Kdo zařídil výjimku pro tiché víno? Našli jsme senátora, jehož syn je vinař

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro senátora za Břeclavsko Rostislava Koštiala byly poslední dva týdny velmi hektické. Mluví o mobilizaci veškerých sil.

„Telefonoval jsem ve dne i v noci. S kolegy ze Senátu, s poslanci, s vinaři… Většinu lidí jsem přesvědčil, ale ne všechny,“ popisuje člen ODS a někdejší dlouholetý starosta jihomoravského Mikulova, jak se zasloužil o jednu z nejspornějších věcí kolem vládního balíčku.

Politik z vinařského regionu byl podle mnohých jedním z nejaktivnějších, kdo v zákulisí bránili, aby se zavedla spotřební daň na tiché víno, jak to vládě kvůli záchraně veřejných financí navrhla Národní ekonomická rada. Společně s ním, jak zjistila redakce po detailním zkoumání, se angažoval třeba i jeho stranický kolega z Břeclavska Pavel Kašník.

V zákrytu za politiky se však snažili hrozící daň odvrátit i majitelé regionálních vinařství.

Senátor Koštial zmínil jména známých vinařství Kadrnka, Mlýnek, Foltýn, s jejichž majiteli v uplynulých dnech podle svých slov komunikoval, vypíchl jméno svého dlouholetého přítele Petra Marcinčáka. Jde o majitele rodinného „bio vinařství“ z Mikulova a funkcionáře ODS. Marcinčákův syn dělá senátorovi Koštialovi asistenta.

Navrhovaná spotřební daň by každý litr vína zdražila zhruba o 23 korun. Přes původní informace, že zavedena bude, se v hodině dvanácté vše otočilo.

Pro zavedení daně, která by víno dostala na stejné podmínky s ostatními druhy alkoholu, byl například předseda rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard (STAN), který pochází z „pivního“ Plzeňského kraje. „Může to tak být,“ připouští Bernard své výhrady ke zvýhodnění vína. Nicméně také jedním dechem zdůrazňuje, že se členové koalice zavázali nenabourávat přijaté dohody.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zase pro Seznam Zprávy neskrývala, že ona osobně tlačila, aby recipročně měly knihy nulovou daň z přidané hodnoty.

Za úlevy pro vinaře se veřejně na sociálních sítích postavili z koaličních stran hlavně lidovci, kteří mají na jižní Moravě hlavní voličskou základnu. Zejména ministr zemědělství Zdeněk Nekula dával jasně najevo, na čí straně stojí. To samé třeba jihomoravský hejtman za KDU-ČSL Jan Grolich.

Ale právě angažmá senátora Košťiala a jeho kolegů z ODS ukazuje, že ani nejsilnější vládní strana v lobbingu ve prospěch vinařů nezaostala. I když třeba ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura zavedení spotřební daně na tiché víno podle zjištění Seznam Zpráv podporoval, jihomoravská ODS, kam patří i premiér Petr Fiala či ministr spravedlnosti Pavel Blažek, stála za vinaři.

Senátor Koštial, jehož syn je také vinařem, tvrdí, že ve vypjaté době, kdy kabinet rozhodoval o podobě vládního úsporného balíčku, si vyměňoval informace právě s Fialou a s ministrem spravedlnosti Blažkem. „Aby měli informace, které mohou dál předat v rámci koalice,“ upřesňuje v rozhovoru.

O tom, že se i Pavel Blažek postavil na stranu odpůrců nové spotřební daně, svědčí jeho komentář pro Novinky.cz. „Mám za to, že zavedení daně z tzv. tichého vína více ‚odnese‘, než ‚přinese‘, a nemyslím tím jen peníze. Jde o specifický a jen účetními tabulkami nevystižitelný obor lidské činnosti,“ uvedl Blažek.

Premiér Petr Fiala říká, že vláda se přiklonila k nezavedení spotřební daně hlavně proto, že ji nemají sousední státy. Upozornil, že debata nad tímto tématem ještě u konce není. Předseda vlády připouští, že není úplně obhajitelné zvýhodnění vinařů oproti pivovarníkům a lihovarníkům, když zhruba dvě třetiny z české spotřeby tichého vína pochází z dovozu. Na tom, že není zavedena spotřební daň, tedy vydělávají hlavně importéři.

„My jsme domluveni, že se k té situaci vrátíme a ve spolupráci s vinaři se budeme snažit najít nějaké řešení. Jsme si vědomi, že to dopadá především jako výhoda na ta dovozová vína, ale v tuto chvíli jsme považovali jako větší zlo tu daň zavést a nebráníme se debatě, jak to udělat do budoucna,“ uvedl Fiala v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Zastánci vína přesto mluví přesvědčivě o tom, že mají premiéra od začátku na své straně.

