Rakušan: ČR může přijmout desetitisíce lidí z Ukrajiny

Český ministr vnitra uvedl, že si umí představit, že by Česká republika přijala další desetitisíce ukrajinských uprchlíků. Kapacita kvalitního ubytování ale naráží na limit, stejně jako sociální a zdravotní systém. Rakušan to řekl novinářům po dnešním jednání ministrů vnitra v Praze.

Rakušan připomněl, že Česko ze zemí Evropské unie přijalo nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti podle něj ukrajinská populace tvoří v ČR 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355 000 až 390 000 lidí. Uprchlíci z Ukrajiny obdrželi od únorového začátku ruské invaze přes 460 000 víz dočasné ochrany.

„Kapacity nějakého kvalitního ubytování v České republice, které jsme byli schopni poskytnout, a kapacity sociálního i zdravotnického systému hraničí se svými limity,“ řekl ministr. Česko by podle něj mohlo přijmout zhruba desetitisíce dalších příchozích. „Ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, v jaké jsme byli schopni v tomto roce pomoc poskytnout,“ dodal Rakušan.

Na setkání ministrů vnitra se dnes řešila ale především aktuální situace na západobalkánské migrační trase a její dopad na střední Evropu.

EU chce při ochraně vnější hranice spolupracovat i se zeměmi mimo unii. „Země západního Balkánu jsou připravené chránit své hranice ještě za oblastí schengenského prostoru,“ řekl Rakušan.

Podle něj i jeho kolegů z dalších států střední Evropy je třeba bránit migraci na vnější hranici Unie i dále za ní – na Balkáně.

„Víc než polovina migrantů, kteří se do zemí Evropské unie dostávají, přichází totiž právě západobalkánskou migrační trasou,“ uvedl dále český ministr vnitra. Obhajoval také zavedení kontrol na česko-slovenské hranici jako výjimečné opatření, které nemá být standardem, ale pouze dočasným řešením.

Kontroly také podle Rakušana přinášejí výsledky. V posledních dnech a týdnech tam nelegálních migrantů výrazně ubylo. V současné době jsou to podle něj spíše jednotky zadržených osob denně.

Ministr vnitra ale i tak navrhne vládě další prodloužení kontrol. Poslancům to dnes řekl na sněmovním bezpečnostním výboru. Neupřesnil, o kolik dnů prodloužení navrhne, ideální by podle něj však bylo minimálně 30 dnů. Česko hranici se Slovenskem kontroluje od konce září, zatím má opatření trvat do 12. prosince.

Státy střední Evropy se podílí i na ochraně vnější hranice. Policisté z Česka a Slovenska například pomáhají i na hranici mezi Maďarskem a Srbskem a s tímto nasazením se počítá i do budoucna.

„Potřebujeme nástroje právní a nástroje technické, abychom mohli ochránit vnější hranice a nepotřebovali hranice mezi našimi zeměmi,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.

Mimořádná schůzka ministrů vnitra členských zemí EU by se v pátek měla zabývat spory kolem zavádění kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru a přijímání migrantů vyzvednutých ve Středozemním moři. V posledních týdnech se v unijních institucích mluví především o takzvané balkánské trase, kde unijní pohraniční agentura Frontex pozoruje meziroční nárůst v počtu migrantů přicházejících nelegálně do EU téměř na trojnásobek.

Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol, další tento krok zvažují, což vneslo napětí mimo jiné do česko-slovenských vztahů. Dalším ožehavým tématem je neochota nové italské vlády přijímat lodě s běženci.

Česko zavedlo kontroly na hranici se Slovenskem koncem září. Policisté a vojáci jsou na hranicích nasazeni, protože od května roste počet migrantů, kteří nelegálně překračují slovensko-českou hranici a míří převážně dále do Německa. Opatření je v plánu zatím do poloviny prosince. Nejvíce migrantů přechází hranice na jižní Moravu a do Zlínského kraje. Na Slovensko obvykle přicházejí či přijíždějí z Maďarska, kam se dostávají z Balkánu.