Mám právo na svobodu myšlení, říká Pavlův kandidát ke kritice kvůli čchi-kung

Pavel Simon je soudcem Nejvyššího soudu. I nad jeho rozsudky se však otevřela veřejná debata poté, co ho prezident navrhl na ústavního soudce.

Jeden z nich se týká zamítnutí žaloby chartisty Petra Hanzlíka, který žádal odškodnění od státu za nucenou emigraci po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB) při takzvané akci Asanace. Podle soudu, ve kterém byl právě i Simon, byl nárok promlčen.

Lidové noviny upozornily, že až díky zásahu Ústavního soudu se disidentu Hanzlíkovi otevřela cesta k odškodnění.

Soudce Simon v reakci pro Seznam Zprávy uvedl, že ke zrušení rozhodnutí nadřízeným soudem může dojít a podle jeho názoru to nediskvalifikuje žádného soudce z toho, aby ve své funkci pokračoval nebo postoupil na soud vyššího stupně nebo Ústavní soud.

V případu týkajícím se Hanzlíka podle něj Nejvyšší soud nijak nezpochybnil utrpení, kterému byl za komunistického režimu vystaven.

Prezident neplánuje od svého záměru se Simonem ustoupit. „Prezident Pavel již žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním Pavla Simona do Senátu zaslal. Splnil tak svou ústavní roli a posouzení předloženého kandidáta je nyní na Senátu. Více nyní nebudeme záležitost komentovat,“ sdělilo tiskové oddělení prezidentské kanceláře Seznam Zprávám.

Simon argumentuje, že v Hanzlíkově případu nebyl v názoru osamocen.

„Podle osmi soudců (soudkyně soudu prvního stupně, tři členové odvolacího senátu, tři členové senátu Nejvyšší soudu a ostře disentující soudce Ústavního soudu) byl nárok pana Hanzlíka promlčen. Zatímco podle dvou soudců (většiny senátu ÚS) promlčen nebyl. Ústavní soud ve svém nálezu podpořeném těmito dvěma soudci položil důraz na jiné hodnoty, než jaké preferovalo osm dalších soudců s odlišným názorem,“ napsal soudce Simon.

Dodal také, že Nejvyšší soud v pozdější judikatuře apel Ústavního soudu stran toho, že v případě námitky promlčení je na stát potřeba hledět přísněji než na jinou stranu sporu a výjimečně námitku promlčení nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, aplikoval.

Simona nyní čeká slyšení před senátory. Ti budou chtít vysvětlit i jeho roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System.

Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Několik desítek poškozených se léta pokoušelo u soudů získat od státu odškodné. Část těchto případů dospěla k Nejvyššímu soudu, který však podle Ústavního soudu kompenzoval způsobené škody nedostatečně.

Simon byl už v té době předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu.

„V případech týkajících se H-Systemu je důležité zdůraznit, že Nejvyšší soud nerozhodoval o náhradě újmy daných osob za to, že vložily své finanční prostředky do H-Systemu, tj. o újmě spočívající v tom, že o tyto prostředky přišly,“ vysvětluje soudce Simon.

„Rozhodoval toliko o jejich nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé tím, že v rámci trestního řízení bylo o jejich nároku na náhradu škody uplatněné proti obviněným rozhodováno nepřiměřeně dlouho. Já jsem byl členem soudních senátů ve 14 věcech. Z toho v osmi věcech bylo dovolání poškozených vyhověno.“

Ústavním soudcem se Pavel Simon chce i nadále stát a dodal, že by pro soudce nemělo být diskvalifikující to, když Ústavní soud zruší jeho rozhodnutí. To by se podle Simona nemohl stát ústavním soudcem žádný soudce Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.

Poradce prezidenta pro Ústavu a právní otázky Jan Kysela řekl, že je těžké se při výběru kandidátů na ústavní soudce trefit do vkusu. Objevují se podle něj nejrůznější požadavky. Simon je podle Kysely považován za zdrženlivého soudce.

