Článek
Zdena Mašínová oslavila začátkem listopadu 90. narozeniny. Jen o pár dnů dříve - 28. října - převzala z rukou prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Její osobní účast ve Vladislavském sále prý nebyla samozřejmostí. O komunistické minulosti současné hlavy státu podle svých slov ví, klíčová pro ni ale byla jiná věc.
„Rozhodla světová politická situace - to, jak se postavil ke konfliktu na Ukrajině. To pro mě bylo rozhodující, že zaujal takový postoj,“ vysvětlila v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Promluvila také o tom, jak vnímá, že jejím bratrům Pavel i přes návrhy vyznamenání neudělil.
Na Pražském hradě prý ale prezidentovi řekla, že bere vyznamenání jako ocenění celého třetího odboje, tedy i jejích bratrů Josefa a Ctirada.
Co pro vás osobně Řád Tomáše Garrigua Masaryka znamená?
Dost mě to překvapilo, a to i z toho důvodu, že pro nás vyznamenání nikdy příliš mnoho neznamenalo. V životě jsme byli vychováni tak, že je nutné se postavit proti jakémukoliv zlu, že se musí vždy bojovat. To byla samozřejmost a nikdy se za to nečekala jakákoliv odměna.
Byla to samozřejmost, že jste vyznamenání přijala, a nebo jste váhala?
Musela jsem se rozhodovat. Myslím si, že to vyznamenání patřilo mnoha jiným lidem, kteří by ho měli dostat. Když jsem vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla přijímala, tak jsem zdůraznila, že ho přijímám s tím, že je pro celý třetí odboj.
Jak na to prezident reagoval?
Velice přitakal.
Senátoři navrhovali vyznamenat vaše bratry Josefa a Ctirada, prezident to ale neudělal. Vadí vám to?
Proto jsem řekla, že to přijímám za celý třetí odboj. Vnímám, že vyznamenání je i pro moje bratry.
Vadí vám, že vyznamenání nedostali?
Nemůžu říct, že by mi to vadilo.
Vy jste vyznamenání nepřijala od Miloše Zemana, Petr Pavel je první prezident?
Od Miloše Zemana bych si vyznamenání nepřevzala, a to jsem i udělala. Ani od Václava Havla jsem tehdy vyznamenání nepřevzala. Petr Pavel je první prezident. U mě rozhodla světová politická situace - to, jak se postavil ke konfliktu na Ukrajině. To pro mě bylo rozhodující, že zaujal takový postoj.
Takže jste bilancovala jeho komunistickou minulost a současné jednání v roli prezidenta?
Ano, o jeho minulosti jsme věděla. Čekala jsem, jak se zachová.
Vás osobně těší, že jste vyznamenání dostala?
Jistě. Je to příjemný pocit, není ale pro mě tak důležitý. Ve Vladislavském sále to bylo také příjemné.
Jak jste si připomněla nedávné výročí 34 let od sametové revoluce?
Vzpomínám na to velmi často. 17. listopadu to bylo o to intenzivnější, že to ve velkém připomínaly sdělovací prostředky. Na tuto dobu velmi často myslím.
O vašich bratrech a mimo jiné i o vás byl nedávno v kinech uvedený film Bratři. Jak vnímáte, že je rodina Mašínů hodně ve veřejném prostoru?
Přijímám to tak, že v 50. letech to byla skupina mých bratrů a lidí odhodlaných bojovat proti totalitě, takže to přijímám kladně. Film se mi líbil.
Recenze filmu Bratři:
Režisér Tomáš Mašín v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že je film určen hlavně mladé generaci, která komunismus nezažila. Splňuje snímek tento vytyčený cíl?
To je velmi důležité hlavně pro další generace, aby si nemusely zopakovat to, co my během života.
Na Ukrajině pokračuje válka, nedávno vypukla i na Blízkém východě. Náčelník generálního štábu Karel Řehka nedávno uvedl, že nelze spoléhat na věčný mír a armáda se musí připravovat i na černý scénář. Souhlasíte s jeho výrokem?
Ano, dávám mu za pravdu. Mám strach, aby nebyla válka v Evropě. To byly první pocity, které jsem měla, když začala válka na Ukrajině. Zatím to nevypadá, že tady v budoucnu bude jistota míru.
Znepokojují vás tedy současné konflikty ve světě?
Mám za sebou už dost dlouhý život. Pokud mám žít dál, tak bych nerada zažila další válku. Největší nebezpečí je z Ruska.
Zdena Mašínová
Narodila se 7. listopadu 1933 v Praze jako nejmladší ze tří dětí majora a bývalého ruského legionáře Josefa Mašína a jeho manželky Zdeny Mašínové.
Její otec byl v roce 1941 dopaden gestapem a v červnu následujícího roku na kobyliské střelnici popraven.
V letech 1951 až 1953 vystudovala Zdena Mašínová Vyšší zdravotnickou školu v Olomouci a v létě 1953 nastoupila jako laborantka na zdejší krajské hygienické stanici.
Na podzim roku 1953 utekli její bratři Josef a Ctirad za známých okolností na Západ. V roce 1956 zemřela ve vězení její těžce nemocná matka. V následujících letech byla komunistickým režimem neustále perzekvována.
V roce 2017 získala od státu zpět rodinný statek v Lošanech na Kolínsku a na místě postavila Památník tří odbojů, který připomíná historii rodiny Mašínů, jejího otce a bratry.
V roce 2022 Mašínová otevřela v částečně zrekonstruovaném areálu rodinného statku Památník tří odbojů, vybudovaný z veřejné sbírky, v níž se vybralo zhruba devět milionů korun. Téměř třetinu darovala Mašínová.
V roce 2022 exprezident Miloš Zeman vyznamenal in memoriam Josefa Mašína staršího. Jeho dcera odmítla ocenění od Zemana převzít, zastoupila ji proto ministryně obrany Jana Černochová.
Letos v říjnu obdržela od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.