Článek
Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) je favoritem podzimních komunálních voleb. Pokud se nestane něco neočekávaného, stane se porevolučním rekordmanem jako politik, který byl do čela moravskoslezské metropole zvolen třikrát po sobě.
Vládnout chce podobně jako v končícím období se stranami vládní koalice. „Ostravsko potřebuje investice do vzdělání a kultury, abychom změnil celkový obraz a atmosféru města,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ještě loni to přitom vypadalo, že Macura se po těchto volbách z politiky stáhne. Jako jeden z mála veřejně kritizuje poměry v ANO i předsedu Andreje Babiše a letos v únoru vypadl z celorepublikového předsednictva hnutí.
Ještě před rokem to vypadalo, že v politice skončíte. Teď jste ale opět lídrem hnutí ANO v Ostravě a obhajujete post primátora. Co se změnilo?
Nechci, aby to vyznělo hloupě, vím, že realita je nyní jiná, než co jsem říkal před časem. Ale měli jsme tu covid, uprchlickou krizi a zpozdila se řada důležitých projektů i staveb. K tomu všemu se přidala nová rizika. Obávám se, že přijdou populisté, kteří situaci zneužijí. A práce, kterou tu s kolegy dělám 8 let, by šla do stoupy. Proto znovu kandiduji.
Znamená to, že jste si za tu dobu nevychoval v ANO následovníka?
Myslel jsem si na dva lidi, kteří by ve funkci místo mě obstáli. Jenže ani jeden do toho nechtěl jít. Chtěli jít se mnou, ale ne do čela.
„Mám obavu, co v regionu nastane.“
Podle předáka z hutí Liberty v Ostravě Romana Bečici mezi lidmi na Ostravsku panují velké obavy a nervozita z budoucnosti.
Hovoříte o obavě z populistů. Není to paradox, když to říká politik ANO? I když vím, že vy často vystupujete proti centrální politice a rétorice hnutí.
Když jsem řekl populismus, mám na mysli hesla, která teď vidíme v ulicích – například zrušení poplatků za psa, což má být asi ta cesta, která nás vyvede podle ČSSD z krize. Podobně jako když kdysi ČSSD lákala lidi na zrušení poplatků u lékaře, na čemž tehdy vyhráli volby. Přitom strukturálně to ničemu nepomohlo. Ale rozumím vám, vím, že ANO je označované jako populistické hnutí, přiznávám, že některá rozhodnutí ANO ve vládě mi také nedělala radost. Viděl jsem, že v lecčems populismus byl.
Jaký je váš dnešní vztah s vedením hnutí?
Byl jsem součástí nejvyššího vedení ANO. Myslel jsem si, že nějaké změny dokážu prosadit, alespoň mírnou změnu kurzu. To se mi nepodařilo a znovu jsem teď do vedení ANO nekandidoval s tím, že se zaměřím na komunální úroveň. Respektuji, že zvítězila v ANO koncepce hnutí pro všechny neboli catch-all party. V rámci toho jsem si tu našel svou parketu, která mi vyhovuje. Nikdo mi teď nemůže říct, že jdu proti hnutí, protože i já si tam najdu se svou politikou, která v Ostravě určitě není populistická, místo.
Moravskoslezský kraj je voličsky možná nejsilnější organizací ANO. Jak budete s Andrejem Babišem komunikovat?
Naším zástupcem ve vedení hnutí je hejtman Ivo Vondrák, který se stal místopředsedou ANO. Naše názory jsou dost podobné, byť já je možná vyslovuji radikálněji. Každopádně hlas Ostravska v centrále zaznívá. Za necelé dva týdny přijede pan předseda s obytňákem do Ostravy.
Co od toho očekáváte? Nemáte obavu, že to bude vyhrocené jako na jiných místech v zemi?
Nevím. Půjdu tam. Oceňuji, že vyhledává kontakt s lidmi, ukažte mi jiného českého politika, který je v komunikaci s občany takto efektivní. Má dar mluvit s lidmi, já bych toto neuměl. Druhá věc je, v jaké atmosféře se setkání odehrávají a jaké pnutí ve společnosti to vyvolává. Nervozita se přenáší na náměstí, kam obytňák dorazí. Špatně se na to dívá, je to smutné.
