Prázdné sídlo a exekuce. Fond přesedlal z Číny na Ukrajinu. Dál sbírá peníze

Měl to být jeden z mnoha obrázků toho, jaká vlna solidarity s uprchlíky se v Česku vzedmula poté, co ruský vůdce Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině.

Na začátku dubna Česká televize přinesla v hlavním vysílacím čase reportáž, jak se v centru Prahy učí česky s pomocí krajanů malé děti z řad ukrajinských běženců.

„Nesmíme to zanedbávat, protože to, že dostanou najíst a napít a kde přespí, není vše,“ uvedl v reportáži Boris Deket, v Česku dlouhá léta žijící ukrajinský podnikatel a také předseda správní rady Nadačního fondu pro mezinárodní vzdělávání a integraci Integra, který v sídle fondu v Opletalově ulici zřídil pro vyučování malých Ukrajinců třídu.

Po půl roce je však v sídle fondu mrtvo, žádná výuka ukrajinských dětí tam už dávno není a  zmizel i personál.

Přestože není známo, jak nyní Deketův nadační fond běžencům pomáhá, na internetových stránkách pod heslem „Pomozte Ukrajincům!“ stále vyzývá lidi, aby posílali peníze na příslušné bankovní konto.

Seznam Zprávy se pokusily získat odpověď přímo na místě. Přestože však během tří týdnů byly v sídle fondu čtyřikrát, jen jednou přišel na zazvonění někdo otevřít.

„Nikdo tady není, já jsem z jiné party,“ uvedl v sídle nadačního fondu ve dveřích neznámý černovlasý muž s plnovousem.

Při návštěvě sídla fondu je přitom za ním průhledem do vstupní haly vidět velká černobílá plachta potištěná logem „Oki-TV“.

Jde o další z avizovaných Deketových projektů – ukrajinskou internetovou televizi s celoevropským dosahem, na kterou jedna z firem vlastněná zmíněným nadačním fondem získala před prázdninami od české vysílací rady licenci.

Zástupci ukrajinské menšiny krajanu Deketovi příliš dobré vysvědčení nedávají. Někteří z oslovených včetně lidí z Deketova okolí hovoří o jeho problémech s plněním finančních závazků a o potížích při shánění kapitálu.

To celkem zřetelně dokládají i údaje z Centrální evidence exekucí, kde má Boris Deket (v úředních dokumentech uváděný jako Borys) v současnosti 14 záznamů o pravomocných exekucích v celkové výši přes 22 milionů korun. Přitom jde o muže, který se mimo jiné prezentuje i jako úspěšný automobilový závodník, jenž se ve formuli prohání po středoevropských okruzích.

„Byly na něj nějaké stížnosti od lidí, kterým něco slíbil a nedodržel to,“ uvedl bez bližších podrobností zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády ČR Bohdan Rajčinec. Osobně prý Deketa nezná, jen z doslechu, nevybavuje si, že by se dříve nějak aktivně zapojoval do života krajanských spolků.

Sám Boris Deket několikrát přislíbil schůzku, nikdy se ale neuskutečnila. „Musím si nejdříve připravit věci,“ reagoval naposledy minulý týden. Na konkrétní dotazy o činnosti fondu neodpověděl.

To vše se odehrává za situace, kdy nadační fond dlouhodobě neplatí za kancelářské prostory, které má v pronájmu od hlavního města. Dluhy narůstají, ačkoliv výše nastavené činže je mimořádně nízká, zhruba čtvrtinová oproti tržní.

Jak na dotazy redakce sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman, na konci září činila výše celkového nedoplatku 1,348 milionu korun a vedení města je připraveno dát Deketovu nadačnímu fondu v nejbližší době výpověď.

„V těchto dnech byla odeslána nájemci poslední výzva k úhradě dlužné částky, oznámení o možnosti výpovědi z nájemní smlouvy s desetidenní lhůtou od doručení k úhradě. V případě, že nájemce v této lhůtě dlužnou částku neuhradí, je připravena výpověď k projednání městskou radou,“ uvedl mluvčí Hofman.

