Národní park na Křivoklátsku bude. Směřovali k němu už komunisti, říká Hladík

Samosprávy v obcích na Křivoklátsku se bouří proti záměru vyhlásit v oblasti národní park. Starostové nedávno založili i svazek, kde se k boji proti parku připojilo 28 obcí a městysů. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale tento vzdor nechápe.

Všichni, se kterými se na Křivoklátsku osobně bavil, jsou prý pro vyhlášení nového parku, záměr podporují i všichni odborníci. „A mluvil jsem opravdu s celou řadou lidí, když jsem tam byl teď na dovolené a bavil se třeba s lidmi v hospodě ve Skryjích,“ uvedl.

Šéf resortu má tak podezření, že starostům nejde o skutečný rozvoj „upadajícího“ regionu. „Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, avšak oblast Křivoklátska se propadá a propadá,“ tvrdí také.

Absolutní většina starostů z regionu je proti zřízení parku, tak proč jej chcete vyhlásit?

Je to úplně jednoduché, celý ten park je na území a majetku České republiky, je to mimo zastavěné území, není tam žádná obec, žádné sídlo a je to obrovsky hodnotné území, které podle všech odborníků splňuje přesně ty mezinárodní standardy na vznik národního parku. Je to záležitost, o které se tady dlouhodobě jedná. Už komunisti v roce 1978, když vyhlašovali CHKO Křivoklátsko, směřovali k národnímu parku.

Já se tam snažím komunikovat, opakovaně tam jezdím, mluvím s těmi lidmi a musím říct, že se všemi, kterým o něco jde - podnikají tam, mají tam hospodu, mají tam ubytování - a se kterými jsem mluvil, byli pro.

To máte dost odlišnou zkušenost. Když jsme tam byli my, nabyli jsme dojmu, že většina lidí je proti.

Běžným lidem je to spíš jedno. A narazil jsem na spoustu lidí, kteří milují Berounku a milují celé to údolí řeky Berounky a údolí Oty Pavla. A ano, i národní park fakticky přispěje k tomu, že to údolí nebude zničeno, protože tam byl i záměr na vybudování přehrady, vodní nádrže.

A tady musím říct, že v diskuzi s lidmi toto často zaznívalo, že pokud národní park pomůže tomuto aspektu, jsou pro. A mluvil jsem opravdu s celou řadou lidí, když jsem tam byl teď na dovolené a bavil se třeba s lidmi v hospodě ve Skryjích.

Proč jsou tedy téměř všichni starostové proti?

Já se přiznám, že to nevím, jestli je cílem nemít nic a nechtít nic, jestli je dobře, že ve Skryjích není škola…

Takže vy vycházíte hlavně z toho, co vám řekli v hospodě ve Skryjích?

Já jsem mluvil i s jinými lidmi, to nebylo jen ve Skyjích. My jsme i všem v regionu poslali letáček, kde vyvracíme ty největší „hoaxy“, které se objevují, protože starostové - když jsem s nimi začal komunikovat - mluvili o tom, že tam lidé nebudou moci na borůvky, na klestí atd. Nic z toho není pravda. V národním parku se může vstupovat úplně všude, kromě těch zón, které jsou ponechány samovolném vývoji a ty už dneska jsou národními přírodními rezervacemi, tam se už dnes nevstupuje.

Úplně upřímně: z pohledu obyvatel se nezmění vůbec nic, změní se jen z pohledu ochrany přírody a přístupu k hospodaření v lese. A změní se prostupnost toho území, protože to přinese nové cyklostezky, nové stezky pro pěší. Jestli jste tam byli v lese, viděli jste, že tam jsou často závory. A teď si představte, že ty závory se otevřou a budou tam cyklostezky.

Ale místní se často bojí právě velkého náporu turistů.

A není to spíše potenciál? Socioekonomicky celé střední Čechy rostou, ovšem oblast Křivoklátska se propadá a propadá. Zeptejte se prosím na hejtmanství, dejte si schůzku s paní hejtmankou, ať vám ukáže data, který Středočeský kraj každé dva roky vyhodnocuje, jak se socioekonomicky pohybuje každá z té tisícovky středočeských obcí a měst, přičemž obce na Křivoklátska jdou pořád dolů a dolů.

Když jsem se bavili třeba se starostou tamní obce Račice, říkal, že oni nepotřebují nová pracovní místa a nepotřebují ani lákat další návštěvníky, už teď mají rekreantů více než je zdrávo, ves na to prý není připravena, tíží je úplně jiné problémy.

Vidíte a mně ti lidé říkají něco úplně jiného.

