Článek
Narůstá počet Čechů, kteří nenakupují potraviny a další zboží doma, ale vyrážejí do Polska. Právě tam letos podle odhadů České spořitelny utratí 17 miliard korun. Oproti loňsku stoupl počet nákupů, při kterých se platilo kartou, téměř o třetinu.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zavedení nulové sazby DPH na potraviny jako v Polsku vyšlo státní rozpočet až na 70 miliard korun ročně. Někteří jeho vládní kolegové vidí příčinu v příliš velkých maržích a kritizují třeba šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten má ve svěřenském fondu holding Agrofert, který zahrnuje i řadu potravinářských firem. Za loňský rok vykázal zisk zhruba 13 miliard korun, což byl více než dvojnásobek v porovnání s předchozím rokem.
„Věřím, že tento vývoj přispěje k tomu, že se lidé jako Andrej Babiš chytnou za nos a ceny, za které českým zákazníkům prodávají své výrobky, sníží,“ pustil se do Babiše ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Šéfka poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová tuto argumentaci považuje za lichou. „Taková argumentace je neskutečně hloupá a socialistická. Takže bude vláda vstupovat a teď nejde o Agrofert, jde i o další firmy. Máme svobodný, volný trh. Cenotvorba je, jak jsem slyšela na Potravinářské komoře, diktována ze strany řetězců,“ reagovala Schillerová.
Jak vnímáte, že hodně Čechů jezdí nakupovat do Polska? Bude s tím vláda něco dělat, aby zvýšila motivaci Čechů utrácet doma?
Jozef Síkela - ministr průmyslu a obchodu, STAN
Samozřejmě mě to netěší, na volném trhu ale není možné nikomu diktovat, kde má nakupovat. Nikdo ale nepochybujeme, že jde o důsledek toho, že si některé firmy, v čele s holdingem lídra opozice, nesmyslně nadsadily své marže, jak vidíme na růstu jejich zisků, které často přesahují stovky procent. Věřím, že tento vývoj přispěje k tomu, že se lidé jako Andrej Babiš chytnou za nos a ceny, za které českým zákazníkům prodávají své výrobky, sníží.
Marek Výborný - ministr zemědělství, KDU-ČSL
Žijeme zaplať pán Bůh ve svobodném prostředí, v liberalizovaném, jednotném trhu v rámci Evropské unie. Nejsem ministr, který by určoval u nás v České republice ceny mouky, jablek nebo mléka. Stejně tak nemám ambici lidem určovat, jestli mají nakupovat v Polsku, Německu, Rakousku nebo České republice. Dělám vše pro to, aby byla motivace veřejnosti nakupovat kvalitní české potraviny, ale abych to někomu přikazoval, tak takovou ambici nemám.
Podle aktuálních průzkumů vím, že pokud jde o ceny potravin, tak Češi utratí za potraviny 16,1 % příjmů domácnosti a polská domácnost 17,2 %.
Platby kartou v zahraničí.
Zbyněk Stanjura - ministr financí, ODS
V reálném vyjádření současné výdaje domácností v zahraničí nijak mimořádné nejsou. Podle dat ČSÚ české domácnosti v zahraničí ve 2. čtvrtletí 2023 utratily celkem 22,5 mld. Kč, meziročně o 25,4 % více (za první polovinu roku útraty v zahraničí meziročně vzrostly o 31,8 % na 43,6 mld. Kč), k čemuž ovšem významně přispělo zvýšení spotřebitelských cen, ke kterému samozřejmě nedochází jen v ČR. Po očištění o inflaci dosáhly zahraniční útraty Čechů ve druhém čtvrtletí celkem 18,4 mld. Kč a stále tak zaostávaly za vrcholem z let 2018–2019. Je nutné říci, že se nejedná pouze o spotřebu při nákupech, ale i o další náklady při cestování, dovolených apod.
Například zavedením nulové sazby DPH na potraviny, jako je tomu v Polsku, by český rozpočet přišel o daňové příjmy v rozsahu 65-70 mld. Kč ročně. Dočasně snížit jakoukoliv daň je politicky velmi jednoduché, ale vrátit se pak do původních hodnot je vždy velmi složité.
Jana Černochová - ministryně obrany, ODS
Vyšší kvalita a nižší cena potravin v Polsku, ale i v jiných zemích, je bohužel realita, kterou jsem si sama nedávno během dovolené v Polsku ověřila. Nejsem ekonom a není to má agenda, takže nemám žádný konkrétní recept. Nicméně je skutečností, že trh s potravinami v naší zemi je pokřivený a je zde nízká konkurence ve výrobě i v obchodu.
Jedním z nástrojů je tedy nepochybně podpora menších podnikatelů a změna struktury trhu. Svou roli v tomto má plnit také antimonopolní úřad a další kontrolní orgány. A v neposlední řadě je to také o změně systému dotací a jeho zaměření právě na menší firmy.
Vlastimil Válek - ministr zdravotnictví, TOP 09
Když jsem byl na Slovensku na dovolené, tak jsem tam také kupoval potraviny. Domnívám se, že je dobře, že konečně máme volné hranice a nejsou tam natažené dráty a že na rozdíl od bolševika, kdy hodně lidí pokoutně shánělo bony a zoufale stáli u veksláků fronty před Tuzexem a tam kupovali věci, které nebyly, tak si každý člověk v České republice může vybrat, kde to koupí, kde mu to nejvíc vyhovuje cenově i kvalitou. To je demokracie.