Podnikatel Deket do novorenesančního domu zvaného Daňkův palác (kdysi patřil továrníkovi Čeňku Daňkovi) nastěhoval před několika měsíci. A to poté, co v období loňských vánočních svátků došlo v nadačním fondu k překvapivé transformaci.

Z původně „pročínského“ fondu, zaměřeného na podporu tradiční čínské medicíny, se po přejmenování a změně účelu náhle stal „proukrajinský“, na podporu integrace cizinců. To vše se odehrálo dva měsíce před zahájením války. Po jejím vypuknutí Deketův fond svou činnost okamžitě akceleroval.

Původní zakladatel fondu Jan Hovorka v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje zmíněnou transformaci tak, že nešlo o klidnou záležitost.

Mluví dokonce o „hrubém nátlaku“, či dokonce „vydírání“. Boris Deket i s ním spolupracující advokát Michal Pospíšil se přitom podle Hovorky zaštiťovali pražským zastupitelem z dosud vládnoucí radniční koalice Janem Wolfem (KDU-ČSL).

Advokát Pospíšil a Boris Deket tuto verzi ale odmítají. Jan Wolf přiznal, že se s Deketem v minulých měsících několikrát na magistrátu osobně potkal a o činnosti nadačního fondu se spolu bavili.

Celý příběh s nadačním fondem usazeným za zvýhodněnou činži v centru Prahy začal už v roce 2017. Seznam Zprávy se mu v minulosti už v jednom článku věnovaly.

V době pročínské zahraniční politiky ČR – nedlouho po návštěvě čínského prezidenta v éře primátorky Adriany Krnáčové – pronajalo vedení Prahy kancelářské prostory Hovorkovu původnímu „Nadačnímu fondu na podporu tradiční čínské medicíny a alternativ“. V domě, kde za minulého režimu sídlilo vedení známého Prognostického ústavu, zřídil fond informační a konzultační a centrum, jež mělo sloužit k osvětě v oblasti čínské medicíny.

Takzvaný dotační nájem za někdejší okázalý byt továrníka Daňka s plochou 430 metrů čtverečních byl městem stanoven na necelých 37 tisíc korun měsíčně, zhruba na třetinové či čtvrtinové úrovni oproti tržnímu nájmu v této lokalitě.

Po nástupu covidové pandemie nadační fond přestal i zvýhodněnou činži hradit. „Žádné akce se nekonaly, neměli jsme žádné výnosy,“ uvádí důvody zakladatel fondu Hovorka a popisuje, jak během pandemické uzávěry se zástupci města hledal i cesty, jak nájemné snížit a odložit splátky.

Borise Deketa jako partnera pro možnou spolupráci podle Hovorky loni přivedl již zmíněný člen správní rady nadačního fondu Michal Pospíšil. Jde o pražského advokáta, který po boku bývalého předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa působí ve vedení Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory.

Začátkem loňského prosince, kdy se dluh na nájemném přehoupl přes 800 tisíc korun, dostal Hovorka od právních zástupců magistrátu urgentní výzvu, aby pohledávku do sedmi dnů neprodleně vyrovnal.

Hovorka nyní říká, že se chtěl s městem dohodnout na smírném řešení, ale tvrdí, že to znemožnilo zmíněné duo Pospíšil–Deket. Tito dva muži jej prý donutili, aby bez dalšího vyjednávání s městem podepsal přichystané smluvní dokumenty a celý nadační fond převedl na Borise Deketa.

„Bylo to násilné nepřátelské převzetí,“ říká Hovorka. „Já jsem 21. prosince 2021 kolem šesté večer musel za přítomnosti advokáta Pospíšila panu Deketovi předat klíče a musel jsem kývnout na to, že se tam už nesmím objevit. Zůstaly nám tam dokumenty, flash disky, osobní věci, včetně mého archivu s rukopisy mého otce.“

Popisuje také, že letos začátkem února vše popsal v dopise pražskému radnímu pro oblast správy majetku Janu Chabrovi (TOP 09). Politik mu ale na dopis, jehož kopii má redakce k dispozici, neodpověděl.

