Článek
Prezident Petr Pavel ve svém slavnostním projevu při oslavě 28. října uvedl, že v politice nehodlá podporovat populismus.
„Nebudu podporovat politiky, kteří nabízí snadná řešení a jdou cestou nejmenšího odporu,“ uvedl během projevu před udílením státních vyznamenání. Chce prý naopak být na straně těch, kteří „s odvahou a odpovědností“ budou přistupovat k řešení i nepopulárních otázek.
„Hledejme tedy pro vedení naší země takové osobnosti, které se nebudou těmto (složitým) otázkám vyhýbat, sledujme, kdo se zabývá skutečnými problémy a kdo vytváří umělá bitevní pole nad věcmi nepodstatnými, pomíjivými,“ prohlásil.
Podle něj je třeba najít odvahu k zásadním reformám, podobně jako to našla česká společnost po roce 1989.
„Docházelo (po roce 1989) ke změnám, které vyžadovaly hluboké reformy. Nebyly líbivé, prosazovaly se těžko, dělaly se chyby, ale chtěli jsme položit základy budoucí prosperity a viděli jsme společný cíl, který nám dával smysl. A pro který jsme byli ochotni sdílet i nepříjemné náklady těchto změn,“ uvedl prezident při vzpomínce na 90. léta. I dnes je prý třeba řady zásadních změn, reforem, jako je třeba reforma důchodů, u nichž je třeba hledat tuto společenskou a politickou shodu.
Povodně byly „výbornou vizitkou“
Prezident varoval, aby se Česko nevydalo cestou jako některé jiné země. „Dnes se bohužel nemusíme dívat daleko za naše hranice, abychom si uvědomili, s jakou lehkostí může docházet k erozi základních kamenů demokracie. Nemusíme ani složitě hledat příklady agresivního porušování mezinárodního práva ani příklady států, jejichž vedení ohrožuje budoucnost vlastní země,“ prohlásil také.
Bylo by prý tím nejsmutnějším scénářem pro naši zemi, kdyby se vydala stejným směrem. Žádný z takto vykreslovaných států ale nejmenoval.
Hlava státu se prý nechce smířit s rozdělením společnosti. „Já stále věřím, že to není pravda. Je přirozené, že existují témata, na která nenahlížíme všichni stejně, že hledáme odlišná řešení problémů, které nás trápí,“ uvedl Petr Pavel.
Celý projev prezidenta Petra Pavla si můžete přečíst zde:
„Ve skutečnosti je jen málo témat, která by českou společnost rozdělovala na půl. Osobně budu usilovat o to, aby jich ve veřejné debatě nepřibývalo,“ slíbil prezident.
Podle něj nedávné povodně jasně ukázaly, že v kritických momentech se občané Česka dokážou spojit.
„Tak jako v předešlých krizích jsme byli svědky velké solidarity, nikdo v té době nemluvil o konfliktech a neshodách ve společnosti, ale o pomoci,“ označil Petr Pavel toto období za „výbornou vizitku“ české společnosti.
První Pavlův projev: o ukotvení země
V minulém roce Petr Pavel při svém prvním takovém projevu měl hlavně potřebu zdůraznit unikátní pozici Česka v současném světě, kdy třeba připomněl, že jsme osmou nejlidnatější zemí Evropské unie.
„Vědomí, že jsme součástí nejsilnějšího obranného uskupení na světě, které budí skutečný respekt a ve kterém máme rovnocenný hlas s našimi spojenci, je základem naší jistoty,“ vykreslil jako klíčové členství země v NATO. Stejně tak vyzdvihl pozici Česka v EU. „Společný evropský projekt není bez chyb, ale je to projekt, který má ty nejlepší motivace a cíle. My jsme jeho součástí a my také máme právo a všechny možnosti o něm spolurozhodovat,“ řekl loni Petr Pavel.
Co se týče budoucnosti, zdůraznil nutnost hledat novou náplň pro naši ekonomiku, která podle něj už nemůže těžit z některých původních benefitů. „Naše ekonomika zčásti vyčerpala některé z původních výhod, třeba chuť Západu u nás investovat kvůli levné pracovní síle. Musíme tak hledat nové cesty k úspěchu a růstu. Potřebujeme nový směr, nový plán pro budoucnost této země,“ promlouval loni k lidem Petr Pavel.
Poslední Zemanův projev: o Mašínech i Trumpové
Miloš Zeman svůj poslední takový projev pronesl při státním svátku 28. října 2022. Oproti Pavlovi se nijak nevěnoval rozboru situace v Česku ani ve světě, pouze vysvětlil, proč se některé osobnosti rozhodl ocenit a jiné nikoliv.
Uvedl například důvody, proč nechtěl vyznamenat bratry Mašíny. „Prvním důvodem je, že při svém útěku na Západ bratři Mašínové dýkou podřízli hrdlo svázanému zajatci. Druhým důvodem je, že bratři Mašínové zastřelili z pistole pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům,“ uvedl předloni ve svátečním projevu Zeman.
A proč se naopak rozhodl ocenit Ivanu Trumpovou, bývalou manželku (českého původu) amerického exprezidenta Donalda Trumpa? „Byla to podnikatelka, byla to sportovkyně, byla to manažerka, byla to politička a jediný případ, kdy jsem se s ní dostal do konfliktu, byl, když původně zvažovala, že se stane americkou velvyslankyní v České republice a později z obav před náročností této profese od svého úmyslu upustila,“ uvedl v říjnu 2022 Zeman.
O rok dříve – v říjnu 2021 – se ceremoniál na Hradě vůbec neuskutečnil, Miloš Zeman byl tou dobou ve vážném stavu v nemocnici. Vyznamenání poté předával až v březnu 2022. I tehdy ovšem jen vysvětlil, proč se koho rozhodl vyznamenat a do žádných celospolečenských analýz se nepustil. Jen krátce promluvil o „válce vyvolané ruskou agresí vůči Ukrajině“ a ocenil statečnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Tradiční akce na Pražském hradě kvůli covidovým opatřením nebyla ani v roce 2020, jména oceněných byla zveřejněna na webových stránkách.
Prezident tehdy ze zámku v Lánech s rouškou na ústech vyzýval k dodržování hygienických opatření a krátce pohovořil o významu osobností pro utváření dějin.
„Vím, že existují i lidé, kteří sami nic nedokázali, ale zato špiní práci těch druhých. Nevšímejme si jich, ať jsou to hateři na sociálních sítích, nebo někteří komentátoři v médiích,“ rýpl si v roce 2020 Miloš Zeman.