„Ve chvíli, kdy mu budete vytýkat, že mu Ústavní soud zrušil nějaká rozhodnutí, tak se obávám, že neobstojí žádný soudce. Je krajně nepravděpodobné, že byste našel soudce, jemuž by za celou jeho kariéru, v tomto případě dvacetiletou, nadřízená soudní instance nezrušila žádné rozhodnutí,“ řekl Kysela.

Podle Kysely není soudce Simon ve stejné situaci, v jaké byl soudce Robert Fremr.

„Toto je přeci jiný případ, než byl pana doktora Fremra, vůči němuž byly formulovány výtky z hlediska morální integrity. Ať už předlistopadové, nebo z hlediska způsobu vystupování před senátory. Nemůžete to mít postavené tak, že dobrý kandidát je jenom ten, vůči němuž nemá nikdo nic,“ myslí si Kysela.

Někteří senátoři už ale avizovali, že pro Simona ruku nezvednou. Například Marek Hilšer:

„Sedm zrušených rozsudků Ústavním soudem není dobrá vizitka pro kandidáta na ústavního soudce. Nelze ani akceptovat šíření medicínských bludů, u koho je třeba předpokládat uvážlivou práci s fakty. Nemohu hlasovat pro Pavla Simona, kandidáta na ústavního soudce, kterého prezident navrhuje,“ napsal na sociální síti X, dříve Twitteru.

Co se týče „medicínských bludů“, odkazoval Hilšer na Simonův koníček – tradiční čínské cvičení čchi-kung.

Podle webových stránek působí jako hlavní učitel čchi-kung. Má se jednat o vyzkoušený soubor fyzických cvičení, relaxačních technik, technik práce s energií a práce s myslí původem z Číny.

Historik Petr Blažek, který kritizoval i další prezidentovy kandidáty na soudce, si z této záliby dělá na sociální síti srandu. „Klientům například radí, aby po čtyřicítce méně ejakulovali, neboť tím ztrácí zbytečné množství energie,“ uvedl Blažek.

Soudce Simon nevidí v tomto svém zájmu nic špatného a odmítá ho spojovat s prací soudce.

„Výuku čchi-kung chápu jako pedagogickou činnost, která je pro soudce povolená. Nadto jsem vždy dělal vše pro to, abych udržel světy justice a čchi-kungu od sebe oddělené pro případ, že by v tom někdo viděl problém, zpravidla z důvodu nedostatku informací, o čem to vlastně je. Nikdy jsem ve světě čchi-kungu neuváděl, že pracuji jako soudce, a většina z mých studentů o mé profesi nemá tušení,“ reagoval soudce Simon na to, že si z této činnosti někdo utahuje.

Dodal také, že jde o soukromou aktivitu a že i kandidát na ústavního soudce má právo na svobodu myšlení, přesvědčení a projevu.

Prezident Petr Pavel oznámil jméno nového kandidáta začátkem září.

„Jsem přesvědčen, že JUDr. Simon jako nepřehlédnutelná postava českého soudnictví ve střední generaci splňuje veškeré odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu,“ zdůvodnil tehdy výběr prezident.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých kandidátů: Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr po kritice, které čelil ohledně svého předlistopadového působení v justici.

Na podzim se bude obsazovat ještě jedno uvolněné místo po končícím ústavním soudci Radovanu Suchánkovi.

V kuloárech se hovoří mimo jiné o jménech několika advokátek. V nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy například potvrdila zájem o funkci místopředsedkyně České advokátní komory (ČAK) a představitelka kanceláře Rödl & Partner Monika Novotná. Prošla již výběrem hradního expertního panelu i pohovorem u prezidenta, do Senátu však její jméno již nedoputovalo.

Deník N na začátku týdne informoval (na stejnou informaci narazily i zdroje Seznam Zpráv), že ve hře jsou advokátky Nataša Randlová z kanceláře Randl Partners a Lucie Dolanská Bányaiová z kanceláře Bányaiová Vožehová. Prvně jmenovaná nabídku z osobních důvodů odmítla, druhá Deníku N sdělila, že si nabídky váží.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme informace o podílech soudce Simona ve firmách.