To je asi jiný úhel pohledu.

To není úhel pohledu, to je opravdu o tom, zda chcete, aby se ta oblast rozvíjela nebo aby se zakonzervovala a šla cugrunt. Já si myslím, že dává smysl tu přírodu zachovat a zachovat ty úžasné přírodní krásy, rozvíjet je. A zároveň ochrana přírody není v rozporu se životem člověka. Tohle je ta hodnota. I veřejnost výrazným způsobem podporuje vznik národního parku.

Jakou veřejnost máte na mysli? Místní veřejnost nebo českou veřejnost? Ta čísla tomu úplně nenapovídají.

Obecně veřejnost, českou veřejnost. A my jako vláda jsme vlastníky, stát je vlastníkem toho území. Přece se na to nebudeme dívat optikou jenom lokální.

Tak proč jste nedávno lokální optikou přehodnotili záměr vyhlásit v oblasti Moravské Amazonie národní park Soutok?

To není pravda.

Bylo to také v programovém prohlášení vlády a teď už se tam o parku nehovoří, „jen“ o CHKO.

Soutok je úplně jiný příběh. Ten dnes na rozdíl od Křivoklátska žádnou velkoplošnou ochranu nemá. 30 let se tam debatuje o vzniku a my jsme naprosto záměrně - protože tam to nešlo odspodu a byly tam velké třenice - vtělili do programového dokumentu koalice Spolu a potom do vládního programového prohlášení záměr s národním parkem. Tak abychom rozpohybovali tuto diskuzi. A musím říct, že jsme vedli celou řadu debat jak s místními, tak s odborníky. A odborníci většinově doporučuji, že v tuto chvíli ten rozsah toho biotopu - unikátního biotopu, který v České republice zatím není chráněn, to jest lužní les - je charakteru CHKO.

Ale do budoucna jsme to (národní park) samozřejmě nevyloučili. A musím říct, že se tam našla úžasná shoda v tom území.

Ještě jednou se tedy ptám, jak je pro vás v těchto otázkách zásadní postoj místních samospráv? Jste připraveni park na Křivoklátsku vyhlásit i přes odpor starostů?

To je úplně jednoduché. Každou konkrétní a praktickou námitkou a připomínkou ze strany starostů se zabýváme, buďto ji vyvrátíme, zapracujeme atd. Na posledním jednání se starosty bohužel už nezazněla žádná konkrétní připomínka.

A jste tedy připraveni to dotáhnout až k vyhlášení parku?

Ano, samozřejmě, je to logické, to území je ve vlastnictví České republiky, Česká republika chce - a jednoznačně se k tomu vláda přihlásila ve svém programovém prohlášení - zvýšit míru ochrany tohoto území.

I proti vůli starostů?

Znovu opakuji, bude to pouze na majetku České republiky. A je přece na České republice, která je reprezentovaná vládou a parlamentem, aby - pokud to má tuto hodnotu a všichni odborníci se na tom shodují - zvýšila míru ochrany tohoto území.

Klidně udělejme kulatý stůl, pozveme odborníky, pozveme lidi z vysokých škol, pozveme lidi z ochranářské praxe, entomology, biology a všichni se shodnou na tom, že toto území má charakter národního parku.

Setkal jsem ale i s názorem, že vyhlášení národního parku může křivoklátské přírodě naopak uškodit - lesy postupně přijdou o svou až neuvěřitelnou pestrost, o níž se zasloužily celé generace křivoklátských lesníků - a postupem času dojde k jakési unifikaci tamních ekosystémů. To nehrozí?

Určitě ne. Všechno to, co se v národních parcích dělá, slouží druhové pestrosti. A každý národní park - a můžeme to podívat na data ve všech čtyřech - druhovou pestrost zvyšuje. To znamená nejen v pohledu lesních ekosystémů, ale i ostatních ekosystémových služeb, které tam jsou. A to není o tom, že by se tam dál na některých částech lesnicky nehospodařilo, bude se tam hospodařit, protože ten biotop se samozřejmě postupně také mírně upravuje.

Připomněl bych, že proti vyhlášení parku se původně postavil i státní podnik Lesy ČR se zásadní s námitkou, že na Křivoklátsku se nejedná o přirozené a člověkem málo ovlivněné ekosystémy, tamní příroda tudíž nemá parametry národního parku. Ovšem pod politickým tlakem firma námitky v únoru stáhla.

Proč používáte takovouto formulaci? Nic takového nestalo.

Ale to je prostě holý fakt, že Lesy ČR nejdříve své námitky na konci loňského roku poslaly a na konci února je stáhly.

