Málo hostů, zavřené soutěsky a milionové ztráty. Požár v Hřensku vše změnil

Při příjezdu připomíná Hřensko město duchů. Většina hotelů nebo penzionů má po sezoně a jsou zavřené. Funguje pár stánků s prodejem oblečení nebo ptačích budek, kde se zastavují občas projíždějící Němci. Ruch, který tady byl v létě během hašení požáru, je pryč.

Hned v centru obce u řeky je hotel Labe, který má 13 pokojů. Žádní hosté už uvnitř nejsou, je tam pouze provozovatelka Ivana Stárková, která přijela kvůli rozhovoru. Sezona pro ni byla po požáru nejhorší, co zažila.

„Spousta lidí zrušila rezervace i v době, kdy už jsme byli otevření. Pokud mám bilancovat rok 2022, tak je to nejhorší rok od roku 1990, co jsme sem přišli. Většinou se lidé ubytovali na jednu noc, z 90 procent lidé všichni zrušili rezervace s odůvodněním, že nechtějí jet na dovolenou do místa tragédie,“ hodnotí turistickou sezonu po velkém požáru.

Paní Stárková uvažuje, že po Novém roce hotel po 30 letech prodá. Když to říká, má slzy v očích.

„Chci hotel prodat, a pokud ho prodám, ukončím podnikání, protože mě nutí okolnosti. Nejprve dva roky covidu, tam jsme byli pořád na nule, a teď se přihodilo toto, takže jsem teď těžce v minusu, dlužím peníze. Nikdy jsem si nemyslela, že něco takového zažiju. Navíc jsou to okolnosti, které jsem nezavinila. Hrozně těžce to nesu,“ popisuje svou těžkou situaci podnikatelka.

Upozorňuje také na další důležitý faktor, kvůli kterému je podle jejího názoru návštěvníků málo. Hlavní turistická atrakce - soutěsky – je uzavřená a není jasné, kdy se znovu otevře. Spolu s Pravčickou branou jde přitom o nevyhledávanější místa v oblasti.

Pokud jsou tedy soutěsky uzavřené, přijede méně lidí. To potvrzuje i sám starosta Hřenska Zdeněk Pánek. V rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že z hlediska obce bylo období od ukončení požáru do konce roku tristní. Do obecní kasy přiteklo méně peněz.

„Příjmy obce byly až do současnosti nulové a zaznamenáváme právě vysoké výdaje. Navíc v důsledku požáru vznikly přímé škody nejenom obci Hřensko, v současné době 12 milionů korun. To je jenom infrastruktura a majetek obce. Pokud jde o příjmy z parkovišť a soutěsek, tak to je kolem 13 milionů korun,“ vyjmenovává finanční ztráty starosta Hřenska.

Obec počítá s tím, že dostane od státu finanční odškodnění. Podle starosty se po požáru objevila skupina turistů, kteří se přijeli do Hřenska podívat, jaké jsou následky požáru.

„Sezona se dobře rozjela, bylo krásné jaro, lidé toužili se po covidu dostat do přírody. Mysleli jsme, že se dostaneme letos na čísla roku 2019, kdy nám prošlo za sedm měsíců 400 tisíc návštěvníků. Požár nám to ale zhatil, od požáru je to bída. Lidé sem jezdí, ale pouze na jeden den a vrací se zpět,“ popisuje starosta Pánek, jak špatná byla návštěvnost v regionu po požáru.

Podle starosty bude pro obec v nadcházejícím roce 2023 důležité, kdy se rozjede sezona. Jde především o Edmundovu soutěsku, která je pro Hřensko zásadní. Kdy se ale zahájí provoz, není podle starosty možné říct.

Nastínil také, že by se mohla v příštím roce zavést nová bezpečností opatření proti požáru.

„Spočívají v tom, že se musí vybudovat ochranná pásma před jednotlivým obcemi, tedy pokácet stromy. Obec Mezná je v uvozovkách bez vody, my tam nemáme jedinou detenční nádrž. Stávající vodovodní řad je velmi slabý, protože naše vodárna je desítky let stará. Nárůst penzionů a hotelů je enormní, takže tlak vody je nedostačující,“ dodává starosta Hřenska.

Podívejte se, jak to vypadá v Hřensku po požáru:

Seznam Zprávy se v Národním parku České Švýcarsko setkali také s mluvčím parku Tomášem Salovem a vydali se v jeho doprovodu k Pravčické bráně. O tu byl po otevření velký zájem. Přesná čísla ohledně návštěvníků park nemá, protože sčítače shořely.

Lidé přijíždějí hlavně o víkendech, během pracovního týdne je návštěvnost téměř nulová.

,,Provoz na cestě se v podstatě okamžitě vrátil do normálu. Určitou roli přisuzujeme tomu, že se České Švýcarsko samozřejmě hodně objevovalo v masmédiích, a potom také určité zvědavosti návštěvníků. Nelze se ale ničemu divit, že lidé chtěli vidět rozsah největšího požáru v historii České republiky,“ vysvětluje mluvčí parku Salov.

Kdy se otevře další turisty milované místo - soutěsky, není jasné.

,,Nezle slíbit konkrétní datum, kdy se soutěsky Kamenice otevřou veřejnosti. Stejně jako celý region máme naději, že se to podaří co nejdříve k začátku turistické sezony. Stojíme tam před řadou geologických posudků a také před množstvím bezpečnostních těžeb. Nejdřív bude potřeba zajistit pro návštěvníky bezpečnost,“ dodává mluvčí Národního parku České Švýcarsko.

Park má pro rok 2023 několik cílů. Je to obnova po požáru, řešení přístupu k Pravčické bráně od Mezní Louky. Potom je to zabezpečení přístupu do soutěsek Kamenice. Chystá se také velký bezpečnostní těžební zásah po kůrovcové kalamitě na Krásnolipsku v Kyjovském údolí, aby i ty části parku, které nebyly zasažené požárem, zůstaly pro turisty přístupné.

Nejrozsáhlejší požár v Česku vypukl 24. července. Rozšířil se až na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo šest tisíc hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.

Místostarosta Krásné Lípy a senátor Zbyněk Linhart (STAN) několik dní po vypuknutí požáru kritizoval, že pomoc do Českého Švýcarska mohla přijít minimálně o pár hodin dřív.

Ředitel hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Roman Vyskočil tehdy odmítl, že by hasiči situaci podcenili. K 30. listopadu ve funkci skončil. Seznam Zprávám řekl, že se tak rozhodl kvůli zdravotním problémům a z rodinných důvodů a odchod nemá spojitost s požárem.

Služební poměr ukončil také velitel děčínské stanice Jiří Hykl, i on uvedl, že tak učinil na vlastní žádost a nemá to spojitost s požárem. U profesionálních hasičů skončili i někteří další. V lednu to bude současný ředitel územního odboru Děčín Jaroslav Vaněk. Také on odmítl spojovat svůj odchod s požárem.