Martin Kupka - ministr dopravy, ODS
Věřím, že i pro české obchodníky je to signál. Polsko má obecně větší konkurenci jak v oblasti výroby potravin, tak obchodu. V tomto směru jejich konkurence tlačí na snižování cen. Mě nijak netěší, že by jezdili čeští občané nakupovat do sousedního státu. I podle informací z Polska se tam poměry budou měnit. Inflace tam roste, u nás naopak klesá. Víc to komentovat neumím. Je logicky v zájmu našich občanů, aby tady konkurence jak ve výrobě potravin, tak obchodu fungovala co nejvíc a měla podobný efekt jako v Polsku. I to, jak to formuluji, je jeden z konkrétních kroků, jak s tím vláda může něco dělat.
Martin Dvořák - ministr pro evropské záležitosti, STAN
Já to vnímám jako tržní chování českých zákazníků, kteří jezdí nakupovat tam, kde nakoupí laciněji (i po započtení nákladů na tu cestu). A je jim dnes jedno, jestli jedou nakoupit z Prahy do Hradce Králové nebo z Hradce do Walbrzychu. A předpokládám, že producenti i prodejci na to dříve nebo později zareagují rovněž tržně, tedy snížením svých marží a tedy i cen.
Ivan Bartoš - ministr pro místní rozvoj, Piráti
V Česku máme v potravinářství nedokonalý trh, u spousty produktů na něm kraluje několik málo firem - oligopolů, které navíc po zdražení potravin hlásí vysoké zisky. Doplácí na to spotřebitel. Předchozí vládní garnitury prostě příliš podléhaly partikulárním zájmům a lobbistickým tlakům velkých agroholdingů. To s sebou přineslo důsledky. Česko má i velmi vysoké hygienické nároky v oblasti potravinářství, což na jednu stranu chrání spotřebitele, na stranu druhou spousty malých výrobců a podnikatelů od vstupu na trh odradí. Za Piráty usilujeme o to, aby se u potravin zvýšila konkurenceschopnost a rozmanitost na poli výrobců i prodejců. To přinese větší výběr i snížení cen. Z tohoto těží právě v Polsku. To má velice konkurenční trh potravin a nabízí i mnohem větší rozsah kvality. Od těch méně kvalitních a levnějších produktů, až po ty dražší, takové rozpětí v tuzemsku není. I proto jsou nákupy v Polsku tak populární, český spotřebitel to samozřejmě vidí. Více než na stát ale spoléhám na spotřebitele a na trh. Tvrdé státní zásahy například do cenotvorby potravin vždy vedly k ještě větším problémům, nebo následnému nedostatku některých produktů na trhu, jak se to stalo v několika zemích, které se rozhodly řídit ekonomiku nebo její části centrálně.
Helena Langšádlová - ministryně pro vědu a výzkum, TOP 09
V červenci oproti červnu došlo k poklesu cen potravin o čtyři a půl procenta. Je patrné, že se vyplácí systematický tlak na všechny články obchodního řetězce. V České republice z velké části ceny určují velcí producenti. Za všechny bych jmenovala holding Agrofert poslance Babiše, který o ceně velké řady potravin na českém trhu přímo rozhoduje. Za naprosto zásadní proto pokládám kontrolu marží. Jsem si jistá, že můj vládní kolega ministr zemědělství Marek Výborný dělá vše pro to, aby trend poklesu cen potravin nadále pokračoval.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti, ODS
Řekl bych, že ztráta pro státní kasu je pro mě na druhém místě. Problém je spíš hledat příčiny toho, proč jsou ceny v Polsku jiné než u nás. Na druhou stranu si vzpomínám, jak se třeba jezdilo pro benzín do Polska a Maďarska a poté už ne. Tyto věci fungují často způsobem, který si nejsem jistý, že vlády mohou ovlivnit.
Petr Hladík - ministr životního prostředí, KDU-ČSL
Žijeme ve volném evropském trhu, kde je volbou každého z nás, kde bude nakupovat. Tak jako někteří Češi jezdí do Polska, k nám zase jezdí nakupovat například Němci. Od ledna snížíme DPH u potravin z 15 na 12 procent, což už je znatelný rozdíl. Zástupci obchodníků se zavázali, že se tříprocentní snížení DPH v koncových cenách promítne.
Michal Šalomoun - ministr pro legislativu, Piráti
Samozřejmě mě netěší vysoké ceny potravin, to asi nikoho. Jsem ale zastáncem volného trhu. Tedy potraviny za draho kupovat nemusíme, a když je kupovat nebudeme, bude jejich prodej klesat a následně pak může klesnout jejich cena
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09
Jedním z hlavních důvodů je síla tamního zemědělství. Přetlak výroby nedovoluje polským zemědělcům brutálně zvyšovat ceny, jako se to děje v Česku, protože je daleko větší konkurence, jak mezi sítěmi supermarketů, tak mezi zemědělci, kterým nedominuje žádný tamní Agrofert, jako je tomu bohužel u nás.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se odmítl k dotazu Seznam Zpráv ve Sněmovně vyjádřit. Ostatní oslovení ministři na zaslané otázky SMS nereagovali.
Aktualizace 18:26: Doplnili jsme vyjádření Ivana Bartoše.
