Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Součástí takzvané velké mediální novely, která ustanoví financování a další působení veřejnoprávních médií v Česku, budou i memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu je budou uzavírat s ministrem kultury.
Memorandum připraví dané veřejnoprávní médium na období následujících pěti let, projde schválením jeho rady a nakonec ho podepíše ministr kultury.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy odmítl, že by touto formou mohli politici do budoucna podobu memorand skrze jimi volené radní ovlivňovat.
„Mediální rady budou namixované tak, že to vylučuje nějaký koncentrovaný politický úder,“ uvedl Baxa s odkazem na to, že se v loňském roce měnil způsob volby radních, kdy část rad nově začal volit Senát.
Odmítl i to, že by post ředitele mohl být ohrožen tím, že by jemu nenakloněný ministr memorandum jednoduše nepodepsal. „Konstrukce té novely předpokládá, že tady budou vládnout vlády, které jsou přesvědčené o tom, že veřejnoprávní média mají smysl,“ řekl.
Rozhovor o novele s ministrem kultury
Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. To a další v podcastu Ptám se já představuje ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Seznam Zprávy oslovily i ředitele obou médií - České televize a Českého rozhlasu, zda se neobávají toho, že by politici mohli do jejich práce zasahovat a jejich pozici třeba ovlivňovat.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral připustil, že některé aspekty spojené s memorandem bude ještě potřeba upřesnit a vyjasnit.
„Takovým aspektem je fakt, že memorandum má spolupodepisovat i ministr kultury. Tady jsem trochu ostražitý, přeci jen by v tomto případě mohlo jít o určitý vstup exekutivy a konkrétní vlády do sféry nezávislého média veřejné služby. Nejsem si úplně jistý, že je to žádoucí,“ uvedl Zavoral.
Dodal ale, že na druhou stranu je aktuální nově koncipovaná legislativa sepsána tak, že Českému rozhlasu jeho roli nezávislou na státu garantuje. „Což je pro mě zásadní priorita,“ řekl.
Naproti tomu jeho kolega, nový ředitel České televize Jan Souček, žádné nebezpečí ze strany politiků do budoucna nevnímá. „Memorandum předkládá generální ředitel Radě ČT, teprve pak ho může podepsat ministr kultury. Jediný, kdo může odvolat generálního ředitele, je rada, stejně jako doposud, nikoliv ministr, ten nemá vůči ČT žádné pravomoci,“ uvedl.
Novela zákona, kterou před nedávnem Ministerstvo kultury představilo, daná memoranda prozatím zmiňuje pouze velice vágně a bez bližších detailů.
Detaily zatím nejsou
„Struktura i rozsah memoranda jsou teď teprve ve stadiu zrodu. Zákon předpokládá jejich předložení do šesti měsíců od jeho účinnosti, což je v ideálním případě zhruba za rok,“ napsal Seznam Zprávám Souček.
Podle ředitele Českého rozhlasu Zavorala už však médium od ministerstva dostalo návrh jakési rámcové osnovy, jak by memorandum mělo vypadat.
„O přesném rozsahu a detailech memoranda by bylo nyní předčasné hovořit, protože jsme na začátku celého procesu. V rámci pracovní skupiny, která diskutovala na půdě ministerstva se zástupci privátních médií, jsme už deklarovali řadu konkrétních bodů, které jsme ochotni do memoranda zanést,“ uvedl Zavoral.
Tyto body podle něj mají k dispozici jak privátní média, tak i Ministerstvo kultury. „Jde například o charakteristiku vysílacích okruhů Českého rozhlasu či stanovení poměru online obsahu, který je navázaný na vysílání a který je exkluzivně vytvořený pro internetové prostředí. Nebráníme se také spolupráci s privátními médii, která by se týkala například rozvoje technologií,“ dodal Zavoral.
