pracovat na PR a komunikaci? Dlouhodobě se vám vyčítá arogance, z pozice náměstka pro dopravu točíte mnoho videí - budete v tom pokračovat?
Problém mojí mediální prezentace spočívá v tom, že jako náměstek pro dopravu ve videích komentuji věci už hotové. Mosty, silnice, stanice metra. Jiní politici spíš slibují, mají to naředěné, já ne. To mi zřejmě chybí, lidé jsou z toho překvapení.
Co se týče té komunikace, my jsme dřív kampaně uměli. V roce 2017 to byla povedená kampaň, my jsme v Praze udělali dobrou kampaň v roce 2018 a ještě lepší v roce 2022. Musíme se k tomu vrátit.