Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Blíží se období, kdy si Česko připomíná konec druhé světové války a osvobození Rudou armádou. V mnoha obcích a městech mají pomníky nebo památníky, které připomínají zásluhy sovětských vojáků na osvobození Československa.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině ale na některých místech mění formu piety. Třeba Ostrava letos zruší oslavu osvobození města tradiční ceremonií 30. dubna u památníku Rudé armády v Komenského sadech.
Aktuální ruská agrese na Ukrajině, se domnívám, neospravedlňuje to, aby připomínka proběhla klasickým způsobem u památníku Rudé armády s vojenskými poctami, s projevem ruského velvyslance a s ruskou vlajkou.
Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) město změnou podoby ceremoniálu nezapomíná na oběti padlých vojáků nebo civilistů při osvobozování Ostravy.
„Aktuální ruská agrese na Ukrajině, se domnívám, neospravedlňuje to, aby připomínka proběhla klasickým způsobem u památníku Rudé armády s vojenskými poctami, s projevem ruského velvyslance a s ruskou vlajkou. Rozhodli jsme se, a je to rozhodnutí vedení města, že oslavy letos proběhnou komorním způsobem. Každý bude moci podle vlastního uvážení přinést květiny nebo věnec k památníku, já tam osobně půjdu také. Vlastní poděkování padlým proběhne letos premiérově v kostele sv. Václava a uskuteční se bohoslužba. Bude zaměřena na poděkování padlým a modlitbu za mír ve světě,“ odůvodnil primátor Ostravy, proč se město rozhodlo k tomuto kroku.
V památníku Rudé armády v Komenského sadech jsou uloženy ostatky stovek vojáků, kteří padli při osvobozování města za druhé světové války. Před pandemií se tam každoročně konaly vzpomínkové akce.
Změnu ceremoniálu ale kritizují komunisté. Podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné padlí při osvobozování nemají a nemůžou mít nic společného s tím, co se děje o téměř 80 let později na Ukrajině.
„Jak připomínají mladí členové KSČM: Historii tito panáci nevymažou. Snad za pár let si na jejich působení v zastupitelstvu nikdo ani nevzpomene,“ uvedla. „Ale navždy bude trvat vzpomínka na osvoboditele-hrdiny, které připomínají hroby po celém našem kraji. Jako KSČM nezapomínáme a budeme i nadále oslavovat památku našich osvoboditelů pietními akty. Vyzýváme proto všechny občany, kteří nezapomněli a kterým není lhostejný přístup pravicového vedení města Ostravy a dalších měst, přijďte 30. dubna v 10 hodin do Komenského sadu k památníku a připojte se k oslavám osvobození,“ vyzývá šéfka komunistů.
Jak připomínají mladí členové KSČM: Historii tito panáci nevymažou.
Stejně jako primátor Ostravy i starosta městského obvodu Moravské Ostravy a Přívozu Petr Veselka (ANO) k památníku půjde jako soukromá osoba položit květiny. „My se jako centrální obvod účastníme zádušní mše, kterou pořádá pan primátor v kostele sv. Václava a já osobně potom půjdu položit věnec nebo velkou kytici k pomníku. To jsou vojáci, kteří bojovali za naši svobodu, jsou tam Ukrajinci, Poláci, Slováci, naši. Já se půjdu poklonit, podotýkám, individuálně, není to veřejná akce,“ vysvětluje starosta.
Pomník obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády mají také ve Velkých Bílovicích na jižní Moravě. Starostka Lenka Grofová Seznam Zprávám řekla, že květiny a věnec u pomníku už jsou.
„Vždy tam na výročí osvobození dáváme věnec a květiny, jdeme se poklonit obětem. Už to máme, měli jsme to minulý týden, kdy bylo osvobození obce. Akci pro veřejnost nechystáme,“ popsala starostka.
V Polsku již například na některých místech začali strhávat sochy nebo pomníky připomínající Rudou armádu.
"On the bayonets of soldiers like this one, the communist system was introduced. German Nazism was replaced by a Soviet regime, which continued to murder until the end of 1989. Therefore, for such symbols there is no place in free Poland," said K. Nawrocki about the monument. pic.twitter.com/CbryQpkPzU
— Institute of National Remembrance (@ipngovpl_eng) April 20, 2022
„Otázka je, do jaké míry bychom si měli také připomínat, že Sovětský svaz pomáhal druhou světovou rozpoutat. Pakt Ribbentrop-Molotov stál u jejího počátku, byl uzavřen těsně před vypuknutím druhé světové války,“ říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Jistě to vnímáme jinak, u nás už byla německá okupace, řada jiných národů to vnímá jinak, zejména Poláci, kteří na základě této smlouvy byli napadeni z obou stran a jejich území bylo rozděleno mezi dva totalitní systémy.“
Blažek také dodává, že je na každém, jak přistoupí k pietě za padlé vojáky. „Myslím, že to je na zvážení každého, jakým způsobem přistoupí k uctění památky obětí vojáků, kteří bojovali v řadách Rudé armády a pomáhali porazit německou armádu, našeho okupanta, ale na stranu druhou také předznamenali totality nové, která tady trvala přes čtyřicet let,“ uzavírá.