Atmosféra na mítincích ANO je divoká kvůli tomu, že se tam střetávají podporovatelé a kritici expremiéra Babiše. Ten navíc své – jak říká hatery – provokuje označováním za nacisty a fašisty. Doporučíte mu, aby v Ostravě takto nemluvil?
Pan Babiš používá expresivní výrazy, slova o fašistech a nacistech – ať už v jakémkoliv kontextu – nemají vůbec zaznívat. Bylo by ale dobré, aby emoce uklidnili i premiér Fiala a další politici vládní koalice. Vyhrocená atmosféra nesvědčí vůbec nikomu.
Prohlubují se na Ostravsku příkopy mezi lidmi v kontextu nastupující ekonomické krize, inflace a zdražujících se cen energie?
Příkopy jsou. Překvapuje mě ale, že je tu stále málo lidí, kteří si uvědomují, co se na nás ekonomicky řítí. Měl jsem setkání s cestovními kancelářemi, které mi říkaly, jak brzy se vyprodaly zájezdy. Nevím, možná je to syndrom carpe diem – užívejme dne, dokud můžeme. Je pravda, že rozpisy záloh na nové období začnou ve větší míře teprve docházet a až pak některým lidem dojde, jak těžké období přichází. Končí prázdniny, děti půjdou do škol, začne se kupovat vybavení, platit kroužky, frustrace teprve přijde.
Máte obavy ze sociálních dopadů?
Že přijdou problémy, je jistota. Jako radnice nemůžeme suplovat stát, bude to na vládě.
Jak místní rozumí ekonomické politice vlády Petra Fialy?
Nedá se generalizovat. V Ostravě má historicky větší podporu levé spektrum politických stran. Tady téměř zmizela z mapy ČSSD a KSČM, takže podpora se dosud koncentrovala u nás. Já zrovna bydlím v enklávě, kde všichni volí ODS, takže nechci generalizovat, kdo a jak rozumí Fialově vládě.
Musím ale říct, že i moji pravicově zaměření sousedé říkají, že jsou rádi, že ve sněmovních volbách došlo ke změně, ale že ani po osmi měsících nového kabinetu ve funkci nemají pocit, že by vláda přicházela s ekonomickými řešeními adekvátními nastalé situaci. Takže ano, i ve svém pravicovějším okolí vnímám určitou deziluzi. Teď jde o to, aby zklamanou část populace neoblouznil nějaký rádoby mesiáš. Doba může nahrávat extrémistům.
Nová tvář pro město
Na radnici vládnete s ODS, Piráty a lidovci. To by na celorepublikové úrovni asi neprošlo. Stál byste o takovou koalici i v dalším období, nebo budete usilovat o dominantnější roli ANO v radě s menším počtem koaličních partnerů?
Dnes jsme v situaci, že kdokoliv z partnerů by v koalici nemusel být, máme dostatek hlasů. Přesto tam jsou všichni, vlastně celá koalice Spolu a Piráti. Jsem za to rád, protože mám víru v to, že pokrýváme většinové názorové spektrum a naše rozhodování mají větší relevanci a legitimitu. Klidně bych tak pokračoval i po volbách, samozřejmě musíme počkat na výsledky voleb. Koalici ale klidně můžeme ještě i rozšířit. Nemám sebemenší ambici na nějakou monopartajní koalici, i kdyby to technicky bylo možné.
Řeší se ve městě prezidentské volby?
Vůbec. Ani komunální volby. Jsou prázdniny, lidé mají jiné starosti. V komunálních volbách neočekávám vyhrocenou kampaň tady v Ostravě. Vždyť my jsme ještě ani nezačali s předvolební kampaní. Lidé nejsou zvědaví na politické rozdmýchávání vášní či nacionalismu, naším úkolem je hledat smír, protože nás čeká ekonomicky těžší období. Co se týká prezidentských voleb, tam očekávám vyhrocenou atmosféru, stejně jako v uplynulých dvou volbách. Nikdy jsem nebyl přítelem zavedení přímé volby prezidenta, podle mě jsme na to jako společnost nedospěli.
