Článek
Ukrajinské památky zatím do Česka nemíří, Ministerstvo kultury však alespoň pomůže materiálem na ochranu ostřelovaných muzeí a galerií.
„Převoz ukrajinské straně nabízíme, ale zatím to nepoptávají,“ říká ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A dodává, že jeho úřad hledá místa pro ukrajinské uprchlíky, na hradech nebo zámcích je ale ubytovávat nehodlá.
Jeho prioritou je změnit volbu radních České televizi, řešit chce i budoucí financování. Další ambicí je prosazení zákona o veřejné kulturní instituci, na které si vylámali zuby mnozí jeho předchůdci. A do konce roku chce mít jasno, který z léta odkládaných projektů, jako je Invalidovna nebo Národní galerie, se nakonec dočká stavby.
Podařilo se už Česku zachránit některou z ukrajinských památek?
Velmi na tom pracujeme. Mluvil jsem s ukrajinským ministrem kultury dva dny po vypuknutí válečného konfliktu, hned tehdy jsem panu Tkačenkovi slíbil pomoc. Samozřejmě v té době měl jiné starosti, ale hned od začátku jsme byli v kontaktu s ukrajinskými muzejníky.
Minulý týden přišla reakce – soupis požadavků – co by jim mohlo pomoci. Doufáme, že v co nejkratší době požadovanou pomoc můžeme poslat. Jedná se konkrétně o poměrně přesně specifikovaný obalový materiál, tedy zjevně chtějí, aby památky uchránili od potenciálních důsledků bombardování.
Dá se předpokládat, že by se něco převezlo do Česka?
Tu možnost ukrajinské straně nabízíme, ale oni ji zatím nepoptávají.
Máte představu, jak na tom ukrajinské památky momentálně jsou?
Ukrajinská strana na to zřídila speciální web. Škody jsou poměrně velké, hlavně se to týká sakrální architektury. Sám ukrajinský velvyslanec a naši kolegové na Ukrajině už posílají zprávy, že jsou cíleně bombardovány a ostřelovány galerie a muzea.
Jak může ministerstvo jinak pomáhat?
Nabídli jsme místa pro ubytování, dnes je to 451 lůžek rozmístěných po celé republice. My nemáme žádná velkokapacitní zařízení. Podařilo se nám zatím v jednotkách zaměstnat několik ukrajinských expertů, například jedna paní je v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Uvidíme, jaké jsou další možnosti.
Co to je například za budovy?
Jsou to často jednotlivá lůžka, například inspekční pokoje v objektech Národního památkového ústavu, rekreační objekty našich organizací. Dali jsme hned ze začátku ministerské služební byty.
Hrady a zámky ne?
Ne, hrady a zámky ne.
Jaký je váš názor na zrušení opery Střevíčky od Čajkovského?
S nadsázkou říkám, že vedeme válku s Putinovým režimem, nikoliv s ruskou kulturou. Kdyby to bylo na mně, postupoval bych jinak. Z druhé strany ale ctím právo našich organizací si stavět dramaturgický plán o jejich vlastní vůli a nikdy bych do toho nezasahoval, není to práce ministra kultury.
Mluvil jste se zástupci divadla o jejich motivaci?
Poměrně detailně jsme to rozebírali přímo s panem generálním ředitelem Burianem. Popisoval to tak, že jeho kolegové v divadle – dramaturgové – to skutečně vnímali jako senzitivní téma. Je tam scéna, kdy je obdivována ruská imperiální moc a armáda.
Rozhodně to neznamená cenzuru ruského umění ani v Národním divadle, ani kdekoliv jinde. A samo Národní divadlo má v repertoáru několik ruských představení. Jedná se o ojedinělý krok, vedený dobrým úmyslem.
Z běžné agendy vás teď čeká novela zákona o mediálních radách, konkrétně Rady České televize a Českého rozhlasu. Jak jste s ní daleko?
V nejbližších týdnech by to mělo jít do vlády. Formální kroky jsou hotové.
Ministerstvo navrhuje v případě České televize, že 10 radních volí poslanci a 5 senátoři, ale senátoři a například i Ministerstvo vnitra, které je v rukou hnutí STAN, chce poměr 9 ku 6. A Senát už ukázal, že je schopný věci vracet i vaší koalici. Jste připraven i ustoupit?
Ještě jsem neabsolvoval finální diskuzi se senátory, kteří se tím zabývají. Jsem přesvědčen, že návrh 10 ku 5 je správný a že o tom senátory přesvědčím.
To nezní, že byste jim chtěl ustupovat.
Je to koaliční shoda a takto byl návrh odsouhlasen vedením koaličních stran. Nechci to ale senátorům jen předhodit a říci, že o tom takhle musí hlasovat. Vyslechnu si jejich argumenty a věřím, že je přesvědčím těmi svými. Návrh je napsán tak, že by účinnost měla být od 1. července. Uvidím, jestli to je termín zvládnutelný. Byl bych rád, kdyby se to podařilo.
Součástí novely je, že současní radní všichni skončí a bude celá nová volba. To vadí opozici, která po minulých letech má v radách silné zastoupení. Budete se s nimi o tom nějak bavit?