„Celý ten dopis jsem bohužel tehdy nedočetl, poslal jsem jej na příslušný odbor a dál to neřešil, odepíšu panu Hovorkovi teď,“ říká nyní radní Chabr.

Výsledkem loňské vánoční „přeměny“ v Opletalově ulici je, že Deketův „proukrajinský“ nadační fond má stejné IČO jako měl původní „pročínský“ Hovorkův, zůstaly mu i stejné nájemní podmínky, ačkoliv má zcela rozdílné zaměření oproti tomu, co za primátorky Krnáčové odsouhlasila městská rada.

Ani pod novým šéfem správní rady Deketem se ale platební morálka vůči městu nezlepšila, původní dluh na nájemném rostl, nicméně magistrát to Deketovi několik měsíců toleroval. Až do doby, než se o případ v první polovině října začaly zajímat Seznam Zprávy.

Když redakce v minulých dnech kontaktovala advokáta Michala Pospíšila, Deketova nynějšího kolegu ze správní rady nadačního fondu, nejdříve se o věci ohledně údajného předvánočního nátlaku na Hovorku nechtěl vůbec bavit. „Co je vám do toho?“ reagoval do telefonu podrážděně s tím, že jde prý o soukromou obchodní záležitost.

Nicméně posléze striktně odmítl, že by při předávce nadačního fondu k nějakému vydírání došlo. „Pan Hovorka lže a nebylo by to poprvé,“ prohlásil Pospíšil.

Změny v nadačním fondu se podle něho odehrály po zcela standardní dohodě. Co dnes nadační fond konkrétně dělá, když malé ukrajinské běžence už v Daňkově paláci česky nikdo neučí, místopředseda správní rady Pospíšil neobjasnil.

„Ono to není tak jednoduché rozjet nějakou aktivitu, která se týká integrace cizinců. Už jen proto, že pan Deket se věnuje i jiným charitativním činnostem, které se vážou k situaci na Ukrajině, není mnoho času to řešit, jak původně zamýšlel,“ uvedl advokát.

I Boris Deket důrazně odmítl, že by nadační fond převzal po nějaké nátlakové akci. „V žádném případě jsem se ničeho nedopustil,“ prohlásil do telefonu. Tvrdí dokonce, že s Hovorkou nikdy žádný spor neměl.

O ničem dalším už se Deket bavit nechtěl a telefon zavěsil. Neodpověděl proto ani na otázku, zda byl do celé výměny v nadačním fondu skutečně zapojen i pražský zastupitel a bývalý radní pro kulturu Jan Wolf, jak tvrdí Hovorka.

Lidovecký komunální politik, jehož Seznam Zprávy rovněž oslovily, původně tvrdil, že o celém případu „vůbec nic neví a nemá s tím vůbec nic společného“. Posléze si ale během rozhovoru vybavil, že ví o dlužném nájemném nadačního fondu, a nakonec přiznal, že osobně zná oba dva hlavní aktéry této kauzy, tedy Jana Hovorku i Borise Deketa, s nímž se v minulých měsících opakovaně potkal.

„Byl několikrát u mě v kanceláři, to je pravda, ale nic jiného o tom nevím. Vím, že mi posílal fotky, že tam dělá nějakou školku pro Ukrajince, to respektuju, ale nic jiného o tom fakt nevím,“ ujišťuje Wolf.

S Hovorkou pak prý lidovecký zastupitel naposledy spolupracoval před mnoha lety při volební kampani v Praze 1. „Pozor na to, rozhodně to není dobrý člověk. Vůbec ho nechci vidět, to není člověk, se kterým bych se chtěl potkávat,“ řekl pražský zastupitel na adresu podnikatele Hovorky.

Jejich vztah však byl donedávna poměrně blízký, týkal se i soukromého byznysu. Wolfova rodinná firma Absolute Company mimo jiné v minulých letech tiskla časopis HOSPITALin, který Hovorka vydává pro české nemocnice.