Článek
Proč Petr Hladík, ministr životního prostředí, nedokázal přesvědčit své kolegy v KDU-ČSL, aby ho zvolili prvním místopředsedou strany? Zvlášť v momentě, kdy kandidoval sám, tudíž neměl žádnou konkurenci?
Proč více jako polovina z tří set delegátů olomouckého sjezdu raději odevzdala prázdný hlasovací lístek, než aby do vedení zvolila jedno ze svých tří ministrů? Autoři podcastu Vlevo dole, Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková, kteří akci sledovali přímo na místě, z rozhovorů s delegáty zjistili, že každý měl svůj důvod.
Zde je přehled výhrad, které straníci nejčastěji zmiňovali:
1. Moc zelený. Hlavně komunální politici a starostové vytýkali Petru Hladíkovi, že je někdy zelenější než členové Strany zelených. Zatímco ještě před dvěma roky lidovci téhož Hladíka chválili za propagaci obnovitelných zdrojů elektřiny, teď mu někteří nemohli odpustit jiné nápady - velký tlak na zavedení zálohování PET lahví a také na vznik nových chráněných krajinných oblastí.
2. Moc sólista. Jiní měli připomínky k povahovým rysům 40letého politika z Brna. I když jinak všichni volají po razantních osobnostech v politice, tentokrát Hladíkovi vyčítali, že někdy až moc sóluje. Nebo že chová se jako neřízená střela, zapomíná na tým a tlačí své představy na sílu.
3. Moc sebevědomý. Na další delegáty sjezdu KDU-ČSL působil Petr Hladík moc ambiciózně. To se v Česku nenosí - a zvlášť u lidovců lépe funguje mluvení o pokoře. Jenže jak bez ambicí asi tak uspět v politice? Někdo dokonce mluvil o sebevědomí a aroganci. Velkou sebedůvěru Hladík potvrdil, když svou porážku s úsměvem odůvodnil tím, že strana na politika jeho typu ještě možná není připravena - a že jednou v jejím čele určitě ustane.
4. Moc zrádce. Další skupina Hladíkovi nemohla odpustit, že „zradil“ dosavadního předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku. Ten mu v březnu 2023 nabídl křeslo ministra životního prostředí a zrovna v těžké chvíli, kdy byl Hladík prověřován v kauze kupčení s městskými byty v Brně (nic se neprokázalo). Vadí jim, že Hladík se mu odvděčil tím, že se spojil s Markem Výborným, aby společně Jurečku sesadili z funkce předsedy.
5. Moc Výborný. Další paradox: I když na sjezdu mnozí mluví o tom, jak je důležité, aby si nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný mohl dělat věci po svém a se svým týmem, realita je jiná. To už jsou typické stranické hrátky: Sice jsme tě zvolili předsedou, milý bratře Marku, ale zas abys nebyl moc silný, tak tvého nejbližšího spojence ti do vedení schválně nezvolíme, i když sis o něj výslovně řekl.
Tolik pět důvodů, které Petru Hladíkovi ublížily. On sám to může vnímat jako nespravedlivou křivdu - a asi to tak i cítí. Vždyť to byl on, kdo vymyslel a rozjel fungování toho, co dnes sama KDU-ČSL považuje za své nejcennější zlato.
Hladík v roce 2012 založil Mladé lidovce, velmi aktivní mládežnickou organizaci. Tam se připravují a vzdělávají budoucí politici, konkurenční strany tuhle energii KDU-ČSL závidí. Mají jich nejvíc, zároveň mladí jsou snaživí a nadšení, v kampaních je na jejich práci vždy spoleh.
Jako nespravedlnost svůj stranický neúspěch musí ministr životního prostředí cítit i proto, že na sjezdu byl jedním z mála, kdo měl jasnou vizi, co by strana měla dělat příštích jedenáct měsíců do sněmovních voleb, aby se zvedla.
Zatímco mnozí mluvili v obecných fázích typu „musíme být srozumitelnější“, Hladík představil plán, jak motivovat členy a jak manažersky řídit marketingovou kampaň. Třeba tam, kde ostatní spoléhají na modlení, Hladík sází na aktivní propagaci na sociálních sítích.
Nakonec ale Petr Hladík zjistil, že ve stranické politice to funguje stejně jako v televizní soutěži StarDance. Nezáleží na tom, kdo je nejlepší tanečník, kdo se nejvíc snaží, nebo kdo nejvíc maká. Záleží jen a jen na tom, kdo je jednoduše nejsympatičtější - pro porotu, pro diváky, pro delegáty a pro voliče.