„Nalijte tam peníze.“ Strany se předhánějí v nápadech, jak řešit bydlení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Bydlení, které si budou lidé moci dovolit, je jednou z mých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart Česka,“ dušoval se premiér Petr Fiala na pondělní tiskové konferenci, na níž s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem představoval nástroje na podporu bydlení.

Oba členové vlády si pochvalovali, že dotace a výhodné půjčky pro obce i soukromníky rozhýbou trh a zajistí dostupnější nájmy.

Jenže ne všichni koaliční politici jsou s představeným řešením bytové krize v Česku podobně spokojení.

V koaličních stranách rostou obavy, že drahé byty jsou čím dál větší problém, který bude ovlivňovat příští sněmovní volby. A že představené řešení přichází pozdě a není zdaleka tak ambiciózní, jak by mělo být.

Do výše podpory bydlení se hodlají při vyjednávání rozpočtu na příští rok vložit především lidovci. Chválí sice dotační program a půjčky, které připravil ministr Bartoš, slibovaných 7 miliard do roku 2026 je ale podle nich příliš málo.

„Já jsem čekal, že s tím Piráti něco udělají. A ten program je dobrý, ale musí se tam nalít peníze. Na tom jsme se shodli jako lidovci a budeme to prosazovat při návrhu rozpočtu,“ uvedl pro Seznam Zprávy poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL).

Pro začátek by lidovci chtěli, aby na podporu bydlení šlo 10 miliard ročně. „Postupně by se částka měla navyšovat na 20 či 25 miliard a dále. Je to důležité i z hlediska plánování - když budou mít obce jistotu, že tam ty peníze budou, boudou motivované projekty připravovat,“ vysvětluje další lidovecký poslanec Michael Kohajda.

Z jiných stran zaznívá mimo záznam i kritika Bartoše za to, že podpora nájemního bydlení se rozjíždí až teď. Příprava staveb bude nějakou dobu trvat a cynicky viděno - politické ocenění za nové byty už „slízne“ někdo jiný.

Na již zmíněné tiskové konferenci vystoupil i jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS a jako pilotní projekt představil plán na stavbu 300 bytů v Českých Budějovicích. Kuba si mírně rýpl do vlády ve smyslu, že řešení v podobě půjček pro města mohlo být na stole dříve.

„Od nástupu této vládě - ale i všem předchozím - říkám, že potřebujeme jen dvě věci: dlouhé peníze a možnost vybrat si, komu ty byty nabídneme. Je to vlastně jednoduchý model a jsem rád, že jsme se k němu konečně dopracovali,“ uvedl Kuba.

Další z účastníků konference, kteří byli dáváni za příklad - starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) –, k tomu dodal, že „lepší později než vůbec“.

Podle Bartoše ale program rychleji připravit nešel. Využívá totiž peníze z Národního plánu obnovy a čekalo se na razítko Evropské komise.

Především podle lidovců je ale chyba spoléhat se jen na peníze z Evropy. Pokud podle nich vláda považuje bydlení za prioritu, měla by poslat miliardy i z národních zdrojů.

„Je to jeden z největších sociálních problémů, který může vyústit i v nějakou krizi. Hasíme požár tím, že vyplácíme 18 miliard ročně na příspěvcích na bydlení, a na skutečné řešení dáme jen pár miliard?“ říká Horák.

Lidovci se domnívají, že peníze navíc by se měly najít už v rámci rozpočtu na příští rok. „Podívejte se na dopravu. Chápu samozřejmě ministra Kupku, že chce investovat do dálnic, je to priorita. Ale byty jsou priorita přinejmenším stejná,“ říká Kohajda s poukazem na to, že letos má Kupka na dálnice 150 miliard a příští rok chce ještě o 30 miliard víc.

Také podle hnutí STAN by byla adekvátní podpora výstavby bydlení ve výši desítek miliard, nikoli jednotek. Současná podoba programu, která obcím určuje maximální výši nájemného nebo okruh možných nájemců, jim ale přijde příliš omezující.

„Podle mě by se stát měl vykašlat na dotační programy, do kterých nikdo nejde, a soustředit se na finanční nástroje, jako jsou například zvýhodněné úvěry, bez dalších pravidel. Stát by měl dát jen minimum podmínek, nemíchat se obcím do toho, pro koho ty byty budou, to ať si rozhodne samospráva,“ myslí si 1. místopředseda Starostů Lukáš Vlček.

Také sám Bartoš hodlá ještě se Stanjurou o výši svého rozpočtu jednat. „Na rok 2025 bude Ministerstvo pro místní rozvoj žádat ze státního rozpočtu celkem o 14 miliard korun víc než v roce 2024,“ uvedl Bartoš pro Seznam Zprávy.

Má jít právě o investice do dostupného nájemního bydlení, rozvoj regionů a hospodářsky ohrožených území nebo regeneraci brownfieldů. Jednání ale nebudou lehká - ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakuje, že se hodlá držet plánu na snížení deficitu na 235 miliard.

Potíže provází i další opatření, které má v bytové politice pomoci. Bartošův zákon o podpoře v bydlení má zpoždění, protože k němu mají výhrady koaliční partneři. Zákon má zavést poradenství pro lidi v bytové nouzi a motivovat majitele k pronajímání volných bytů tím, že vše vyřídí obec a bude ručit za případné škody nebo neplacení nájemného.

Jenže koaličním partnerům vadí vysoké náklady a vznik zhruba 200 nových úřednických míst. „Se zákonem o podpoře v bydlení principiálně problém nemáme, ale máme výhrady k navyšování počtu úředníků a nákladům. Věřím, že se podaří najít kompromis - rádi bychom maximálně využili úředníky v obcích místo zřizování nových míst,“ říká například poslanec TOP 09 Jiří Slavík, který má ve straně na starosti bytovou politiku.

Poslanec Horák říká, že zákon o podpoře v bydlení může některým domácnostem pomoct, problém s nedostatkem bytů ale podle něj nevyřeší.

Organizace pomáhající lidem v bytové krizi vyčíslují, že v přímé bytové nouzi je zhruba 154 000 lidí, včetně 61 000 dětí. Obecně pak mluví o tom, že problémy s bydlením má více než 1,5 milionu lidí. Ministerstvo pro místní rozvoj pak v součtu odhaduje, že ohroženo bytovou nouzí je zhruba 1,6 milionu osob.

S přispěním Petra Švihela