Nakoupit stíhačky bez tendru? Vláda chce uspíšit zakázku za miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednání o nových stíhačkách pro Česko podle zjištění Seznam Zpráv zrychluje válka na Ukrajině – dohoda má být hotová už v příštím roce. Napjatá situace na zbrojařském trhu může ovlivnit i formu obstarání nových strojů. Vládu čeká citlivá debata, zda jít formou tendru, či přímou dohodou vlád.

Zatímco „jestřábi“ z ODS preferují pořízení strojů přímo na základě dohody vlád, pro šéfa Pirátů, vicepremiéra Ivana Bartoše, je první volba tendr.

Nové stíhačky pro Česko byly klíčovým tématem cesty ministryně obrany Jany Černochové do USA. Že má česká strana v hledáčku americké letouny, nasvědčuje i načasování otevření jednání o obranné dohodě mezi Prahou a Washingtonem. Jeho součástí je i právní rámec pro pobyt amerických vojáků na českém území, to by mimo jiné usnadnilo případná zacvičování českých vojáků na stíhačky F-16 či F-35.

Ve hře ale nejsou jen americké stíhačky, další možností je zůstat u švédských gripenů, o zakázku se zajímají i Francouzi se stroji Rafale.

Vytvoření nové generace české stíhací letky výrazně ovlivní postavení Česka na bezpečnostní mapě světa. Cena zakázky se v případě nákupu bude pohybovat v řádu desítek miliard korun.

Černochová před odjezdem do USA, kde v Pentagonu jednala se svým americkým protějškem Llyodem Austinem, oznámila, že Česko chce do budoucna 24 stíhaček. Teď má v pronájmu 14 gripenů, ten ale skončí v roce 2027, tedy za pět let.

„O budoucnosti stíhaček chceme mít jasno dříve, než v roce 2027 skončí pronájem gripenů. Ideálně nejpozději v příštím roce. I vzhledem k celosvětové aktuální poptávce vojenské techniky a výrobním kapacitám výrobců,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí obrany Jakub Fajnor po návratu Černochové z USA. Jde o akceleraci – ministryně Seznam Zprávám loni po svém jmenování, a tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, řekla, že rozhodnutí o stíhačkách má padnout „nejpozději v roce 2027“.

Jak má pořízení strojů proběhnout – tedy zda se má jít cestou tendru či mezivládní dohody –, zatím není dané. „Tyto parametry nebudeme komentovat dříve, než se celá věc projedná na vládní úrovni,“ dodal.

Že vláda nehodlá s jednáním o stíhačkách otálet, plyne i z vyjádření poradce premiéra pro bezpečnost a zároveň náměstka ministra pro Evropu Tomáše Pojara.

„Načasování vyjednání o budoucnosti českého stíhacího letectva po vypršení smlouvy na pronájem gripenů nepochybně ovlivní i očekávané delší dodací lhůty způsobené celosvětově zvýšenou poptávkou po zbraních v důsledku ruské invaze na Ukrajinu,“ řekl Seznam Zprávám.

Pro bývalého ministra obrany za ODS a europoslance Alexandra Vondru je stávající situace plynoucí z válečného konfliktu na Ukrajině argumentem, proč stíhačky nepořizovat prostřednictvím tendru.

„Je doba, kdy budou zbrojit všichni, a důležitá je rychlost. Neměli bychom se utopit v tendrech, které neustále vyhlašujeme a pak je rušíme. Dával bych přednost jednáním vláda–vláda. Zákon to umožňuje, znamená to zároveň odpovědné vyjednávání, aby cena byla pod kontrolou a aby výsledkem bylo, že se maximum práce přenese sem, což je u dohod vláda–vláda jednodušší než u tendrů,“ řekl Seznam Zprávám Vondra.

„Nejhorší je zdržování a u tendru hrozí, že bude postupovat pomalu, váhavě. Když se to bude odkládat, rušit, tak se ocitneme na konci fronty a bude to jak s frontou na banány za komunismu, na ty vzadu nic nezbyde,“ dodal.

Naopak pro vicepremiéra Ivana Bartoše z Pirátské strany by první volba pro pořízení nových stíhaček byl tendr.

„V obecné rovině si myslím, že by se neměly dělat výjimky. I věci týkající se armádní výzbroje by měly jít klasickým tendrem. Ale neznám detaily těchto jednání. Jsme integrální součástí sil NATO a v té chvíli se bavíme i o nějaké komplementaritě výzbroje, což může hrát roli,“ řekl Bartoš Seznam Zprávám.

Naopak poslanec a zahraničněpolitický expert Ondřej Kolář z TOP 09 podporuje jít cestou přímých jednání vlád. „Za mě určitě vláda–vláda. Tendry neumíme. Uříznout si další ostudu jako teď s bojovými vozy pěchoty nemůžeme a ohrozit funkčnost armády zpackanými nákupy také ne,“ řekl Seznam Zprávám.

Nákupy armádní techniky dlouhodobě v Česku provázejí pochybnosti o jejich průběhu, transparentnosti a úspornosti. Nepochybně jde o složitou disciplínu, kdy veřejnost nemůže disponovat všemi informacemi vzhledem ke strategickým a bezpečnostním zájmům země. Černochová při nástupu do funkce přislíbila navýšit výdaje na obranu na 2 procenta HDP, jak požaduje NATO. Svůj závazek zopakovala i ve Washingtonu.

Černochová v USA jednala o dohodě o obranné spolupráci. Takovou smlouvu má s USA uzavřenou drtivá většina členských zemí NATO. Naposledy ji začátkem letošního roku podepsali s Američany Slováci. Ti zároveň v USA nakoupili stíhačky F-16. Smlouva byla uzavřena v roce 2018, stroje mají na Slovensko přiletět až v roce 2024.

Podle textu smlouvy, jejíž obdobu budou vyjednávat Češi s Washingtonem, se slovenská vláda může dohodnout s USA na tom, že americká armáda bude moci využívat dohodnutých prostor na letištích Sliač a Kuchyň u Malacek. Jak uvedl slovenský Denník N, je v ní i článek, podle něhož budou mít Spojené státy na letišti Sliač vlastní prostor, který si budou samy hlídat a který bude souviset s používáním letadel F-16.

I Česko vyjednává o právním rámci pro případný pobyt amerických vojáků v Česku v budoucnu. V tuto chvíli se nejedná o žádné konkrétní místo či již existující základnu.

„Jistě, pokud si země kupuje americké stíhačky, tak potřebuje nějakou součinnost kvůli tréninku a logistické podpoře s American Air Force. Ale možnost pořízení stíhaček z USA není zdaleka jediný důvod pro obrannou dohodu s americkou vládou,“ říká Vondra.

Například podle Koláře z TOP 09 by ale Česko mohlo zůstat věrné gripenům. „Mně osobně by gripeny nevadily, jsou to dobré stroje a naši piloti i pozemní personál jsou na ně zvyklí. Nejnovější americké stroje F-35 jsou drahé a nemusíme na ně mít peníze,“ uvedl poslanec.

Česká stíhací letka drží 24hodinovou pohotovost pro případ narušení vzdušného prostoru, ale nejčastěji startují k dopravním letounům, které přestanou komunikovat s řízením letového provozu. Kromě toho ale působí na tzv. air policing misích. V minulosti to bylo na Islandu a opakovaně pomáhají s hlídáním pobaltských států.