V minulém volebním období se ANO, SPD a KSČM pokusily mediální rady úplně ovládnout. Jen díky houževnatému odporu tehdy opozičních stran a faktickému obstruování voleb se tomu zabránilo. Teď mají obavu, že o ten vliv přijdou. Podle mne je správné udělat tlustou čáru, zvolit radu znovu, pomocí losu zvolit jednotlivá funkční období, aby se radní obměňovali vždy s nějakým odstupem. Beru ten odpor jako účelový.
Myslíte si, že se během tohoto volebního období zvednou koncesionářské poplatky České televizi?
Osobně bych nebyl pro to, aby se zvedaly letos, a obecně jsem zdrženlivý, aby se zvedaly. Současně jsem připraven k diskuzi. Není na tom shoda napříč koalicí. Česká televize avizuje, že by potřebovala poplatky zvednout, protože se postupem času a inflací jejich pomyslná hodnota snížila. Je to určitě téma k debatě.
Jaké je vaše vlastní řešení?
Nemám důvod nevěřit tomu, když mi lidé z České televize říkají, že bez zvýšení poplatků se dostanou do ekonomických problémů. Musíme si ale říci, jaký druh služeb Česká televize poskytuje teď, co chce poskytovat do budoucna, zda chce zvětšovat počet kanálů, ponechat stávající nebo naopak nějaké omezit. Jestli chce nějaké služby zpoplatňovat nebo nikoliv.
Jako divák či posluchač jste spokojen?
Nemyslím, že ministrovi kultury to přísluší hodnotit. Ale pro mne dnes hlavním zpravodajským médiem je kanál ČT24. To říkám sám za sebe, jako Martin Baxa. Sledoval jsem ho před tím, než jsem byl ministrem, sleduji ho teď.
Co dalšího byste rád během čtyř let na ministerstvu dotáhl do konce?
První věcí je zákon o platformách a novela autorského zákona. Zejména u autorského zákona bude debata velmi obtížná a čekají nás těžké zápasy. Ty názory jsou opravdu velmi rozdílné. Jiný pohled mají Piráti, na něco má odlišný názor hnutí ANO a SPD.
A pak zbrusu nový zákon o veřejné kulturní instituci, což je zákon, který by měl pomoci zejména velkým organizacím a institucím živého umění mít lepší způsob financování a komfortnější podmínky pro provoz.
Ve vládním prohlášení je také procento na kulturu ze státního rozpočtu. S přihlédnutím k současné situaci, je to ještě reálné?
Máme tam: přiblížit se jednomu procentu. Je to ambiciózní plán, ale já pořád věřím, že se to podaří. Tady se promeškala doba ekonomické prosperity let 2014–2019, kdy do státního rozpočtu tekly peníze proudem. Bohužel se ta řeka za Babišovy vlády vyhnula Ministerstvu kultury. A v době, kdy se bezbolestně dalo toho jednoho procenta docílit, se to promeškalo.
Plno věcí v předchozích dvou letech přehlušil covid, ale jsou tu projekty, které jsou důležité a reálně potřebné – například Národní knihovna volá po dalších prostorách, Národní galerie, je tu projekt Invalidovny, z menších například památník v Letech u Písku.
Je to velká starost. Uděláme revizi všech těchto projektů a do konce roku řekneme, který z nich začneme uskutečňovat a co bude muset počkat. Jednoznačně musíme dokončit památník v Letech, protože připomínka romského holokaustu je důležité téma samo o sobě. A je tam spolufinancování z Norských fondů. Ale i z těch ostatních projektů určitě některý začneme.
Je možné, že byste třeba oprášili projekt Kaplického knihovny?
Nemyslím si, že by to byla věc, která je bezprostředně na stole.
S personálním osazením rezortu, včetně organizací, které pod něj spadají, jste spokojen? Nechystá se nějaká výměna?
Jsem odpůrce radikálních řezů, není k tomu důvod. Jedinou změnou bylo, že jsme logicky odvolal někdejšího politického náměstka za sociální demokracii. Žádnou další změnu v plánu udělat nemám.
O víkendu je kongres ODS. Budete obhajovat post místopředsedy?
Budu. Získal jsem řadu nominací.
Dá se čekat něco zásadního?
Je otázka, co je zásadní. Po mnoha letech se potvrdilo, že vize, se kterou Petr Fiala přebíral ODS v roce 2014 a která se v té době zdála jako sci-fi, se naplnila.
Petr Fiala v čele strany vyhrál volby, stal se premiérem. Tak si myslím že ten kongres bude i připomenutím, že odhodlání a vůle po vítězství společně s pevně ukotvenými hodnotami může vítězit i v době, kdy se mluví o krizi standardních politických stran.
Takže sjezd bude slavící?
Určitě se tam povede debata, žádná vláda od roku 1993 nepřevzala zemi v komplikovanější situaci než my. Téma Ukrajina, inflace, rozvrat veřejných financí, určitě se bude mluvit o politických řešeních, jak tu situaci řešit. Ale rozhodně tam budou momenty, kdy si řekneme, že ambice, se kterou Petr Fiala v roce 2014 ODS přebíral, se splnila.