Ano a je to naprosto logické. Přece organizace zřizovaná státem, hospodařící na státním majetku, je zřízená k tomu, aby vykonávala tu vůli, kterou má vláda.

A nebylo by lepší, kdyby tam v těch lesích dál hospodařily Lesy ČR, ovšem s jiným modelem hospodaření a s daleko větším důrazem na ochranu přírody? I takový „kompromisní“ návrh - podle všeho právě z dílny Lesů ČR - se už objevil.

Taková varianta neexistuje, a dokonce to i písemně potvrdil ředitel Lesů České republiky.

Taková varianta byla podle našich informací v Lesích ČR skutečně rozpracována.

Taková varianta neexistuje. Nevím, neznám ji, nikdy jsem ji neviděl. Zároveň připomínám naše programové prohlášení, kdy směřujeme k výběrovému hospodaření, nikoliv k plošnému hospodaření, směřujeme ke zvyšování biodiverzity a odolnosti lesů, k druhové pestrosti, to vše je ve vládním programovém prohlášení. Lesy tady nejsou pro zisk, klíčové jsou ty neprodukční funkce lesa.

A není potom paradoxem to, že národní parky by bez prodeje dřeva dnes vůbec nemohly existovat? Třeba v případě šumavského parku jde asi o dvě třetiny nákladů, které správa parku hradí prodejem dřeva. Nejde to s ochranou přírody proti sobě?

Nejde, ani omylem. Přece existuje nastavení plánu péče o jednotlivé typy biotopů. Jsou typy území, kde se musí dlouhodobě zasahovat a pečovat lesnickým způsobem. To neznamená, že vyhlášením národního parku dojde k vyhlášení bezzásahových území na celé jeho ploše. Záleží vždy na konkrétním typu biotopu.

Když už jsme u ekonomiky, založení a správa národního parku také něco stojí. Máte spočítáno, kolik to bude stát na Křivoklátsku a kde na to napjatý státní rozpočet vezme?

Tak samozřejmě studie RIA bude vyčíslovat i tyto náklady. Na založení asi žádné nebudou, ale ten provoz tak jako v jiných národních parcích nějaké náklady ponese. A je to o prioritách. Tady tou prioritou je zvýšená ochrana přírody. Naše předběžné vyčíslení jsou provozní náklady ve výši zhruba 50 milionů ročně. Jen připomínám, že je to území o ploše více jak 10 tisíc hektarů.

Je tu ještě jedna věc a to je otázky myslivosti. Kdo vyjede na Křivoklátsko, tak pochopí, že to je možná hlavní jablko sváru mezi příznivci a odpůrci parku. Jedna skupina tvrdí, že tak, jak se tam provozuje myslivost nyní, to vede jen k obrovskému přemnožení zvěře a velkým škodám na porostech, druhá, že národní park bude znamenat vytvoření jedné velké „papalášské honitby“, kdy úzký okruh lidí bude rozhodovat o tom, kdo kam koho pozve na lov, aby si tam mohl zdarma ulovit jelena.

Musím jednak říct, že problém spárkaté a černé zvěře trápí celou Českou republiku. Ztráty na lesním hospodářství jsou v řádu miliard korun. Je vidět, že tam, kde právo myslivosti vykonávají sami vlastníci lesů, tak problémy nejsou. Ministerstvo zemědělství hledá východisko. V národních parcích vykonávají právo myslivosti přímo zaměstnanci správ národních parků.

Hned poté, co jsem přišel na ministerstvo, začal jsem problematiku lovu v parcích řešit. Dal jsem za úkol zpracovat novou směrnici. Nechci, aby tam lovil kdokoliv jiný než zaměstnanci.

Pokud by byla společenská dohoda, i s Ministerstvem zemědělství, že se obecně zavede systém poplatkového lovu, nechť je to potom vykonáváno i v národních parcích, ale rozhodně zvěř v národních parcích nebude střílena za účelem paroží.

Když jsme se o bezpoplatkové lovy v parcích zajímali, našli jsme na seznamu loveckých hostů, kteří tam střílí zvěř zdarma, nejrůznější osoby a není úplně jasné, podle jakého klíče se jim povolenky vydávají.

Já nechci dávat povolenky nikomu. A takto jsem dal pokyn i na poradě vedení a předpokládám, že takto už byli všichni ředitelé národních parků informováni. Národní park nemá sloužit k chovu zvěře, ale k rozvoji těch biotopů, pro které byl ten národní park zřízen a chráněn, což není ani spárkatá zvěř ani černá.

Problematice bezpoplatkových lovů v národních parcích jsme se detailně zabývali v tomto textu.