Milion chvilek nabírá lidi a plánuje sérii akcí. Hlavní téma už není Babiš

Spolek Milion chvilek pro demokracii dokázal v dobách vlády Andreje Babiše sérií velkých protivládních demonstrací aktivizovat část společnosti. V červnu 2019 se na pražské Letenské pláni shromáždilo více než čtvrt milionu lidí a šlo o největší demonstraci od roku 1989. Následující volby nakonec vyhrála koalice Spolu, která sestavila vládu s hnutím STAN a Piráty. A kritici dnes spolku vyčítají, že proti nynější vládě Petra Fialy aktivně nevystupuje.

Milion chvilek mezitím opustil jeden z jeho zakladatelů a někdejší nejvýraznější tvář Mikuláš Minář a zdálo se, že tým v tichosti ukončí činnost. Začátek roku 2025 však dokazuje opak. „Chvilkaři“, jak si sami říkají, nabírají nové lidi a plánují akce do předvolební kampaně.

„Jsme aktivistická organizace, oproti minulému týmu ale máme velkou výhodu v dlouhodobosti, neděláme už jenom reakční akce. A na zpětné vazbě od lidí vidíme, že občanská společnost se probudila,“ říká pro SZ Lukáš Hilpert, od prosince nový předseda Milionu chvilek pro demokracii.

Pro volební rok připravuje jeho tým akci s oficiálním názvem Štafeta pro demokracii. Chce objet republiku s českými a slovenskými hosty, kteří budou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak říkají organizátoři –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ debatovat o důležitosti demokracie. Na přibližně patnácti akcích chce oslovit hlavně mladé publikum.

„Domlouváme se s influencery, politickými analytiky a dalšími veřejně známými osobnostmi,“ přibližuje Hilpert.

Tým kolem nového předsedy má zhruba třicet členů, některé na plný úvazek, do akcí se ale zapojuje mnohem více lidí. Jsou součástí takzvané „Milionové sítě“ a působí především mimo Prahu. Ti pracují pro Milion chvilek zadarmo.

„Snažíme se být v regionech co nejhlouběji a nabízet lidem být součástí našich aktivit. Určitě vítáme i to, když někdo přijde s vlastním nápadem,“ říká Kateřina Grenarová, vedoucí týmu Sítě.

Jednou z aktivit je vzdělávání ve školách. Motivací je pro Grenarovou hlavně péče o demokracii, nejčastěji se se studenty baví na téma, co mohou mladí voliči svým hlasem ovlivnit nebo proč by měli chodit k volbám.

„Když vystoupím ze své bubliny, jezdím do terénu za studenty, setkávám se i s hejtry. Naživo je ale komunikace obvykle mnohem příjemnější než na internetu a často se daří prvotní negativní reakci přetavit na pozitivní diskuzi,“ vysvětluje Grenarová.

Její slova potvrzuje Bernardeta Bučoková, vedoucí analytického týmu a garantka obsahu, která je v Milionu chvilek jedním z nováčků. Nejvíce reakcí dostává na sociálních sítích, nejčastějším komentářem podle ní je: „Vy to ještě děláte?“

Jedním z hlavních témat předvolebních debat bude podle Bučokové boj s dezinformacemi. „Je potřeba lidem neustále opakovat, že ať je téma sebevíc složité, nesmíme před ním zavírat oči a proti dezinformacím se aktivně bránit a vyvracet je,“ míní analytička. Ostatně „Chvilkaři“ v minulosti sami čelili například falešné informaci, že na místo demonstrací byli lidé organizovaně a hromadně sváženi autobusy zdarma. V roce 2019 to ve vysílání televize Prima uvedl i exprezident Václav Klaus, za což se později omluvil.

Financování spolku zajišťují výhradně soukromí dárci, při pohledu na poslední výroční zprávu lze vidět, že průměrná výše daru na transparentní účet je 436 korun, na běžný účet pak 6518 korun. Za rok 2023 měl spolek náklady i výnosy ve výši zhruba 20 milionů korun.

Okolnosti financování spolku ale minimálně v minulosti vzbuzovalo otázky. Jeho představitelé jsou totiž za práci placeni, nikoliv však z transparentního, nýbrž z provozního účtu.

Spolek byl také opakovaně pokutován Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za vedení volební kampaně bez předchozí registrace a za neoznačení prostředků volební kampaně informací o zadavateli a zpracovateli.

Předseda spolku Lukáš Hilpert upozorňuje, že nechtějí letos oproti minulosti na předvolebních akcích stavět na tématu „AntiBabiš“. Podle něj půjde spíše o apel na současnou vládu, aby ve zbývajících měsících splnila co nejvíce ze svých slibů. Například mediální novelu, kvůli které Chvilkaři před nedávnem předali vládním poslancům podpisovou výzvu na podporu veřejnoprávních médií.

Do voleb ale žádnou demonstraci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako byla například ona zmiňovaná na Letné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ neplánuje. Nyní po tom totiž prý není poptávka.

