Článek
Rok 2023 bude velmi důležitý z pohledu armádních nákupů. Bude se rozhodovat, zda se utratí desítky miliard korun za armádní techniku, která bude dodaná v budoucnu. Očekává se ale také, že to bude rok, kdy Česko další už dříve objednanou techniku obdrží.
Seznam Zprávy připravily přehled pěti zakázek, které budou pro českou armádu důležité.
Na obranu dá stát v roce 2023 podle vládního návrhu 111,8 miliardy korun, téměř o 23 miliardy víc než v roce 2022.
Podle Ministerstva obrany půjde na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury nebo třeba informačních technologií více než třetina rozpočtu tohoto resortu.
Americké stíhačky F-35
Vláda Petra Fialy se už rozhodla, že nechce pokračovat v pronájmu švédských gripenů a chce se vydat cestou nákupu 24 kusů amerických stíhaček F-35. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla pověřena, aby vládě do října roku 2023 předložila dojednané podmínky. Poté kabinet rozhodne, jestli F-35 v českém letectví vystřídají nyní využívané gripeny.
Reportáž z továrny na F-35 v USA
Seznam Zprávy měly možnost navštívit továrnu nedaleko Dallasu v americkém státě Texas, kde se vyrábějí stíhačky F-35. Podrobnosti v reportáži z Texasu.
Pokud jednání dopadnou dobře a Česko se rozhodne jít cestou amerických stíhaček, bude to jeden z největších armádních nákupů v historii naší armády. V prosinci se například Německo rozhodlo koupit 35 těchto amerických strojů. O hodnotách případného nákupu se zatím pouze spekuluje, je ale jasné, že by to byl nákup v řádu desítek miliard korun.
Vojenský analytik Dušan Rovenský už dříve Seznam Zprávám popsal, že se cena bude odvíjet od toho, co bude součástí celého balíčku – kolik bude s letouny nakoupeno munice a jaké.
Americká stíhačka F-35.
„Moderní rakety vzduch–vzduch a přesně naváděná protizemní výzbroj jsou totiž extrémně drahé a budou tvořit nezanedbatelnou část konečné ceny. Ale pokud se například podíváme na našeho severního souseda, Polsko, tak to v září 2019 požádalo Spojené státy o nákup 32 F-35, přičemž předpokládaná hodnota kontraktu má být 6,5 miliardy dolarů, tedy při tehdejším kurzu přes 153 miliard korun,“ popsal analytik.
Rovenský také popsal, že jedna stíhačka F-35 vyjde na několik miliard korun. „Pokud to převedeme na jednotkovou cenu za letoun, tak to v případě Poláků vychází na 4,8 miliardy korun za jeden F-35. Jenže je potřeba brát v potaz, že jsou to ceny tři roky staré a od té doby došlo k inflaci a výrazně narostly ceny řady komodit, například kovů, elektroniky apod.“
Švédská bojová vozidla pěchoty CV90
Česko podepsalo koncem prosince se Švédskem a firmou BAE Systems nezávazné memorandum o dodávce pásových bojových vozidel CV90. O zahájení jednání o pořízení švédských vozidel CV90 od BAE Systems cestou mezivládní dohody rozhodla vláda v polovině července. Česká armáda požaduje 210 vozidel.
Podle navrhované dohody obdrží česká armáda nejnovější verzi CV90, označovanou jako CV90MkIV. Ta je vybavená nejnovějšími pokročilými schopnostmi a digitálními technologiemi, uvedla společnost BAE Systems v tiskové zprávě.
Tendr na bojová vozidla pěchoty (BVP)
Původně vypsaný tendr na nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun nabral několik let zpoždění. Výběrové řízení vláda Andreje Babiše (ANO) na konci svého mandátu zastavila, protože podané nabídky nesplňovaly armádní požadavky. Ministerstvo obrany tři možné výrobce oslovilo s novými podmínkami tendru, dva z jeho účastníků je ale odmítli.
Současný kabinet proto na základě právní analýzy rozhodl o zrušení výběrového řízení. Ministerstvo obrany tak jedná přímo se švédskou vládou o nákupu strojů CV90 od výrobce BAE Systems. Ten nové podmínky v tendru akceptoval. Nové obrněnce nahradí ve výzbroji 7. mechanizované brigády letitá sovětská BVP.
„Původní částka, odhadovaná na cca 52 miliard korun, se jistě navýší, protože od té doby výrazně vzrostly ceny materiálů a služeb, půjde tak po nákupu nových letounů pro letectvo o druhý největší nákup naší armády v historii. Poptáváno je přes 200 kusů bojových vozidel několika verzí, která nahradí zejména typ BVP-2, vyráběný v československé licenci na konci 80. let,“ komentuje chystaný nákup vojenský analytik Jiří Vojáček.
