Článek
V pondělí přišel členům Rady ČT e-mailem nový bod, který chce Pavel Matocha projednávat na středeční schůzi a který v původním programu vůbec nebyl. Jmenuje se „harmonogram volby generálního ředitele České televize na funkční období září 2023 až září 2029“.
„Bylo to překvapení, přišlo mi to jen tak mimoděk. Pětiřádkový materiál zařazený na konec jednání do bodu různé. Volba generálního ředitele je jednou z nejdůležitějších kompetencí rady. Tedy rozhodně nic, co patří do bodu různé. Ten spěch vyvolává pochybnosti,“ říká Vlastimil Ježek, který je od června novým televizním radním a předtím dělal šéfa Českého rozhlasu nebo Národní knihovny.
Současnému řediteli Petru Dvořákovi přitom končí šestiletý mandát až příští rok v září. Matocha ale navrhuje, aby se už 7. prosince 2022 vyhlásily podmínky výběrového řízení a v polovině února proběhla uzávěrka přihlášek a došlo ke zveřejnění seznamu kandidátů. V březnu by pak Rada ČT hlasovala o zúžení počtu uchazečů na pět kandidátů a 19. dubna zvolila nového ředitele.
Pavel Matocha v úterý nebral telefon, aby vysvětlil, proč se snaží výběr ředitele tak urychlit. Později pak poslal zprávu s vysvětlením, že jen chce, aby volba ředitele proběhla stejně jako minulá v roce 2017, tedy v druhé polovině dubna. Rozdíl je v tom, že tehdy Rada ČT schvalovala harmonogram v únoru, tedy dvě měsíce před volbou. Radní to tehdy volili na jaře proto, že v říjnu byly sněmovní volby, takže se chtěli vyhnout tlakům v předvolební atmosféře.
Dnes je evidentní, že Matocha to chce ovlivnit, dokud ještě může. Ve středu totiž bude řídit schůzi Rady ČR naposledy, protože za měsíc mu mandát předsedy končí. Hned na dalším, prosincovém, zasedání by měl být zvolen nový předseda Rady – a Matocha nemá obhajobu jistou vzhledem k částečné obměně Rady.
Kromě toho přichází s plánem v momentě, kdy se nová vládní většina snaží změnit fungování rad veřejnoprávních médií. Konkrétně u Rady České televize se má počet radních navýšit z 15 na 18. Z nich 12 bude do budoucna zvolených poslanci a šest senátory. Zákon už prošel prvním čtením ve Sněmovně. Je ale nereálné, že by byl definitivně schválen do dubna 2023, kdy chce Matocha volit nového šéfa ČT.
„Ta účelovost z toho kouká jako sláma z bot. Celé to vzniká dost pokoutně, vždyť o harmonogramu volby jsme doposud neměli žádnou diskusi. A najednou je bod zařazen v programu jednání Rady a je již napsané usnesení?! Ale u pana Matochy mě to ani nepřekvapuje,“ reaguje René Kühn, bývalý předseda rady, nyní řadový člen.
Připomeňme, že Pavel Matocha patří do skupiny radních ČT, které si v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny prosadila aliance ANO, SPD a KSČM. Jejím cílem bylo odvolat generálního ředitele Petra Dvořáka a zpochybňovat hospodaření a zpravodajství ČT. Což se jí nakonec nepovedlo, ale Matocha to chce zřejmě zkoušet dál.
Matocha se neskrývá svým odporem k současné vládě, když je jeho facebook kromě fotografií z různých šachových turnajů plný špílců vůči premiérovi Petru Fialovi. A třeba výbuch krymského mostu označil v duchu ruské propagandy za teroristický čin a doufá, že nezůstane bez odezvy.
Proč ten spěch?
Jeho záměru na urychlení volby generální ředitele se bude část radních snažit na středeční schůzi zabránit. „Budeme od něj chtít slyšet vysvětlení, proč ten spěch. Úplně stačí, když výběrové řízení vyhlásíme až v novém roce,“ míní René Kühn.
Výsledek je ovšem nejistý, protože Rada České televize je dnes rozdělena na tři skupiny. Ta první – dosazená bývalou sněmovní většinou – silně stojí za předsedou Matochou. Patří sem Luboš Veselý, Jiří Šlégr, Roman Bradáč nebo Vladimír Karmazín. Ve většině případů hlasují jednotně. A s nimi zpravidla stejně dosud hlasoval i Petr Šafařík, zvolený letos v červnu za Piráty.
Spolu s Šafaříkem byla nynější vládní pětkou navolena druhá parta, která ale není názorově jednotná ani v hlasováních tolik secvičená: René Kühn, Martin Doktor, Vlastimil Ježek, Milada Richterová, Karel Novák a Ladislav Mrklas. A někde mezi, alespoň podle dosavadních hlasování, se pohybuje třetí skupina ve složení Pavel Kysilka, Ilja Racek a Tomáš Samek.
Aktualizace: V textu jsme opravili, že byl Petr Šafařík zvolen bývalou sněmovní většinou. Zvolen byl letos za Piráty. Za chybu se omlouváme.
