Motorista Turek není sám. Europoslanci pošilhávají po Sněmovně i po vládě

Ačkoli do bruselských a štrasburských křesel usedli před méně než půl rokem, už se skloňuje jejich návrat domů. „Startérem“ těchto úvah byl Motoristům nakloněný Filip Turek, kterého Sněmovny chtivá partaj potřebuje úspěch na domácí trati.

Nováček v europarlamentu v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy vůbec poprvé připustil, že by do české Sněmovny mohl kandidovat za „stáj“ Motoristů. „Vidím, že bez vlivu v Radě EU se s některými věcmi pohnout nedá. Tedy přemýšlím o tom, jestli bych nebyl platnější v české politice. Zatím to zvažuji,“ řekl.

Ačkoliv Turek není členem Motoristů, sám se označuje za tvář strany. Ke kandidatuře do Sněmovny jej prý přemlouvá i exprezident Klaus, který Motoristy neskrývavě podporuje. „Pokud bych se rozhodl kandidovat, tak na 99,9 procenta se do Sněmovny dostaneme,“ věří si Turek.

V případě zvolení by se ale Turek musel vzdát svého křesla v Evropském parlamentu, takové jsou unijní regule. Opustil by zaměstnání, ve kterém si vydělá měsíčně v základu čtvrt milionu korun a dalších zhruba sto dvacet tisíc na náhradách. V tom ale problém nevidí. „O peníze mi nejde. Vždycky jsem si je uměl vydělat, pro ně politiku nedělám,“ doplnil s tím, že kumulaci funkcí vylučuje.

Svou unijní židli je připravena opustit i europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM. Úmysl kandidovat do českého parlamentu oznámila v rozhovoru pro iRozhlas.cz. Komunisté usilují o návrat do Sněmovny pod vlajkou levicového hnutí Stačilo!, které se jim osvědčilo v červnových evropských a zářijových krajských volbách.

„Jsem připravena svým partnerům v rámci hnutí Stačilo! nabídnout, že budu kandidovat do Sněmovny. Netrvám na tom, že budu volebním lídrem, ale pokud se s partnery dohodneme, jsem připravena svou osobní značku a osobnost spojit s hnutím Stačilo!,“ popsala Konečná. Pokud ji voliči do Sněmovny pošlou, přišla by o europoslanecký mandát, v němž sedí už jednu dekádu.

Za Stačilo! se letos do europarlamentu probojoval i Ondřej Dostál, někdejší člen Pirátů, který se zabývá zejména zdravotnickou tematikou. „Kandidátky zatím nejsou rozhodnuté, to, předpokládám, představíme zkraje prosince,“ sdělil Seznam Zprávám. Svoji případnou kandidaturu nepotvrdil ani nevyloučil. „Určitě se hodlám hodně podílet na přípravě programu i tvorbě politiky v oblasti českého zdravotnictví. Za předpokladu přízně voličů bych mohl uvažovat o výkonné funkci v resortu spíše než o zastupitelské funkci. To vše je ale ještě hodně předčasné.“

Pokud by Konečná i Dostál nakonec do českého parlamentu či exekutivy odešli, tým Stačilo!, který má v europarlamentu jen tyto dva zástupce, by se tak kompletně proměnil.

Otazníky nad setrváním v bruselských křeslech visí i nad některými zástupci ANO. Minimálně dva z nich totiž figurují ve stínové vládě hnutí. Pokud by se po volbách stali ministry budoucího kabinetu, mandát europoslance si nesmějí ponechat. Ani v případě, že by nebyli poslanci českými. To by mohl být případ europoslance Jaroslava Bžocha (ANO), který pro Seznam Zprávy potvrdil, že ve sněmovních volbách kandidovat nebude, stínovým ministrem zahraničí ale nadále zůstává. Kdyby ho budoucí premiér poslal řídit Černínský palác a s ním českou diplomacii, z Bruselu by se musel stáhnout. „Ano, z Bruselu bych musel odejít, ale to nyní není na pořadu dne,“ podotkl.

