Anketa: Prezident by Fremra měl jmenovat, zní z justice i advokacie

Jako problematická se u Roberta Fremra jeví především kauza Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž se na obžalobě podílela komunistická tajná policie.

Sám Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by ve věci rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Odmítl i to, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Politici i experti se neshodnou na tom, zda by šlo u ústavního soudce o zátěž, či nikoliv. „Tak to chodilo, že soudci tehdy měli tuto agendu,“ řekla například Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a členka prezidentova konzultačního panelu, který kandidáty na ústavní soudce posuzoval, že nevidí důvod, proč by se Fremr ústavním soudcem neměl stát.

Seznam Zprávy oslovily osobnosti z advokacie a justice, stejně jako bývalé ministry spravedlnosti s otázkou: „Měl by prezident jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem?“

Někteří odpovědět odmítli, postoj ostatních si můžete přečíst.

Daniela Kovářová (senátorka, exministryně spravedlnosti)

Neměl. Pro mě byl rozhodující už Fremrův alibistický přístup k zásadním dotazům, které ve výboru i na plénu dávám všem kandidátům.

Jiří Pospíšil (náměstek pražského primátora, exministr spravedlnosti)

V případě soudce Fremra bych byl zdrženlivý. Rozhodnutí pana prezidenta odložit jeho jmenování ústavním soudcem je podle mého názoru správné. Problémem není to, že byl členem KSČ, ale to, jak soudil jako trestní soudce před rokem 1989. 

Problém je soudní kauza Olšanské hřbitovy – kde vyvstalo důvodné podezření, že soudce Fremr věděl o tom , ze kauzu manipuluje StB, která prováděla vyšetřování. Vyvstávají pochyby, zda obviněný Eret spáchal trestný čin, za který byl odsouzen, anebo zda jeho jednání bylo účelově zkresleno a dostal nepřiměřeně přísný trest. Pokud by to tak bylo a pokud by soudce Fremr o tom věděl, či dokonce se na tom podílel, pak nemá mít místo na Ústavním soudu. Samostatnou kapitolou, kterou je třeba probádat, jsou pak jeho rozsudky proti imigrantům.

Libor Vávra (prezident Soudcovské unie ČR)

Ano, měl, protože mě dosud prezentované argumenty nepřesvědčily o opaku.

Tomáš Foldyna (státní zástupce)

Můj názor je, že pan prezident by měl Roberta Fremra jmenovat ústavním soudcem co nejdříve. Ohledně důvodů se zcela ztotožňuji s názorem Elišky Wagnerové. To, jak soudil doktor Fremr před rokem 1989, není nic neznámého, co nemohli senátoři, prezident nebo tzv. panel vědět či předpokládat již dříve. Informace byly dostupné celou dobu a nejsou ani překvapivé.

Vzhledem k tomu, že doktor Fremr byl před rokem 1989 trestním soudcem, dalo se vždy logicky předpokládat, že soudil i činy, které byly trestné pouze podle tehdejších socialistických zákonů. Mimochodem, nepochybně soudil i tzv. příživnictví, které tenkrát trestné bylo a od roku 1990 není. Nebylo zjištěno nic, co se nedalo předpokládat. Buď neměl být doktor Fremr, vzhledem ke svým začátkům, vůbec navrhován, nebo nyní, když získal souhlas Senátu, má být jmenován.

Lukáš Trojan (advokát)

Jmenování soudců Ústavního soudu je kompetence, ale i odpovědnost prezidenta republiky. Nešťastná situace, ve které se ocitl jak pan prezident, tak pan doktor Fremr, je dle mého přesvědčení daní za zvolený způsob výběru kandidátů, který nepovažuji za šťastný. Ať již bude pan doktor jmenovaný, či nikoliv, přál bych si, aby příštím kandidátem byl nominant/ka z přímé advokátní praxe. Slibované „pestrosti“ soudu by nepochybně prospělo a slušelo, aby mezi soudci byly i osoby s přímou osobní zkušeností v oblasti ochrany základních práv a svobod.

Adam Borgula (viceprezident Unie státních zástupců)

Mám za to, že kvalifikace kandidáta na ústavního soudce má být vyhodnocována především před samotným návrhem prezidenta a před udělením souhlasu Senátu se jmenováním. Aktuálně nemám dostatek informací pro posouzení působení Roberta Fremra před rokem 1989. 

Vzhledem k tomu, že Robert Fremr nyní splňuje všechny požadavky kladené na soudce Ústavního soudu, a vzhledem k jeho působení po roce 1989, zvláště pak u mezinárodních soudních tribunálů, mám jej za kvalitního kandidáta na tuto funkci. Za jmenování konkrétní osoby soudcem Ústavního soudu nese politickou odpovědnost prezident a Senát.

Tomáš Sokol (advokát)

Už nejde o to, co si myslím já nebo někdo jiný z jakéhosi obecného pohledu, ale co zcela konkrétního zjistí pracovní skupina, která se tím zabývá. Na otázku odpoví výsledek analýzy a ten nemám k dispozici. Nevím, kolik to bylo případů, jaké byly, prostě nic.

Karel Šimka (předseda Nejvyššího správního soudu)

Omlouvám se, ale odpověď vám nedám. Ne proto, že bych na věc neměl názor či se bál vyjádřit, ale myslím si, že v těchto otázkách mají být soudci spíše zdrženliví a mají je nechat příslušným ústavním orgánům (zde prezidentovi republiky) a politické a veřejné debatě.

Miroslav Scheinost (kriminolog)

Podle mne by prezident měl především vyčkat 14 dnů, které stanovil jako lhůtu pro doplnění informací k činnosti doktora Fremra.

Tomáš Gřivna (právník, pedagog)

Podle mě by doktor Fremr měl být jmenován ústavním soudcem. Problém se měl řešit systémově v roce 1990, teď už je to poněkud vyčpělé.

Vojtěch Cepl (soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem)

V této fázi by ho jmenovat měl, protože ho sám navrhl. Všechny údajně nové informace pokládám za neuvěřitelné pokrytectví lidí, co se o tyto informace 30 let nezajímají, ač jsou snadno dostupné. Pokud je problém u Fremra, pak je i u (nového předsedy Ústavního soudu Josefa) Baxy nebo (soudce Ústavního soudu Pavla) Šámala a ostatně i u prezidenta Pavla. Navrhoval bych užívat stejný metr.

Marek Bodlák (státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze)

Dle mého názoru je doktor Fremr vysoce respektovaný odborník, který by byl pro Ústavní soud nepochybně přínosem. To, zda jej prezident republiky jmenuje, je samozřejmě jeho výlučnou pravomocí.

Tomáš Munzar (advokát)

Domnívám se, že by bylo lepší na soudce Ústavního soudu nominovat kandidáty bez takového historické zátěže. Kvalitních kandidátů je dostatek. To, že Senát již nominaci schválil, za problém nepovažuji.