Návrh Ministerstva spravedlnosti: Predátorům mazat rejstřík už po 4,5 letech

Původní idea byla jasná - zamezit případům opakovaného sexuálního násilí na dětech. Odstrašujícím případem byl například ten z Libereckého kraje, kdy si Jan R., dvakrát odsouzený za znásilnění dětí, přesto založil dětský spolek a při akcích, jež pořádal, později znásilnil dalších sedm malých dětí, za což ho letos soud poslal na 13 let do vězení.

Politici kvůli takovým případům vymysleli tzv. dětský certifikát, na jeho přesném znění se ale už poněkolikáté zasekli. Zákon tak zřejmě začne platit nejdříve v roce 2026. V prosinci loňského roku to přitom vypadalo, že se na „draftu“, tedy pracovní verzi znění zákona, všichni shodují.

Dokument z pera Ministerstva spravedlností, který nedávno dostali členové podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí a Seznam Zprávy ho mají k dispozici, ale dle nich nesplňuje základní kritéria, na nichž se dohodli, a co je hlavní: nechrání děti před lidmi s násilnou minulostí. Návrh se tak bude muset znovu přepracovat.

Politikům nejvíce vadí lhůty, dle nichž by se predátorům některé záznamy, v závislosti na výši původního trestu, v trestním rejstříku mazaly už po 4,5 - 6 letech.

„Lhůty považuji v návrhu za nefunkční a budeme o nich ještě jednat. Pokud nenastavíme skutečně dlouhou lhůtu na tzv. výmaz, dětský certifikát nesplní očekávání, která na něj máme,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně Barbora Urbanová (STAN).

Podle poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) by taková pravidla potenciálním pachatelům opět umetla cestičku k práci s dětmi na kroužcích nebo táborech. „Na podvýboru pro domácí a sexuální násilí jsme opakovaně řešili, že děti chceme především chránit. Takto by to ale vedlo k falešnému pocitu bezpečí, což je zhoršení současné situace,“ uvedla poslankyně na sociální síti X.

Souhlasí s ní také další členka podvýboru, poslankyně Taťána Malá (ANO). Podle ní jsou takové lhůty neakceptovatelné. Politici o tom tak budou chtít diskutovat s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Podle Urbanové jde ze strany ministerstva o nepochopení situace. „Mám pocit, že se k tomu stále přistupuje jako k další formě trestu, ona je to ale informace o tom člověku, zveřejněná pouze někomu a za vymezených podmínek,“ vysvětlila poslankyně.

Jak měl certifikát dle původní dohody fungovat? Pokud někdo spáchá opravdu závažný trestný čin, typicky sexuálně zneužije nezletilou osobu, i po pročištění rejstříku by se mu delikt měl ukázat v certifikátu. Ředitel školy by tak například u každého potenciálního učitele viděl, jestli nepouští k dětem možného predátora.

Někteří poslanci včetně ministra spravedlnosti se ale zároveň bojí, aby certifikát případně nepotopil Ústavní soud kvůli porušování základních lidských práv.

„Jde o to, aby výsledek byl funkční a ústavně konformní. Bude se ještě jednat o konečném znění textu a s výsledkem pak seznámíme veřejnost. Mediální show v procesu projednávání k dobrému výsledku nevede. K tomu může vést jen promyšlená práce s textem a vůle k nalezení napříč politickým spektrem schvalitelného a funkčního zákona,“ napsal Blažek Seznam Zprávám.

Na současném návrhu nepanuje shoda napříč celým podvýborem, lze tedy očekávat další diskuzi a pozměňovací návrhy. To Seznam Zprávám potvrdila také Marie Jílková (KDU-ČSL), která se na zadání pro Ministerstvo spravedlnosti podílela.

„Beru návrh Ministerstva spravedlnosti jako pracovní verzi, o níž budeme ještě napříč kluby diskutovat. Lhůty, jak jsou nyní navržené, totiž neodpovídají původnímu zadání. Ale především nezaručují ochranu dětí před lidmi s násilnou minulostí,“ sdělila.

A co na kritiku říká samotné ministerstvo? Podle mluvčího Vladimíra Řepky zatím žádnou oficiální reakci od poslanců neobdrželo, takže je jasné, že se nejedná o finální pozměňovací návrh, který by byl nyní kýmkoli předkládán.

„Co se týká lhůt pro záznam, tak v případě opakovaní trestného činu se tyto lhůty přerušují a běží znovu. Lhůty byly navrženy s přihlédnutím k lhůtám stanoveným pro zahlazení odsouzení (dle uloženého trestu od 1 roku do 15 let – návrh tak počítá s de facto dvojnásobnými lhůtami), inspirací byl i zákon o zbraních a jeho vymezení bezúhonnosti,“ napsal Řepka Seznam Zprávám.

Certifikát má podporu veřejnosti – dle průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu Pod svícnem jsou pro zavedení téměř dvě třetiny Čechů. Česko zároveň přijalo nová pravidla pro znásilnění, od ledna vstoupila v platnost novela, která zakazuje bití dětí.

Také při přípravě tohoto zákona se poslanci setkali s problémy ze strany ministerstva. Předmětem sporů byl věk, do něhož jsou děti legislativně považovány za bezbranné. Ministerstvo tehdy navrhlo hranici pěti let, což byla podle kritiků absurdně nízká hranice.

„Že bych byla překvapená, že ten návrh zas není ideální – vzpomínám na projednávání znásilnění z podstaty a neuvěřitelnou věkovou hranici 5 let –, to bohužel nejsem. Pořád a pořád narážíme na to, že tenhle typ trestné činnosti není považován za dostatečně závažný, jak by si zasloužil,“ uzavřela Urbanová.