Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Agentura Kantar v neděli vyvolala pozdvižení volebním modelem, v němž hnutí ANO prorokovala rekordní zisk téměř 39 procent hlasů. Vzrušené debaty ještě nestihly utichnout, když konkurenční Median přišel s výsledkem pro Babiše ve výši „pouhých“ 31 procent.
A voliče napadá logická otázka: který z průzkumů je blíž pravdě? A dá se jim vůbec věřit?
Při ponoru do volebních modelů obou agentur se ukazuje, že jejich výsledky se liší vlastně mnohem méně, než to na první pohled vypadá. Ukazují několik shodných trendů, které vysvětlují, kde ANO bere (či nebere) voliče.
Z dat obou agentur vyplývá, že ANO momentálně čerpá hlasy u menších stran, které jsou mimo Sněmovnu. Klíčová je otázka: jak moc?
Kantar předpokládá odliv voličů od velké části stran mimo Parlament. Měřitelný pokles zaznamenal například u sociálních demokratů a komunistů. Median však předvídá přesun těchto voličů v menší míře a dvě zmíněné strany u nich mají ve srovnání s lednem stejnou podporu.
Vysvětlení je nasnadě: Jedná se o voliče, kteří jsou značně nevyzpytatelní v tom, jestli k volbám vůbec přijdou, i v odhodlání volit konkrétní stranu. Laicky řečeno – záleží, na jak moc rozhodnuté voliče z této skupiny výzkumník narazí.
„Hnutí ANO má hodně voličů, kteří mají nižší vzdělání, menší zájem o politiku. A tam se to zásadně láme na volební účasti – takže u Kantaru mohli více odpovídat, že k volbám dorazí, nám třeba spíše řekli, že ne. U těchto voličů je to doslova, jak se vyspí, a může to způsobit docela velký rozdíl,“ vysvětluje Ivan Cuker, analytik z Medianu.
Co s nejistým voličem?
Dalším vysvětlením rozdílných výsledků může být způsob, jakým agentury s těmito „nejistými“ voliči nakládají. Přesný výpočet agentury veřejně nesdělují, ale jejich interní know-how se bude lišit.
„Pokud je to člověk, který je opravdu nerozhodný a politice se tolik nevěnuje – což bude typicky právě tato část politického spektra – tak přístup, jak ho zařadit do nějakého chlívečku, může mít poměrně významný dopad na to, jak čísla vypadají,“ popisuje analytik Pavel Ranocha z Kantaru.
Otázky, které ve výzkumu padají, zjišťují i míru jistoty respondenta. „Model je pak výsledkem matematické operace, kde se všechny tyto věci zhodnotí a dá se jim nějaká váha. A tam se mohou agentury lišit,“ potvrzuje Cuker. Dodává, že rozdíl může hrát i samotná formulace otázek.
Jistý je tak jenom trend: pokud ANO někde bere, jsou to právě tyto menší mimoparlamentní strany. Ani z jednoho průzkumu nevychází, že by ANO dokázalo čerpat zklamané voliče vládní koalice. Ta totiž setrvává poslední měsíce prakticky na svém.
Jak Kantar, tak Median přisuzují koalici Spolu kolem 20 procent, výsledky Pirátů a Starostů kolísají v rozmezí jednoho či dvou procent. V součtu mají vládní strany 41 procent u Medianu a 38 procent u Kantaru – tedy rozdíl téměř na úrovni statistické chyby.
SPD ne, mladí ANO
Ani jeden z průzkumů také neukazuje, že by ANO dokázalo sebrat hlasy druhé opoziční síle, tedy SPD. Ta se dlouhodobě drží mezi devíti a desíti procenty hlasů.
Kde ještě ANO získává, jsou nevoliči, a to včetně prvovoličů. U Kantaru vyšel znatelný nárůst u skupiny mladých, který hodně závisí na vzdělání – čím nižší vzdělání, tím větší pravděpodobnost, že volič zvažuje Babišovo hnutí.
„Nám teď vyšlo, že ANO bylo u té nejmladší generace druhé po Pirátech. Takže dlouhodobě je tam určitě nárůst. Spekuluje se o tom, jestli za to může TikTok. Částečně ano, ale jejich hlavní síla je v tom, že si dokážou jednou získanou základnu udržet,“ říká Cuker.
Komu dají hlas zklamaní voliči koalice
Výzkumníky „trápí“ v těchto měsících ještě jedna otázka, která také může přesnost výsledků ovlivňovat. Jak se zachová skupina zklamaných vládních voličů, kteří si buď nejsou jistí, jestli půjdou volit, nebo ještě nevědí koho. I část z nich agentury do modelu zahrnují, každá má ale vlastní postup, jak na to.
„Část voličů dneska řekne, že neví, koho bude volit, ale k těm volbám přijde. Což je samozřejmě výpočetně taky problém,“ popisuje Cuker.
„Když už ho zařadíme do modelu s nějakou pravděpodobností, že vůbec přijde, tak už si s ním nějak dokážeme poradit. Větší neznámá je, jestli tedy vůbec přijde, to už je těžká úloha,“ dodává Ranocha.
Ranocha upozorňuje, že u opravdu velkých stran, jakou ANO momentálně ve volebních modelech je, je potřeba počítat se statistickou chybou nikoli ve výši obvyklých dvou procentních bodů, ale rovnou čtyř.
Proto se sociologové shodují v tom, že se vyplatí sledovat spíše dlouhodobé trendy. „Je to spolehlivější než nějaké jednorázové skoky,“ dodává Ranocha.