Podobný scénář by mohl potkat i Kláru Dostálovou, která vedla eurokandidátku ANO a které voliči dali nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidujících stran a hnutí. Stínová vláda ANO s ní nicméně nadále počítá na post ministryně pro místní rozvoj. Jak se Dostálová, která v minulosti působila i jako místopředsedkyně Sněmovny, k situaci postaví, zatím neuvedla, na dotaz redakce neodpověděla.

Pokud by nakonec ona i Bžoch vyslyšeli domácí volání, ANO by je nahradilo těmi, kteří z kandidátní listiny do EP nepostoupili. S tím má ANO už své zkušenosti.

Z osobních důvodů se v červenci vzdal svého mandátu zvolený europoslanec Martin Hlaváček, nahradil ho tedy další v pořadí Tomáš Kubín. Za ním nyní zůstal na „čekačce“ kariérní diplomat Jaroslav Knot. Jenže právě ten je podle informací SZ brán v hnutí ANO jako nadějný kádr na oblast zahraniční politiky, jeho odchod do Bruselu tak není zcela žádoucí. Zelenou do EP by tak mohli dostat spíš další v pořadí na kandidátce.

Naopak jasno o svém setrvání v Bruselu má řada europoslanců, které do Evropského parlamentu vyslaly vládní strany. Kandidaturu do Sněmovny vyloučila například Danuše Nerudová (STAN). „Kandidovat rozhodně nebudu,“ řekla SZ. V kuloárech se nicméně mluví o tom, že by se mohla ucházet o místopředsednickou funkci ve straně. Ta se ale s mandátem europoslankyně nijak nepřekrývá.

O setrvání ve vedení Starostů má zájem i její kolega v EP Jan Farský, ani ten však o místo v české Sněmovně nestojí. „Před půl rokem jsem získal důvěru od voličů, kteří mě vyslali do Evropského parlamentu. Nechci je zklamat. Navíc jsem kandidoval proto, že se chci podílet na hledání a tvorbě evropských řešení. To teď vnímám jako svou misi na následujících pět let,“ uvedl pro SZ. Z domácího politického hřiště se nicméně zcela stáhnout nechce.

Podotkl, že by se rád podílel na chodu hnutí STAN. „Pokud bude podpora od spolustraníků, chtěl bych obhajovat místopředsednickou pozici. Sice nyní působím v Bruselu, ale díky své dlouholeté politické praxi přináším do stranické debaty obohacující body,“ doplnil s tím, že evropská témata jsou navíc pro Starosty důležitá, takže je jeho přímý vhled do této problematiky žádoucí. Program mu proto jeho tým asistentů upravuje tak, aby se mohl účastnit jednání předsednictva. Věří prý, že by to nebyl problém ani do budoucna.

O návrat do Sněmovny, kde léta seděl, nestojí ani europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podobně to vidí například i místopředseda ODS Alexandr Vondra, který své přímé angažmá v domácí politice vyloučil už dávno. Například i tím, že po minulých parlamentních volbách znovu neusedl do čela české diplomacie.

Samotnou kandidaturou do české Sněmovny europoslanci svá místa neriskují. O ta přijdou až v případě zvolení a složení českého poslaneckého slibu. Pokud tedy ve volbách neuspějí, o svou bruselskou židli nepřijdou.

A jak vypadá případná náhrada za europoslance? Tu určují volební pravidla každé jednotlivé země. V Česku je to tak, že šanci dostane ten, kdo byl na dalších místech eurokandidátky jednotlivé strany či hnutí. Uvolněné místo má dotyčný členský stát nahradit co nejdříve, žádná oficiální lhůta však stanovena není. Členský stát informuje europarlament o nahrazení poslance, které je následně oznámeno na plenárním zasedání. Nový poslanec se může ujmout funkce až po podpisu prohlášení o neslučitelnosti.

U poslanců se kontroluje, zda nezastávají funkci, která je neslučitelná s funkcí poslance Evropského parlamentu. Takovou funkcí může být například post ministra ve vládě členského státu nebo poslance národního parlamentu, funkce v Evropské komisi, na Soudním dvoře či ve správní radě Evropské centrální banky, na Účetním dvoře nebo v Evropské investiční bance.