Hlavní obsah

Na pravici vzniká nová strana, jde si pro zklamané voliče. Co Kalousek?

Foto: Profimedia.cz

V čele nového uskupení GEN by měl stát současný radní pro Prahu 1 a někdejší člen hnutí ANO Vojtěch Ryvola.

Pražský radní Vojtěch Ryvola je přesvědčený, že českým voličům chybí klasická pravicová strana. Potvrdil proto, že chce voličům nejpozději v lednu představit nový subjekt. Podle politologů to ale uskupení nebude mít lehké.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Někdejší člen hnutí ANO a současný radní Prahy 1 Vojtěch Ryvola chce příští rok zabojovat o hlasy ve volbách do Poslanecké sněmovny. Odůvodňuje to tím, že skutečně pravicově smýšlející lidé jsou ze současného dění v zemi spíše zklamaní, a politická scéna tak potřebuje „nový vítr“.

„Myslím, že tu opravdu chybí klasická pravicová strana,“ domnívá se Ryvola. Nový subjekt, kterému se v jeho zárodku říká GEN, by tak podle něj mohl být alternativou pro zklamané a pravicově smýšlející lidi. „Jde mi především o voliče, kteří v současné době nemají koho volit,“ říká a připomíná, že k posledním volbám do Poslanecké sněmovny nepřišlo zhruba 35 procent voličů.

Mezi hlavní priority nového uskupení má patřit školství, věda a výzkum, ekonomika nebo obrana. Strana by měla akcentovat proevropské vidění světa s nutností setrvání v NATO. Budoucí směřování strany pak demonstrují i hesla: „Podporovat ty, kteří se o sebe starají sami. Motivovat ty, kteří motivaci ztratili. Pomáhat těm, kteří si pomoci nemohou.“

Zarputilé nevoliče je náročné přesvědčit

Podle Ryvoly je prostor pro novou stranu evidentní, což dokládá na skupině lidí, která k volbám nechodí. V případě sněmovních voleb se ale účast v Česku pohybuje kolem 60 procent a oslovit skupinu zapřisáhlých nevoličů může být pro nový subjekt až moc velké sousto. Podobně to vidí i politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Nové pravicové uskupení podle něj nemá šanci přesvědčit zarputilé nevoliče, aby se příští rok dostavili k urnám. „Tito lidé k volbám nepůjdou, pokud je tam nedovezete a nedáte jim pětistovku. Máme odzkoušené na kvantitativních šetřeních, že kdo chce k volbám jít, jde. A pak jsou tu pohodlní, kteří k volbám nejdou, a je jich docela dost,“ popisuje Pink.

I přes to, že je strana na samém počátku, a úspěch tak rozhodně nemá zaručený, působí politik s plnovousem odhodlaně. Své politické ambice vysvětluje tím, že je z celostátní politiky zklamaný, což byl i jeho prvotní impuls pro sympatizování s hnutím ANO, jehož členem se stal v roce 2014. Letos v lednu z něj ale po názorových neshodách vystoupil.

Kdo je Vojtěch Ryvola?

Inženýr Vojtěch Ryvola působí poslední dva roky jako radní na Praze 1. V roce 2012 ho oslovila vize hnutí ANO, se kterým nejprve sympatizoval, v roce 2014 se pak stal jeho členem. Zkušenosti z komunální politiky získal už během svého působení v Děčíně.

Čekal na novou stranu, nakonec ji založil

Pražskému radnímu vadí vedle celospolečenské situace i skutečnost, že se ve vrcholné politice střídají prakticky stejné tváře. Mluví i o personální vyprázdněnosti stran. Jako volič proto očekával, že se objeví někdo, kdo představí novou stranu. To se ale nestalo.

Ryvola se proto rozhodl, že tím někým bude on sám. „Jednou jsem slyšel krásnou průpovídku: ‚Budoucnost buď tvořím, nebo jsem její obětí.‘ A já obětí být nehodlám,“ dodává sebevědomě. V rámci příprav se pak začal bavit „s různými lidmi, kteří mají chuť a energii pracovat“.