Bude podle vás Andrej Babiš kandidovat na Hrad?
Fakt nevím. Testuje si terén. Ve finále udělá racionální rozhodnutí v daný termín, neumím to tipnout. Ještě před několika měsíci jsem si myslel s jistotou, že do prezidentských voleb půjde. Teď už si to s takovou jistotou nemyslím. Za mě Andreji Babišovi sedí více role premiéra než prezidenta, neumím si ho v takové roli představit.
Kdo by tady v regionu mohl být silný?
Andrej Babiš by tu byl silný. Zabodovat by tu mohl i Josef Středula, s regionem je navíc spjatý, pochází odsud.
Odchází se od uhlí, utlumuje se těžba. Ostravsko a vůbec celý region prochází transformací. Jakým směrem se kraj vydá v socioekonomické rovině?
V Ostravě se netěží uhlí od roku 1994, region se proměňuje již tři desítky let. Vždycky říkám, že transformací prochází úspěšně, neměli jsme tu žádné sociální bouře. Ostrava vzkvétá, kvalita života se tu zvyšuje. Přerod Ostravy se děje už několik let, víc lidí tu je zaměstnáno v IT sektoru a službách než v tradičních průmyslových odvětvích. To ještě před 10 lety bylo nepředstavitelné.
Vše směřuje k takzvaným novým oborům. Spolupracujeme s místními univerzitami na změně tváře regionu a proměně socioekonomické struktury. Slibujeme si také hodně od pomoci z evropského Fondu spravedlivé transformace, z nějž chceme financovat několik důležitých projektů.
Do regionu má z tohoto fondu přitéct až 20 miliard korun. Peníze se ale z většiny musí proinvestovat do roku 2026. Vnímáte tedy další volební období jako stěžejní a vzhledem k penězům, které sem mohou doputovat, jako možná až historické?
Je to tak. Doufám, že se nám to podaří, je to naše historická šance na pootočení kormidla. Asi se nepodaří uskutečnit všechny projekty, potřebujeme jich mít ale co nejvíc. Ti, co dnes nemají přichystanou projektovou dokumentaci, mají malou šanci na úspěch.
Za vámi vidím plakáty budovy nové filharmonie, kterou chcete v Ostravě postavit. Má to být váš odkaz?
Spoustu lidí mi to tak předhazuje, ale trošku mi to vadí. Tohle město usiluje o koncertní sál 160 let. Bylo učiněno šest neúspěšných pokusů, tento je sedmý. Není to můj výmysl, projekt jsem převzal z doby, kdy Ostrava kandidovala na evropské město kultury. A je to jen jeden z velkých projektů.
Máme tu před dokončením jiný mnohamiliardový projekt – dokončení nového kampusu Ostravské univerzity na Černé louce. Z toho mám radost, za měsíc by se tam měli nastěhovat studenti. Ostravsko potřebuje investice do vzdělání a kultury, abychom změnili celkový obraz a atmosféru města. Potřebujeme investice tohoto typu.
Léto v Česku
Jak Čechy zasáhla drahota? Změnili způsob trávení léta? A co se děje ve městech před komunálními volbami? Přečtěte si texty z našeho letního seriálu:
- Plat 37 tisíc? Lidé se mě ptají, kde se takové peníze berou, říká předák
- Lidem teprve dojde, jak těžké období přichází, říká primátor ANO
- Kdo si dá třetí pivo, tak tomu se pokloníme, říkají provozovatelé v kempech
- „Zásoby si nedělám, nemám na to.“ Jak lidé řeší zdražování
- Zeleninová soběstačnost za tisíc korun. Češi znovuobjevili zahradní kolonie
- Jídlo v Krkonoších podražilo. Někde si nosí svačiny a méně utrácejí
- Krkonoše volí pravicově. Lidé jsou tu samostatní, vysvětlují místní
- Sice fronta, ale úspora až čtyři koruny. Češi jdou po levnějších benzinkách
- „Černý huby zaměstnat nechtěj.“ Život v obci s nejvíce exekucemi v zemi
- Každý třetí v exekuci. Tady měli šmejdi žně