Majitel mikulovského vinařství Petr Marcinčák, který je na Břeclavsku místopředsedou oblastní organizace ODS, se například odvolává na vystoupení premiéra na lednovém vinařském kongresu ve Valticích. Tvrdí, že s Petrem Fialou na toto téma osobně hovořil, takže ani nepovažoval na nutné řešit věc také s Pavlem Blažkem.

„Premiéra nebylo třeba přesvědčovat, on dávno věděl, že zavedení daně by nebyla správná cesta,“ připojuje se už citovaný senátor za ODS Koštial.

Sám také opakuje tradiční argumenty odpůrců: produkce vína je i součást kulturního dědictví, 11 členských států Evropské unie, včetně sousedů Česka, spotřební daň na víno neuplatňuje, případný výnos daně v uváděné výši až pět miliard korun by byl vykoupen vyššími náklady na straně státu (větší počet celníků) i ze strany vinařů (nutnost vybudovat celní sklady, větší objem administrativy).

Vinaři s nezanedbatelným vlivem na stranickou politiku jsou i mezi lidovci.

Známý a oceněními ověnčený producent Josef Valihrach z obce Krumvíř na Břeclavsku. Je členem KDU-ČSL, zároveň také předsedou Vinařské asociace ČR. Jeho syn – Josef Valihrach mladší – zasedá v poradním sboru ministra zemědělství Nekuly. Synovec Martin Valihrach (také vinař) byl zase při předloňských sněmovních volbách za KDU-ČSL na jihomoravské kandidátce koalice Spolu.

„Já jsem pravičák, jsem znám tím, že neuznávám dotace, ale tohle je něco jiného. Všechny by nás to výrazně poškodilo,“ říká Josef Valihrach starší.

Také mluví o tom, že kvůli dani na víno u něj doma v minulých dnech neustále drnčely telefony. „Volali mi poslanci napříč spektrem. Snažil jsem se jim to vysvětlovat, o co jde “ popisuje Valihrach, jak se angažoval.

Na spolustraníka ministra Nekulu prý nijak naléhat nemusel. „Ten vždycky stál za námi,“ doplnil producent z obce Krumvíř.

Připojuje se i vinař a vinohradník Jindřich Kadrnka, majitel rodinného podniku z Březí u Mikulova. Největší obavy má prý z toho, že by musel budovat celní (daňový) sklad a lidé by k němu už nemohli volně na víno chodit.

„Tohle by postihlo úplně všechny. Znamenalo by to, že sklepy budou uzavřené, nebudou moci být košty, žádná cimbálovka, žádná kultura,“ tvrdí Kadrnka. Vymezuje se tak proti názoru, že daní by byly postiženy hlavně velké vinařské firmy zaměřené na levnou (masovou) produkci vína do obchodních řetězců, kdežto malí vinaři, známí dražšími přívlastkovými víny by zdražení tolik řešit nemuseli. Kadrnka tuto tezi odmítá.

Vzpomíná mimo jiné také, jak se už před sněmovními volbami snažil dělat osvětu ohledně vinařství lídrům koalice Spolu v čele s Petrem Fialou, kteří se u něj zastavili při předvolebním turné (viz snímek výše).

Všichni zainteresovaní vinaři i na ně napojení politici vědí, že odrazit plán s daní na víno se zatím podařilo pouze ve vládním návrhu, který však ještě musí projít Sněmovnou a Senátem.

„Těch posledních několik dnů bylo opravdu velmi hektických, ale vítězové nejsme, byť už nám kvůli tomu všichni nasazují psí hlavu,“ oponuje kritikům, kteří hovoří dokonce o moravském politickém Palermu, prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

Ten mimo jiné popisuje svá jednání v minulých dnech na Ministerstvu financí či s poslanci. Poukazuje i na to, že vinaři sice prozatím uhájili nulovou spotřební daň, ale zejména malé producenty prý zatíží výrazně i to, že se má zrušit daňová uznatelnost vína do 500 korun coby firemních dárků a reklamních předmětů.

Zatímco ale u mnohých jiných chystaných vládních opatření hrozí, že se jim opozice pokusí zabránit, u vína panuje až překvapivá shoda.

Také Babišovo hnutí ANO totiž spotřební daň zavádět nehodlá a je připraveno i veřejně vystoupit na podporu vinařů, jak uvedla pro Seznam Zprávy poslankyně zemědělského výboru Margita Balaštíková. A přidává se i její kolega Jaroslav Faltýnek. „Já a celé hnutí dlouhodobě podporujeme nulovou daň na tiché víno,“ potvrzuje Faltýnek, že další lobbing, jako ten, co se uskutečnil v minulých dnech, už možná nebude třeba.