Konkrétnější ale zatím není, veřejnost se prý detaily dozví až později – pravděpodobně v lednu. Do voleb tak bude zbývat zhruba devět měsíců, což může být na komunikaci s voliči a propagaci málo. Sněmovní volby jsou přitom pro nové strany tou nejnáročnější disciplínou.

„Nové subjekty potřebují silné a výrazné persony na celostátní úrovni, které není jednoduché získat, a čas se krátí. Další věcí je, že sněmovní volby mají obecně vyšší účast než ty krajské či evropské, takže je náročnější překonat pětiprocentní hranici,“ vysvětluje politolog Milan Školník z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Neokoukané tváře i zkušení úředníci?

Co se lídra strany týče, Ryvola prozatím sází na sebe – člověka, kterému dle svých slov „věří nejvíce“. Že je komunálním politikem z Prahy, kterého většina České republiky nezná, mu vrásky příliš nedělá. Politologové jsou nicméně k představě, že chce komunální politik s novým uskupením bodovat hned při prvních volbách, poněkud skeptičtí.

„Komunální politik v Praze si může založit stranu, se kterou může jít do komunálních voleb v Praze. Ale jenom tím, že jsem komunální politik v Praze, tak jsem pro 80 procent voličů napříč zemí nepřijatelný,“ nastiňuje Pink.

Ryvola si ale výše zmíněné nepřipouští. Naopak si myslí, že si političtí matadoři častokrát nesou škraloupy z minulosti. A proto chce spolupracovat i s lidmi, kteří budou pro veřejnost neokoukaní a přijdou i s novými nápady.

Komunální politik obecně mluví o nestranících nebo lidech z odvětví průmyslu a obchodu. O případné spolupráci se prý baví i s lidmi působícími na ministerstvech, kterým se na jejich pozicích nedostává příliš prostoru, i když „mají chuť pracovat a nakopnout republiku“. Zároveň ale nevylučuje ani spolupráci s lidmi, kteří mají s politikou letité zkušenosti.

V rámci debat o novém politickém subjektu a jeho možném lídrovi se v poslední době skloňovalo například jméno někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Podle něj by potenciální nová strana měla vzniknout do konce ledna. Spoluzakladatel TOP 09 navíc z vládní strany před nedávnem vystoupil, čímž ještě více rozvířil spekulace o jeho budoucím působení.

Že by měl být politický matador hlavním tahounem GENu, je ale nepravděpodobné. Jeho zapojení, například v podobě „stranického mentora“ v pozadí, Ryvola také nepotvrdil, zároveň ho ale vyloženě nepopírá.

Nové strany potřebují „podhoubí“

Novým stranám se v minulosti dařilo přilákat pozornost voličů, ať už šlo o Věci veřejné, Piráty, nebo třeba již zmíněnou TOP 09. Podle politologa Pinka měly ale jednotlivé strany přichystané „podhoubí“, které jim úspěch umožnilo.

Například Pirátská strana „trefila“ správný čas, kdy se mladá generace napříč Evropou zabývala svobodou internetu a odkláněla se od „zapouzdřených“ tradičních stran. „Šlo také o generaci nových prvovoličů. Kdyby v té době v každé straně existovalo 10 procent míst na kandidátkách pro mladou a IT generaci, tak Piráti taky nevzniknou,“ dodává Pink.

V případě Věcí veřejných pak politolog dodává, že podnětem pro její úspěch byla tehdejší úřednická vláda a jednota normálně znepřátelených táborů ODS a ČSSD. Dnes ne tolik úspěšná TOP 09 zase vydělala na výrazných osobnostech, které ji zakládaly, a úpadku KDU-ČSL.

Politologové ale upozorňují, že teď je situace jiná. Školník připouští, že některé zklamané voliče vládní koalice by mohla nová, pravicově orientovaná strana zaujmout. Podle Pinka jsou ale šance na úspěch spíše mizivé.

Doporučované