Nagyová se hájila před europoslanci. Verdikt o zbavení imunity zatím nepadl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Politička, v Česku stále obžalovaná v kauze Čapí hnízdo, měla poprvé šanci předstoupit před zástupce Výboru pro právní záležitosti (JURI). „V první řadě musím říct, že jsem opravdu nekandidovala kvůli imunitě, ale kvůli tomu, abych něco udělala. Vzhledem k tomu, že mám za sebou už dva osvobozující rozsudky, tak věřím v dobrý konec, že to nakonec všechno dobře dopadne,“ uvedla Jana Nagyová ihned po slyšení pro ČTK.

Jednání výboru JURI bylo tajné, žádné detaily ze slyšení Nagyová nezveřejnila a na dotaz Seznam Zpráv zatím nereagovala. „Co se řeklo na výboru, zůstává na výboru,“ uvedla pouze. Celé jednání nicméně podle ní proběhlo standardně. Dosavadní proces zároveň považuje za objektivní, přičemž měla možnost i předložit dodatečné informace.

Konečný verdikt ale ve středu podle očekávání nepadl. Nagyová by mohla dostat podle informací redakce ještě jednu možnost osobního vystoupení před výborem, to ale prozatím nepotvrdila. „Druhé slyšení není nic neobvyklého, očekává se, že bude pozvána na některou z dalších schůzích výboru. Teprve potom bude mít výbor schůzku, kde budou jeho členové hlasovat, jestli ji chtějí zbavit imunity, nebo ne. Pokud si odhlasují, že ano, tak to půjde na plénum. Road plan je takový, že kolem května by to tam mělo určitě být,“ uvedl pro Seznam Zprávy bruselský zdroj.

Původně se přitom počítalo, že plénum europarlamentu bude o vydání Nagyové hlasovat již v únoru nebo březnu. Žádostí o zbavení imunity je ale nyní v Evropském parlamentu podle redakčního zdroje hodně, proto není vyloučen posun termínu. Sama Nagyová nicméně stále počítá s tím, že k projednání její imunity na plénu dojde v březnu.

Jihlavská ekonomka, která se specializovala na evropské dotace, je jednou z obžalovaných v kauze Čapí hnízdo. Její další projednávání ale zablokovalo loňské zvolení Nagyové poslankyní Evropského parlamentu. Vrchní soud v Praze proto v červenci požádal Evropský parlament o odebrání „evropské“ imunity Janě Nagyové. Městský soud v Praze sice již dvakrát Nagyovou i šéfa hnutí ANO Andreje Babiše zprostil obžaloby, pokaždé se ale státní zástupce proti rozhodnutí odvolal.

Podporu Nagyové vyjádřila ve středu její stranická kolegyně Klára Dostálová, místopředsedkyně europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. „S přípravou na slyšení jí ANO nijak nepomáhalo, to není záležitost hnutí. Naši podporu ale samozřejmě má maximální, soud už dvakrát rozhodl v její prospěch a já jsem přesvědčena, že ji osvobodí definitivně,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

O tom, že europoslanci nakonec Nagyovou vydají, není v Bruselu pochyb. Ostatně, počítá s tím i ona sama. „Není reálné si myslet, že by mne EP nevydal,“ sdělila už před slyšením redakci.

Podle kuloárních informací je její případ dost jasný. „Občas se zdráhají vydávat europoslance ve chvíli, kdy se jedná o něco, co má spojitost přímo s EP, ale toto je něco, co absolutně s europarlamentem ani s její prací jako europoslankyně nesouvisí. Tudíž velmi pravděpodobně ji vydají, byť na tom nemusí být stoprocentní shoda ve výboru,“ dodal parlamentní zdroj.

Podle Ivo Šlosarčíka, právníka zabývajícího se právem Evropské unie, má europarlament tendenci u většiny „byznysových“ kauz, kde se jedná o korupci, poslance ke stíhání vydat. „EP tím vzkazuje, že uznává, že státy jsou demokratické, mají funkční systém soudnictví a policie a Brusel jim do toho nebude zasahovat,“ zdůraznil pro SZ Šlosarčík.

Jinak je tomu pak u případů, které mají silnou politickou dimenzi. Tu ale Nagyová, i přes její tvrzení, z pohledu EP nemá. Příkladem silné politické dimenze jsou například imunitní řízení katalánských poslanců. Jejich případ řešil Evropský soudní dvůr v Lucemburku. „Ten už několikrát o imunitách rozhodoval, ale vždy to bylo ve vztahu k velmi komplikované kauze, zejména právě v případě Katalánců,“ dodal.

Co tedy v případě odebrání „evropské“ imunity Nagyovou čeká? V prvé řadě je nutné zdůraznit, že nic jako jednotná imunita v EP neexistuje. Obsah imunity se rozhoduje podle toho, ze které země ten či onen europoslanec je. „Každý europoslanec má stejnou imunitu, jakou mají poslanci v národním parlamentu jeho domovské země. Tedy někteří europoslanci mají silnější imunitu než jiní. Třeba čeští poslanci v EP mají co do obsahu silnější imunitu než slovenští poslanci,“ vysvětlil Šlosarčík.

„Národní“ pravidla pak platí i po případném odebrání imunity. Když tedy poslanci Nagyovou nakonec vydají, bude možné, aby probíhalo trestní stíhání se všemi důsledky.

„Když řeknou, že dají souhlas k trestnímu stíhání, tak potom české soudy jedou úplně stejně, jako kdyby česká Poslanecká sněmovna dala souhlas se stíháním poslance. V okamžiku, kdy je souhlas, tak se s poslancem zachází jako s běžným českým občanem - od výslechů přes řízení před soudem, až třeba po vazbu nebo udělení trestu. Není tam žádné zvláštní zacházení,“ doplnil expert na evropské právo.

O svůj europoslanecký mandát by nicméně Nagyová nepřišla. „Mandát jí zůstane. Je nevinná až do pravomocného odsouzení,“ řekl pro Seznam Zprávy právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Pokud by soud nakonec řekl, že je vinna, může podle Kudrny nadále zůstat europoslankyní po celou dobu jejího mandátu. „I kdyby byla třeba poslána do vězení – to přece známe z České republiky, už jsme takto měli dva poslance ve výkonu trestu,“ poznamenal.

Byť osud imunity Jany Nagyové mají nyní ve svých rukou europoslanci, o jiném svém veřejném angažmá si politička rozhodla sama. Ke konci ledna se rozhodla rezignovat na svůj mandát v jihlavském městském zastupitelstvu. Rozhodnutí zdůvodnila časově náročnou prací v Bruselu. Informoval o tom server iRozhlas.cz s tím, že ji v zastupitelstvu nahradí Olga Wiesnerová, která v obecních volbách kandidovala jako nestraník za ANO. Jihlavskou radnici nyní vede ANO s ODS a lidovci.

Nagyová uvedla, že když do Evropského parlamentu kandidovala, nevěděla, jak přesně bude její činnost vypadat. „Po volbách nebylo vůbec jasné, jestli se jakožto Patrioti k pořádné práci vůbec dostaneme,“ řekla rozhlasu s odkazem na takzvaný cordon sanitaire, tedy neformální dohodu o izolaci krajní pravice.

„S ohledem na změnu situace ve světě a problémy Evropy se sanitární kordon začíná drolit,“ uvedla Nagyová, která je v EP členkou tří výborů, konkrétně Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, a jako náhradnice pak sedí v Rozpočtovém výboru.