Článek
Členové zahraničního výboru k usnesení přistoupili s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Česká diplomacie je podle ministra Lipavského i tak s Ruskou federací v kontaktu. „Je důležité alespoň mít nějaké úplně ty nejzákladnější diplomatické styky, byť s režimem, který se chová takto odporně,“ řekl.
S odkazem na usnesení uvedl, že je důležité pojmenovávat věci pravými jmény, byť právní důsledky nejsou nijak zásadní.
Na to v debatě narážel někdejší šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Sice uznal, že Rusko útočí na Ukrajině i na civilní cíle, ale zajímalo ho, zda usnesení výboru není jen gestem, či zda z něho něco vyplývá. „Tady jsem spíš skeptický,“ uvedl.
Osvědčily se podle něj západní technologické sankce vůči Rusku, které v dlouhodobějším horizontu podle něho zpomalí ruský průmysl a vědecký pokrok. „Znamená to změnu na bojišti, když nebudou mít přístup například k čipům,“ řekl.
Kyjev se bojí blackoutu
Vondráček: Málo se mluví o míru
Vondráček rovněž podotkl, že se podle něj hodně řeší tribunály pro potrestání ruských válečných zločinců, ale málo se diskutuje o míru. „To, že neprobíhá vůbec žádný dialog, není ku prospěchu věci,“ uvedl s tím, že příměří by mohlo ušetřit tisíce životů civilistů.
Lipavský oponoval, že před únorovou ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se vedla dlouhá jednání, a Rusko navzdory tomu vede „nesmyslnou a krvavou válku“.
Ministr soudí, že není nikdo, kdo by tuto válku oslavoval, Rusko však posílá na bojiště další vojáky a výzbroj. „Jak se chcete bavit o míru?“ tázal se. Rusko podle Lipavského rozumí jen síle.
Vztahy Česka a Ruska jsou už delší dobu na bodu mrazu. Loni Praha přistoupila k vyhoštění desítek lidí z ambasády Ruské federace, a to poté, co vyšlo najevo, že strůjci výbuchů muničních skladů ve Vrběticích byli agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Po únorovém začátku ruské agrese se Praha jednoznačně postavila za Kyjev a patří k největším podporovatelům Ukrajiny.