Vrtulníky z USA
Česká armáda by měla v roce 2023 získat první stroje z vrtulníkové platformy H-1. Tvořit ji bude osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bitevní AH-1Z Viper. Spojené státy navíc Česku darují osm dalších již provozovaných strojů, celkem tak česká armáda bude mít k dispozici 20 amerických vrtulníků.
„S vládou Spojených států amerických jsme se dohodli, že k pořizování 12 amerických vrtulníků systému H-1 získáme darem ještě osm strojů. V lednu očekáváme další formální postup v této dodávce,“ uvedla Černochová.
Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro Seznam Zprávy vysvětluje, že se česká armáda postupně zbavuje sovětské nebo ruské techniky.
„Česká armáda už převzala podpůrné vybavení k prvním vrtulníkům. Tady se už začalo něco fyzicky dít. Přechod na americké typy byl logický,“ říká Visingr.
Tanky z Německa
Česká armáda koncem prosince převzala v kasárnách v Přáslavicích v Olomouckém kraji první z tanků darovaných Německem. To se rozhodlo darovat Česku za pomoc Ukrajině 14 starších tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Všechny stroje by do Česka měly dorazit v roce 2023.
Tanky pocházejí ze skladových zásob zbrojní firmy Rheinmetall. Kromě 14 bojových a jednoho vyprošťovacího tanku Bpz3 Büffel česká armáda na základě v říjnu podepsaných smluv dostane také náhradní díly, munici a tříletou servisní podporu včetně výcviku vojáků.
Německý tank 2A4 Leopard.
Stroje původně využívaly švýcarská a německá armáda. Po vyřazení je odkoupila společnost Rheinmetall. Podle dřívějšího vyjádření Ministerstva obrany jsou plně funkční. Technici Rheinmetallu je ale museli plně zprovoznit a upravit tak, aby vyhovovaly očekáváním české armády. Úpravy se týkaly například komunikačního systému.
Všechny tanky by měly být v Česku do konce roku 2023. Vyprošťovací vozidlo, které je namontováno na vylepšený podvozek Leopard 2, bude připraveno do poloviny roku 2024.
V Německu už byli vycvičeni i první čeští řidiči. Další vojáci se budou školit v přáslavické posádce pod vedením týmu německé armády.
Tanky Německo darovalo Česku jako kompenzaci za výzbroj sovětské výroby, která putovala na Ukrajinu k ochraně před ruskou agresí. Do země napadené Ruskem poslalo Česko podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou techniku.
Mobilní 3D radiolokátory MADR z Izraele
Smlouva na nákup osmi souprav MADR byla uzavřena mezi Českou republikou – Ministerstvem obrany a Státem Izrael v roce 2019. První souprava MADR do Česka dorazila v únoru 2022. Dodávky mají pokračovat v roce 2023.
Ministryně obrany v listopadu uvedla, že dodávky neběží podle plánu.
„Budu doufat, že nám Izrael dodá slíbené MADRy, které nám měly přicházet v letošním roce, opět tam docházelo ke zpoždění. Napsala jsem tam ostřejší dopis,“ popsala situaci ohledně dodávek Černochová v pořadu Interview ČT24.
Mobilní 3D radiolokátor MADR.
Nakládka sbaleného radiolokátoru na letišti Ben Gurion Tel Aviv.
„Vítězem tendru se stala izraelská společnost Elta, která do České republiky postupně dodá osm radiolokátorů Elta EL/M 2084. Pokročilý 3D radiolokátor s elektronickým vychylováním paprsku je považován za jeden z nejkvalitnějších ve své třídě, čemuž odpovídá cena za celý tendr – kolem čtyř miliard korun. V návaznosti na tento nákup byl později vybrán také nový raketový protiletadlový systém SPYDER od izraelských výrobců,“ uvedl pro Seznam Zprávy analytik Vojáček.
Nové radary MADR 3D jsou určeny k vytváření nepřetržitého radiolokačního pokrytí v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS – NATO Integrated Air and Missille Defense System). V rámci národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) bude MADR kontrolovat vzdušný prostor v malých a středních výškách k obraně klíčových objektů státu.
„Radiolokátory MADR 3D nahradí zastaralou sovětskou radiolokační techniku a zbaví nás závislosti na zbrojním průmyslu Ruské federace,“ zhodnotil náměstek ministryně obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.
