Článek
Až do roku 2027 budou armádní piloti létat se švédskými gripeny, které má Česko v pronájmu. Do té doby se musí vyřešit, co dál.
Debatu o nákupu vojenské techniky urychlila válka na Ukrajině, což si uvědomuje i vláda. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila, že Česko chce do budoucna 24 stíhaček, tedy dvě letky.
Ministryně byla koncem dubna pracovně v USA, kde jednala se svým americkým protějškem Llyodem Austinem. Jedním z témat byla modernizace tuzemské armády a Černochová před Austinem zmínila, že vláda v bude příštích měsících rozhodovat o budoucnosti českého nadzvukového letectva.
„Chceme mít jasno dříve, než v roce 2027 skončí pronájem gripenů. Ideálně nejpozději v příštím roce. I vzhledem k celosvětové aktuální poptávce vojenské techniky a výrobním kapacitám výrobců,“ řekl posléze Seznam Zprávám mluvčí resortu obrany Jakub Fajnor.
„Gripen je letoun, který má dobrý poměr výkon a cena,“ říká k tomu pro Seznam Zprávy vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
„Naši piloti se dostali na vysokou úroveň, mají respekt a získali zkušenosti. Forma pronájmu se osvědčila i díky tomu, že máme velice dobře zajištěný servis, údržbu strojů ve spolupráci se švédskou stranou. Nevýhodu je, že v případě pronájmu musí Švédsko schvalovat jakékoliv nasazení za hranicemi, nejsou naše,“ pokračuje.
Zároveň by ale podle něj nebylo adekvátní vydat se cestou, kdy by si Česko letouny odkoupilo a modernizovalo.
JAS-39 Gripen.
Podle dalšího vojenského analytika Dušana Rovenského zabere v bojových podmínkách sehranému týmu mechaniků vyzbrojení a natankování jednoho letounu pouhých 10 minut. „Primární výhoda těchto strojů je jednoduchost a provozní nenáročnost,“ vysvětluje. „Co se týče pronájmu, šlo o řešení, které si zvolila Česká republika, neboť se jednalo o nejlevnější možný způsob jejich získání.“
Technické údaje o JAS-39C Gripen
JAS-39C Gripen
- je jednomístný nadzvukový bojový letoun, schopný plnit jak stíhací úkoly, tak útočit na pozemní cíle i provádět průzkumné mise.
- jeho délka dosahuje 14,9 metru, rozpětí křídla je 8,4 metru, prázdná hmotnost 6,8 tuny a maximální vzletová hmotnost 14 tun.
- pohonná jednotka vytváří maximální tah 80,5 kN, což stroji umožňuje letět nejvyšší rychlostí až Mach 2, tj. přes 2400 kilometrů za hodinu.
- pod křídlem a trupem je celkem osm závěsníků, na něž lze umístit protiletadlovou a protizemní výzbroj, respektive průzkumné a zaměřovací kontejnery.
- další součást výzbroje představuje kanon Mauser BK27 ráže 27 milimetrů, umístěný v trupu společně se zásobníkem na 120 nábojů.
Zdroj: vojenský analytik Dušan Rovenský
Dva možné směry
Oba se shodují, že Česko se může v budoucnu vydat v zásadě dvěma směry: buď si pořídí novější gripeny, nebo americké stíhačky. Nejvíce se mluví o strojích F-35, které jsou špičkou na trhu.
„Američané počítají s jejich modernizací a provozem do roku 2070, to by našim požadavkům vyhovovalo. Samozřejmě F-35 je dražší z hlediska pořizovacích i provozních nákladů. To letadlo ve světě nemá konkurenci v tom, co dokážou jeho systémy, systémy elektronického boje, jeho komunikační systémy. Hlavní síla letadla je informační nadvláda,“ přibližuje analytik Visingr.
Letouny F-35, na rozdíl od gripenů, jsou Spojenými státy i jinými zeměmi v rámci NATO nebo třeba Izraelem, pořizovány též z toho důvodu, že jsou certifikovány pro nesení taktických jaderných pum.
Další výhodu spatřuje v tom, že F-35 budou mít ve výzbroji i další země NATO, například Německo či Polsko. „Důležitý faktor: pokud půjdeme cestou jaderných zbraní, tak F-35 je nutnost, protože gripen nám atomovky nosit nebude. F-35 začíná být adekvátním řešením. Další důvod: budou je mít Němci, Poláci. Budou je mít naši nejbližší spojenci. Slováci budou mít F-16 té poslední verze, která je z hlediska elektroniky a některých věcí částečně s F-35 vzdáleně příbuzná.“
F-35.
Dušan Rovenský pro změnu upozorňuje, že v případě využívání jiných stíhaček se musí s technikou zaškolit personál. „V případě přechodu z JAS-39 Gripen na jakýkoli jiný typ by muselo dojít ke kompletnímu přeškolení létajícího i pozemního personálu, musela by být pořízena nová nebo uzpůsobena stávající pozemní technika a také by bylo potřeba nakoupit některé druhy munice, jež v současné česká armáda nevlastní. Bez ní by totiž nešlo využít veškeré schopnosti, které typ F-35 nabízí,“ upozorňuje.
Stíhačka F-35
– Je koncepčně modernější než F-16 i gripen a jde o bojový stroj páté generace.
– Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 2006, první sériové kusy začaly přicházet do služby americké námořní pěchoty od roku 2015, letectva od roku 2016 a námořnictva od roku 2019.
– Délka varianty A určené pro armádní letectvo dosahuje 15,7 metru, rozpětí křídla je 11 metrů, prázdná hmotnost 13,3 tuny a maximální vzletová hmotnost 31,8 tuny.
– Je tedy mnohem větší a dvakrát tak těžší než gripen.
– Pohonná jednotka má maximální tah 191 kN, nejvyšší rychlost letounu je asi 1,6 Ma. Oproti gripenu i F-16 má F-35 dvě vnitřní pumovnice, což snižuje možnost jejího odhalení nepřátelskými radiolokátory.
– V případě potřeby se dá výzbroj zavěsit také pod křídlo, na šestici závěsníků; pod trupem je možnost nést pouzdro s čtyřhlavňovým kanonem ráže 25 mm GAU-22 a 180 kusy munice.
Zdroj: vojenský analytik Dušan Rovenský
Již zmíněné F-16 nemá podle Visingra cenu pořizovat. „F-16 je úžasný letoun. Dokázal toho mnoho, esteticky se mi líbí. Základ konstrukce vznikl v 70. letech 20. století a vykázal neuvěřitelný modernizační potenciál. Ještě dnes jsou poslední varianty F-16 konkurenceschopné, ale v roce 2050 to bude vhodné leda pro zemi třetího světa,“ vysvětluje důvody, proč podle něj nejde pro českou armádu o vhodný nákup.
F-16.
Česko zatím není rozhrnuté, kterou z cest se vydá, americké stíhačky jsou ale ve hře a jedním z hlavních favoritů jsou F-35. „Česká republika nebude muset nahradit gripeny, ale bude muset rozhodnout, zda je nadále bude chtít provozovat, nebo ne, a za jakých podmínek. Pronájem lze samozřejmě i prodloužit, je možnost stávající gripeny odkoupit, přikoupit další nebo můžeme chtít přejít na zcela jiný typ nadzvukových letounů. Která z těchto možností by pro nás byla nejvýhodnější, to je samozřejmě nyní těžké předjímat, protože ještě neexistují konkrétní nabídky a vše se bude teprve vyjednávat. Proto bych ani nechtěl mluvit o nějaké nejlepší náhradě,“ uzavírá vojenský analytik Rovenský.
