Článek
Evidenci skutečných majitelů (ESM) nelze brát jako relevantní zdroj, podle organizace Transparency International (TI) totiž neplní svou roli.
Příkladem zásadních nesrovnalostí, na něž TI upozorňuje, může být to, že podle databáze by měli být i někteří ministři Fialovy vlády majiteli firem, ačkoliv dle obchodního rejstříku už vlastníky několik měsíců nejsou.
Ministr pro legislativu Michal Šalamoun (Piráti) se loni 28. prosince zbavil svého stoprocentního podílu ve společnosti Metamorfózy. Ale v Evidenci skutečných majitelů zůstává pořád. Podle Obchodního rejstříku by skutečným majitelem měla být Dagmar Šalomounová.
Podobná je situace také u společnosti Nezávislý správce práv, kterou firma Metamorfózy ovládá.
Také ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) se 27. prosince 2021 zbavil podílu ve společnosti AVTOKRAT Consult ve prospěch svého syna. V ESM je ale nadále zapsán jako přímý skutečný majitel.
Pochybnosti jsou i kolem společnosti SLIDE, kde v evidenci nadále figuruje ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten je nyní za problematiku kolem evidence odpovědný.
Fakticky to znamená, že není jasné, zda ministři dodržují zákon o střetu zájmů, který jim zakazuje podnikat.
Podle Transparency International mohou být důvody těchto zjevných rozporů dvojí. Buď rejstříkový soud nestíhá propisovat aktuální údaje do evidence, nebo firmy „zapomínají“ změny nahlašovat.
„Výsledkem je nefunkční Evidence skutečných majitelů, kdy data postrádají jak přesnost, tak aktuálnost, a to i u takto exponovaných vládních případů. Pokud najdeme takovéto základní chyby, visí otazníky nad spolehlivostí všech. Databáze tak stále neplní svůj účel,“ míní Marek Chromý, analytik Transparency International.
Blažkovo ministerstvo evidenci hájí
Ministerstvo spravedlnosti ústy mluvčího Vladimíra Řepky uvedlo, že k zajištění úplnosti, přesnosti a aktuálnosti údajů v Evidenci skutečných majitelů slouží „celý komplex“ nástrojů a opatření, včetně sankcí. Třeba vyloučení z veřejné zakázky. Řešení nesrovnalostí prý soud může zahájit i na základě podnětu veřejnosti.
„Pokud je zjištěna nesrovnalost, existují efektivní nástroje, jak ji řešit. Obecně je vždy vhodné nejprve upozornit danou právnickou osobu, které se nesrovnalost týká. Při objemu dat, které evidence obsahuje, není ale reálné, aby soudy, které evidenci vedou, proaktivně kontrolovaly veškeré údaje,“ míní Řepka.
Na podněty o nesrovnalostech však prý soudy reagují a řeší je. „Je pak třeba zdůraznit, že existence nesrovnalostí nesvědčí o neúčelnosti evidence, ale prostě o tom, že některé subjekty neplní své zákonné povinnosti,“ uvedl také mluvčí ministerstva.
Pozn.: Do textu jsme doplnili vyjádření Ministerstva spravedlnosti.
