Článek
Na sklonku loňského roku vyvěsilo Ministerstvo zahraničních věcí na své sídlo novou vlajku. Vedle české a unijní nově nad Černínským palácem vlaje i prapor NATO.
Překlad tohoto symbolu je jednoznačný: Česká diplomacie má po zemanovské éře, kdy byla zahraniční politika pod tlakem úzkých obchodních zájmů, bezpečnost jako svou prioritu.
Potvrdit to nyní má i tah, kdy by se – podle informací Seznam Zpráv – měl Ministerstvu zahraničních věcí po letech vrátit post velvyslance při NATO.
Poslední dva zástupci u klíčové obranné aliance byli z Ministerstva obrany, Černínský palác ale má svého kandidáta. Novým velvyslancem při NATO má být jeho současný vrchní ředitel bezpečnostní sekce David Konecký.
Podle informací redakce to bylo jedno z důležitých témat jednání vrcholných ústavních činitelů loni v prosinci i mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).
Stejné bitvy, méně krve
Seznam Zprávy už minulý týden informovaly, že do české politiky se tak trochu vrací spory o velvyslance.
Nejsou tak „krvavé“ jako v dramatické éře exprezidenta Miloše Zemana, kdy šlo i o geopolitické ukotvení Česka, letos se ale mají střídat klíčové velvyslanecké posty při Evropské unii, NATO, v Paříži či v Berlíně. K tomu se řeší, co bude dál s českým velvyslanectvím v Moskvě. A napětí je znát.
„Proces schvalování velvyslanců běží tak, aby mohla být všechna letošní plánovaná střídání řádně uskutečněna tradičně na konci léta. Očekávám proto, že budou všechna jména nových velvyslanců na české straně schválena nejpozději do prvního jarního dne,“ řekl Seznam Zprávám poradce pro národní bezpečnost a pravá ruka premiéra pro zahraniční věci Tomáš Pojar.
Proces jmenování velvyslanců je složitá politická „hra“. Kandidáty navrhuje ministr zahraničí, schvaluje je vláda a vyslání podepisují prezident a premiér. A i když jde o mechanismus primárně důvěrný, politické dohody, které je provázejí, zasahují do politického provozu a vztahů mezi klíčovými politickými aktéry.
NATO míří do Prahy
Právě post v NATO je dlouhodobě sporným bodem uvnitř vlády. Už loni se kvůli neschopnosti nalézt shodu mandát prodlužoval bývalému náměstkovi Ministerstva obrany a stávajícímu velvyslanci Jakubu Landovskému.
Po ruské invazi na Ukrajinu je české zastoupení v Alianci možná důležitější než dřív. A jde o zajímavý střet, který dává nahlédnout do nitra české bezpečnostní politiky.
Vzhledem k mezinárodní a vojenské podstatě Aliance vstupují do českých postojů a aktivit v NATO jak ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), tak šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS). Oba také jezdí na své ministerské schůzky do centrály NATO v Bruselu. V květnu se má jedna z těchto ministeriád – setkání šéfů a šéfek diplomacie aliančních zemí – uskutečnit v Praze.
Podle informací Seznam Zpráv se v uplynulých měsících v zákulisí vedla o obsazení postu velvyslance při NATO tuhá jednání a vyměňovala se korespondence mezi zainteresovanými institucemi a aktéry.
„Stálá delegace při NATO hraje v kariérním růstu českého diplomata nenahraditelnou roli. Skutečnost, že již potřetí by měl být vedoucím tohoto zastupitelského úřadu představitel Ministerstva obrany (MO), znamená, že je pociťován jako věc MO, jako čistě obranná politika, nikoli jako nenahraditelná existenciální součást české zahraniční politiky a české politiky,“ stojí v argumentaci Černínského paláce.
„Právě proto, aby čeští diplomaté měli NATO v krvi, musí mít možnost působit na Stálé delegaci NATO na různých úrovních, včetně té nejvyšší,“ píše se v personalistickém dokumentu ministerstva, do něhož měly Seznam Zprávy možnost nahlédnout.
Povejšilovo dědictví
Jak již bylo zmíněno, poslední dva čeští velvyslanci při NATO přišli z Ministerstva obrany. Jejich předchůdci – tedy před rokem 2012 – ale byli vždy přímo z Černínského paláce. Před Jiřím Šedivým to byl například Martin Povejšil, jeden z architektů české prozápadní bezpečnostní politiky.
Předtím než Povejšil loni v létě zemřel, byl jeho zástupcem a nejbližším spolupracovníkem právě David Konecký, kterého chce nyní do NATO poslat Lipavský.
Ministryně Černochová dlouhodobě prosazovala svého kandidáta, opět náměstka z obrany Jana Jireše. Seznam Zprávám sdělila, že se k situaci nebude vyjadřovat. „Personální věci tohoto druhu nekomentuje ani Ministerstvo zahraničních věcí, ani my,“ napsala v SMS zprávě.
Černínský palác na dotaz ohledně nominace Koneckého v souladu s diplomatickou tradicí reagoval oficiálně tichem. „Platí, že s ohledem na utajovaný režim, ve kterém proces výběru velvyslanců probíhá, nemůžeme detaily komentovat,“ uvedl pouze mluvčí resortu zahraničí Daniel Drake.