Pokud se však situace v politice změní, je podle předsedy možné, že Milion chvilek do ulic opět vyrazí. Za vlády Andreje Babiše se spolek například vymezoval vůči dosazení Marie Benešové na post ministryně spravedlnosti v dubnu 2019, protože podle organizátorů demonstrací měla účelově „jít na ruku“ tehdejšímu prezidentu Miloši Zemanovi.

„Nebylo nic příjemného sledovat Václavské náměstí vyjadřující obavy, aniž byste cokoliv udělala. Myslím, že mi to ublížilo a nespravedlivě poškodilo profesní pověst,“ uvedla dva roky poté pro ČTK Benešová, která zemřela v listopadu 2024.

Kvůli politické situaci svolal spolek demonstraci také v roce 2023, když byla reportéry Seznam Zpráv popsána schůzka nástupce Benešové, ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s Martinem Nejedlým, poradcem exprezidenta Miloše Zemana, kterého v té době čekal mimo jiné výslech před kontrarozvědkou kvůli možným vazbám na Rusko.

Milion chvilek ale tentokrát v demonstracích již nepokračoval.

„Rozdíl mezi Blažkem a Benešovou v zásadě nevidím, vidím ale rozdíl v kontextu. Když byla ministryní Benešová, na Hradě seděl Zeman. Ohýbání ústavy z Hradu a pomáhání vládním politikům bylo evidentní, to se teď neděje,“ tvrdí Hilpert a dodává, že ministr Blažek není pro Milion chvilek uzavřenou kapitolou a chystají se kvůli jeho pozici opět oslovit vládu.

V neděli 23. února spolu s dalšími organizacemi pořádá Milion chvilek akci na Staroměstském náměstí v Praze na podporu Ukrajiny. I tady očekává Hilpert silné reakce od svých kritiků, ať už na živo nebo na internetu. „Nadávají nám do Fialovců, ale také do Sorošovců. Já to beru tak, že asi děláme svou práci dobře,“ míní Hilpert.

Jestli se Milionu chvilek podaří oslovit podobný počet lidí jako před posledními parlamentními volbami, je podle politologa Miloše Brunclíka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nejisté. Největší potenciál by mohl být u zklamaných voličů současných vládních stran a Pirátů, kteří by mohli uvažovat o tom, že volit nepůjdou.

„Mají know-how, to je potřeba zdůraznit. Vědí, co dělají a jak to dělají, umí mobilizovat voliče, organizovat akce, to je určitě plus. Minus vidím v situaci, Andrej Babiš je nyní v opozici a má jednodušší roli, průzkumy navíc naznačují, že styl jeho komunikace je úspěšný,“ vysvětluje Brunclík a dodává, že se občanská společnost typu Milion chvilek aktivizuje vždy, když jde o hodně. Podobnou situaci nyní zažívá například Slovensko, kdy část společnosti není spokojena s politikou Roberta Fica. V Česku byly za vlády Petra Fialy viditelné spíše protivládní demonstrace organizované Ladislavem Vrabelem nebo Jindřichem Rajchlem.

„Vždy závisí na tom, kdo je u moci. V Česku je to nyní středopravicová koalice, která je v zásadě prozápadní, proevropská a nepopulistická, takže tady v posledních letech nebylo potřeba někoho mobilizovat. To se ale může po volbách jednoduše otočit,“ míní Brunclík.

Milion chvilek původně vznikl jako aktivistická skupina studentů, formálně byl založen v lednu 2018. Tehdy v čele stanul Mikuláš Minář, student Filozofické a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Se spolužákem Benjaminem Rollem začali organizovat veřejné petice, s nimiž u veřejnosti uspěli. Studenty motivovaly především činy tehdejšího premiéra Andreje Babiše, které byly podle nich v rozporu s tím, co lidem před volbami sliboval.

„Myslím, že dokud bude třeba kontrolovat politiky, zda nezneužívají svěřenou moc, a dokud bude třeba povzbuzovat lidi k aktivnímu převzetí vlastní odpovědnosti za věci veřejné, tak bude mít existence Milionu chvilek smysl,“ sdělil redakci Minář, který se se spolkem v roce 2020 rozloučil.

Později se pokusil vstoupit do politiky, se svým hnutím Lidé PRO ale neuspěl. Před následujícími volbami o návratu na politickou scénu neuvažuje. „Myslím si, že vztah české společnosti k politice je nemocný. Na politiky nadáváme, viníme je za všechny problémy světa – a přitom jen málokdo je ochoten sám udělat víc a také se osobně angažovat. Jaký div, že se k moci pak dostávají oligarchové, manipulátoři či lidé, kteří zas tolik fištrónu nepobrali, zato lokty mají ostré? Jestli mě má zkušenost z Milionu chvilek k něčemu přivedla, tak že mi změnila pohled na politiky,“ dodává Minář.