Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do červnových voleb do Evropského parlamentu se přihlásilo třicet různých subjektů. Vedle tradičních politických uskupení je na výběr i z několika neotřelých kandidátů. Mezi nimi je i nové hnutí ANO. S Andrejem Babišem ale nemá nic společného.
Řeč je o hnutí ANO LEPŠÍ EU S MIMOZEMŠŤANY (zastavíme drahotu a válku). Jeho předsedou je Tomáš Franěk, 2. místostarosta obce Milý, který byl v posledních volbách do zastupitelstev obcí na třetím místě kandidátky hnutí ANO, V MILÉM BUDE LÍP. Jakoukoliv spojitost názvu s hnutím ANO 2011 nebo recesistickým hnutím ANO, vytrollíme europarlament, které kandidovalo ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, ale popírá.
„Dotace na okurkový salát nechceme“
„ANO, vytrollíme europarlament byla recesistická strana, která měla v programu například dotace na okurkový salát. Byla to jenom sranda, takže rozhodně s touto stranou nechceme být nijak spojováni, nemáme společného nic s ní ani její myšlenkou, rozhodně si z voleb nechceme dělat srandu,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda hnutí Tomáš Franěk.
Samotné slovo ANO na začátku pak podle něj znamená pouhé zvolání a s hnutím Andreje Babiše nemá nic společného. „Myslím si, že lidé vědí, koho chtějí volit, znají jednotlivé strany. Jistě, mohli bychom se jmenovat JO za lepší EU, ale to už není spisovné slovo. ANO je prosté zvolání. To už dneska ani na otázku, zda nechci další pivo, nemohu odpovědět ano, aniž by v tom někdo viděl Andreje Babiše?“ hájí název hnutí Franěk.
Odmítá, že by pouze pomocí názvu chtěl přebírat hlasy konkurenci. Slovo mimozemšťani má pak značit to, že kandidáti hnutí mají nadhled nad problémy, které trápí Evropu.
Navzdory tvrzením předsedy, hnutí stále působí spíše jako recese. Kandidáti zatím nejsou známi a webové stránky hnutí, které jsou zaregistrovány na Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, místo programu a informací o hnutí dosud pouze ukazují reklamu na webové poradenství.
„Kandidátní listinu zveřejníme obratem, aktuálně nás brzdí zřízení transparentního účtu a příprava webu, ale rádi bychom je začali představovat během příštího týdne,“ dodal Franěk.
Hnutí prý věří, že se mu podaří v červnových volbách uspět. Jeho cílem je zisk jednoho nebo ideálně dvou mandátů, aby mohlo plně prosazovat svoji myšlenku na evropské scéně. Podle předsedy je tou myšlenkou nelibost s tím, jak pracují vrchní politici v Evropě. Ti se prý neustále hádají, což ale podle něj k ničemu nevede. Na konkrétnější program si ale musí voliči ještě počkat, zatím není schválený předsednictvem a vzhledem k tomu, že hnutí stále nemá funkční web, ani není kde ho prezentovat.
O fous lepší EU, o dost lepší Česko
Dalším subjektem, který kandiduje do Evropského parlamentu a navenek může působit recesistickým dojmem, je politická strana Mourek.
Původně začala jako satirická stránka na facebooku, kde upozorňovala na různé problémy v Praze 8. V roce 2022 se pak zapojila do politického dění, když založila politickou stranu a kandidovala v posledních komunálních volbách. V těch, v domovské Praze 8, nedosáhla na potřebnou hranici pro získání mandátu, podařilo se jí ale získat dva zastupitelské posty v pražské Vinoři.
Její hlavní slogan pro nadcházející volby zní „O fous lepší EU, o dost lepší Česko“. Navzdory svému vystupování na sociálních sítích ale prý myslí strana svoji kandidaturu naprosto vážně.
„Jsme reálná politická strana, chceme mít vliv. V žádném případě se nejedná o čistou satiru. Komunikujeme tímto způsobem, protože jako malá strana potřebujeme být vidět. Tradiční způsob komunikace by v našem případě nefungoval. Satirický je pouze obal, ta náplň je myšlena zcela vážně,“ sdělil pro Seznam Zprávy Petr Špringr, předseda strany Mourek.
Na rozdíl od mimozemšťanů má strana Mourek již nyní funkční web a zveřejněnou kandidátní listinu. Pokud by získala mandát v Evropském parlamentu, chtěla by se zaměřit na oblasti ekologie, dopravy, energetiky nebo migrace.
Z mála se dá vydělat aspoň něco
Zda to menší strany a hnutí myslí vážně a skutečně věří, že mají šanci získat mandát v Evropském parlamentu, se můžeme pouze domnívat. Jedním z motivačních faktorů, který je do voleb žene, ale může být to, že k příspěvku na volební náklady, který činí 30 korun za každý získaný hlas, stačí překonat pouze jednoprocentní hranici. Již zmíněné recesistické hnutí ANO, vytrollíme europarlament si díky tomu v minulých evropských volbách vydělalo více než jeden milion korun.
„Teoreticky by tyto malé strany mohly pokořit práh pro získání příspěvku na volební náklady, ale je to divoká sázka,“ míní Otto Eibl, vedoucí Katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Nepředpokládám, že dojde k zisku mandátů, ale k nějakým menším desítkám tisíc se dojít dá. Velmi se to odvíjí od volební účasti. Pokud bude spousta lidí evropské volby ignorovat, budou rozhodovat tisíce hlasů. V tom případě by to hratelné bylo, i když ten cíl je stále velmi vzdálený,“ přemítá o šancích malých stran ve volbách překonat jednoprocentní hranici a získat nějaké peníze.
Co se týče slova ANO na začátku názvu hnutí mimozemšťanů, může to podle něj několika voličům pomýlit hlavu, zásadní vliv na výsledek ale tento tah nejspíše mít nebude. „Skutečně se může jednat o sázku na to, že dojde ke zmatení některých voličů, kteří si nebudou dávat dostatečný pozor při třídění volebních lístků. Může to být způsob, kterým si chtějí dopomoci k zisku procenta hlasů a s ním související finanční podpory, ale mnoho takových voličů pravděpodobně nebude,“ dodal Eibl.
