Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Geopolitický vývoj posledních dní stáčí pozornost k obraně. Spojené státy čím dál víc ukazují, že Evropa se na ně už nemůže spoléhat. Mnozí bezpečnostní experti či politici proto opakovaně upozorňují, že je nutné posílit obranyschopnost Evropy i jednotlivých států.
Česká vláda například mluví o navyšování výdajů na obranu, to se ale příliš nezamlouvá opozici. Hnutí Motoristé sobě by pak rádo obnovilo povinný vojenský výcvik. A dělá si z něj předvolební téma.
„Tři měsíce pro muže od devatenácti let. Pro ženy dobrovolně,“ vysvětluje svůj záměr předseda hnutí Petr Macinka. Opakovaně pak zdůrazňuje, že návrat k někdejšímu systému ale jeho hnutí neplánuje. „Nechceme se vracet k mazákům a bažantům, odvést lidi na dva roky a oholit jim hlavu. Ale tři měsíce podle mě nikoho nepoškodí, spíše ho posílí,“ nastiňuje.
„Kemp“, který chlapce zocelí?
Někteří čeští spojenci se k základní vojenské službě vrací, bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý si ale není jistý, zda by česká společnost tento krok ocenila.
„Moje zkušenosti z výkonu vojenské základničky v devadesátých letech nebyly dobré. Bylo vidět, že zájmem je snaha se z toho nějakým způsobem vymanit, ta byla poměrně silná. Teď by to bylo stejné,“ naráží na případné obcházení povinnosti a snahu se nuceným odvodů vyhnout.
Macinka by nicméně nechtěl, aby povinný výcvik trval déle než tři měsíce. S povinnou vojenskou službou se to tak podle něj nedá srovnávat a obavy z výcviku vyvrací s tím, že mladé chlapce by naopak tříměsíční cvičení mohlo bavit. „Pak by si to mohli samozřejmě prodloužit. Detaily včetně toho, jestli by šlo o výcvik jen od pondělí do pátku, ale budeme řešit později,“ dodává.
Možnosti, jak se zapojit do armády:
Češi mají hned několik možností, jak se v případě nutnosti podílet na obraně státu. Mohou se například zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení nebo vstoupit do aktivních záloh.
Dobrovolné vojenské cvičení:
- Dobrovolného vojenského cvičení se mohou zúčastnit všichni občané Česka starší 18 let. Podmínkou je trestní bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Vedle toho je i nutné podepsat prohlášení o nepodporování, nepropagování nebo nesympatizování s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
S povinnou vojenskou službou Česko skoncovalo v roce 2004. Momentálně platí jenom branná povinnost, která se týká všech českých občanů ve věku 18 až 60 let, včetně žen.
Nicméně možností, jak se v případě ohrožení aktivně podílet na obraně země, mají Češi hned několik. Podle Macinky ale programy jako aktivní zálohy nebo dobrovolný vojenský výcvik patří mezi „okrajové a nepostihují masu“.
Z toho důvodu by rád zavedl povinný výcvik, o kterém chvílemi mluví jako o „kempu“, jehož cílem by bylo zocelení mladých mužů, případně i dívek. „Určitě nechceme mladé lidi připravovat k boji. Kdyby došlo na brannou povinnost, stát by je nesměl využívat v zahraničí,“ přibližuje.
Poslanci napříč politickým spektrem jsou ale k povinnému tříměsíčnímu výcviku skeptičtí. Například bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) považuje za důležitější zatraktivnit armádu. „Spíš než obnovovat povinnou vojenskou službu je potřeba zastavit rozklad armády, protože z ní houfně odchází vojáci,“ říká předseda poslaneckého výboru pro obranu. A připomíná, že v minulém roce odešlo z armády asi 1400 lidí.
S tím ostatně počítá i Ministerstvo obrany. V připravované novele zákona o vojácích z povolání si klade za cíl zvýšit náborový příspěvek, který by bylo možné vyplatit jednorázově, nebo navýšení benefitů. Vedle toho pak počítá i s možností služebního poměru na dobu kratší než dva roky.
SPD chce vlastní dobrovolný výcvik
Podobně jako bývalý ministr obrany pak na Macinkův návrh reaguje i poslanec Michal Zuna z TOP 09. „Za předpokladu silné profesionální armády a postupného navýšení rozpočtu na obranu na alespoň tři procenta HDP nevidím povinné odvody jako nutnost,“ vysvětluje další člen výboru pro obranu.
Ani předsedovi hnutí SPD Tomio Okamurovi se slovo „povinné“ příliš nezamlouvá. Nicméně i jeho hnutí by mělo zájem o zavedení dobrovolných výcviků, které by trvaly osm týdnů. Se stranickým kolegou Radovanem Víchem pak oba popisují, že o současné dobrovolnické programy lidé nejeví příliš zájem. Pomoci by podle nich mohla proaktivní účast státu.
„Stát by za dobrovolníky platil mzdu, stejně jako zdravotní a sociální pojištění. Mohly by se jim k tomu dávat i další benefity, třeba příspěvek na stavební spoření,“ upřesňuje Vích hlavní rozdíl mezi současným dobrovolným vojenským cvičením a návrhem hnutí SPD. Okamura pak ještě dodává, že lákadlem „jejich“ dobrovolného výcviku by mohlo být třeba získání zbrojního pasu.
Poslanci upozorňují na chybějící infrastrukturu
Naopak Karel Krejza z ODS s Macinkovou ideou v podstatě souhlasí. „Nějaký dvou až tříměsíční intenzivní výcvik by měl být povinný,“ říká. Přiznává ale, že současná situace podobným projektům nenahrává. „V této chvíli na to absolutně nemáme kapacity, výzbroj, výstroj nebo profesionální vojáky, kteří by se výcvikem branců zabývali,“ vyjmenovává nedostatky další člen výboru pro obranu.
Za „jalový a značně předčasný“ označuje nápad Motoristů Josef Flek (STAN). I on zmiňuje nedostatek ubytovacích prostor a vybavení, s čímž souhlasí i exministr Metnar.
V tom ale Macinka problém nevidí. „Zajištění infrastruktury by vyšlo na 20 miliard korun jednorázově, dalších 20 miliard ročně by pak stál běžný ‚provoz‘ výcviků,“ přibližuje. Předseda Motoristů také dodává, že vidí potřebu investovat peníze spíše „do našich mladých lidí“ než do „cizího železa“.
Vích z SPD pak ještě dodává, že vedle ubytovacích kapacit a výbavy chybí i lékaři, kteří by prováděli nutné posudky o zdravotní způsobilosti. Podle Macinky je ale i tento problém řešitelný, kapacity českých lékařů jsou podle něj dostatečné a tuto výtku tak nevnímá jako stěžejní problém.
S povinným výcvikem pak nesouhlasí ani senátor a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. Podobně jako většina členů výboru pro obranu si myslí, že zásadní je zatraktivnit aktivní zálohy pomocí slev na sociálním a zdravotním pojištění. Vedle toho by se mu zamlouvala i příprava na civilní obranu na školách.
„Pojďme začít klidně na základních školách tím, že budeme budovat povědomí o státu. Zaměřil bych se na orientaci v přírodě, důležitá čísla integrovaných záchranných složek. Od druhého stupně bych se určitě zaměřil i na zlepšení kondice,“ říká.
Macinkův návrh tedy zatím nemá mezi parlamentními stranami podporu, i když někteří poslanci připouštějí, že zocelení mladé generace a zaměření se na ni není od věci. Důležité je ale podle většiny oslovených zajištění dobrovolnosti a soustředění se na modernizaci a výkon profesionální armády.
