Článek
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, domácnosti jsou až v poslední řadě opatření ke snížení spotřeby této suroviny. Lidem by dodávky omezené být neměly. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v České televizi uvedl, že společnost Net4Gas připravuje napojení Česka na rakouskou plynovou soustavu. Hotové má být do roku 2028.
Podle Kupky jsou nyní v zásobnících obchodníků zásoby plynu zhruba na 30 dní, v závislosti na počasí. Stát chtěl prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) začátkem března nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chtěl si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska. Vláda nakonec návrh zavrhla.
„Vláda nenakoupila, protože by to znamenalo riziko prodražení kontraktu. Jak bychom dnes zdůvodňovali výpadek tří miliard korun úplně zbytečně?“ řekl ministr dopravy.
Havlíček kritizoval, že vláda vyměnila nákup zásob plynu za úsporu financí. „Velmi těžko bychom se s tím dokázali vyrovnat. Připadám si jak v situaci, že je vše v pořádku, že se jedná a přijímají se výzvy. Když to Putin zastaví, půjdou ceny nahoru. Stát nemůže takhle hazardovat a spekulovat, zda vydělá o miliardu méně nebo více.“
Tři možné scénáře dodávek ruského plynu
- Rusko přestane plyn dodávat úplně: I v případě rekordně vysokých dodávek plynu jinými zeměmi, než je Rusko, by se před začátkem zimy nestihly dostatečně doplnit potřebné zásobníky. Evropa by tak musela snížit spotřebu plynu alespoň o 10 až 15 procent roční spotřeby, což je možné. Portfolio výjimečných obchodovatelných smluvních kontraktů na plyn (opcí) by bylo možné v krajním případě snížit až o 30 procent roční spotřeby.
- Z Ruska bude proudit pouze limitované množství: Plynovody Nord Stream 1 a TurkStream by byly v provozu, zatímco plynovody vedené přes Ukrajinu, Jamal vedoucí přes Bělorusko a dodávky na Balkán by byly pozastaveny. Gazprom by v takovém případě stále profitoval z vysoké ceny a udržel by si kontrolu nad dodávkami plynu do Evropy, zatímco ta by trpěla vlivem vysoké nejistoty obklopující trh s plynem.
- Standardní dodávky plynu z Ruska: Ruské dodávky by objemem připomínaly situaci v roce 2021, která podle analytiků zhruba odpovídá i dlouhodobým závazkům vyplývajícím ze smluv mezi Gazpromem a jeho zákazníky. Bez energetických sankcí jak ze Západu, tak z Ruska to bude pravděpodobně převládající scénář. Standardní dodávky by umožnily snadné doplňování skladů a vedly by k celkovému snížení cen.
Kupka kontroval tím, že Babišova vláda včas ropu nenakoupila. „Proč vaše vláda nenakoupila zásoby ropy, k čemuž vyzýval NKÚ? Ano, čelíme hrozbě nevyzpytatelného Putina, ale musíme hlavně řešit nezávislost na Rusku. Rád bych ujistil domácnosti, že výpadek v domovech se odehrává až na posledním místě,“ reagoval na Havlíčkovu kritiku Kupka.
Pokud přestane proudit plyn z Ruska, existuje podle Kupky přesný plán, jak se bude postupovat. V prvních krocích by podle něj obchodníci hledali jiné cesty, jak ruský plyn nahradit. Stát by jednal také se zahraničními partnery, se kterými má uzavřené kontrakty o dodávkách plynu. Důležité podle Kupky je, aby Evropa postupovala jednotně a odmítala platbu za plyn v rublech.
Jasnou odpovědí na snížení energetické závislosti na Rusku je podle Kupky zahájení tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Pokud půjde vše podle plánu, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036.
Průmyslová odvětví závislá na plynu
Využití zemního plynu je široké a průmysl je jeho největším spotřebitelem. Používá se hlavně k vytápění, chlazení, předehřívání kovů (zejména železa a oceli), sušení a odvlhčování, tavení skla, zpracování i spalování odpadů a jako palivo pro průmyslové kotle. Zemní plyn se také používá jako surovina pro výrobu řady chemických látek, hnojiv a farmaceutických výrobků. Dají se z něj získávat plyny jako butan, etan a propan.
Nejvíce jsou na dodávkách zemního plynu závislá odvětví chemického průmyslu, sklářství, výroby cementu, železa, oceli, papírenství, výroby plastů a potravinářského průmyslu.
V diskuzním pořadu České televize dnes zaznělo, že v roce 2018 vláda zvažovala připojení k projektu plynovodu BACI, který měl umožnit napojení české sítě na Rakousko. Podle deníku E15 ale byl proti slovenský přepravce plynu, v němž má podíl firma EPH miliardáře Daniela Křetínského.
„Projekt BACI už je překonaný, ale v současné době společnost Net4Gas připravuje napojení na rakouskou soustavu, ke kterému by mělo do roku 2028 dojít,“ řekl Rakušan. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) už s investory podle něj jednal a projekt podporuje. „Kdyby se začalo v roce 2018, už jsme mohli být ve fázi, kdy by bylo dokončeno,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého musí od pátku odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platit za ruský plyn v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.
Aktualizovali jsme o stanovisko Víta Rakušana.
