Článek
Šéf Černínského paláce Jan Lipavský (Piráti) je přesvědčený, že Česká republika bude letos na podzim a v zimě připravena na případné výpadky v dodávkách ruského plynu.
„Budeme připraveni. Vytvoří se zásoby. S čistým svědomím můžeme říct, že pro domácnosti plyn bude. Je také důležité, aby byl v Evropě dostatek plynu i pro další odvětví,“ řekl ministr zahraničí v nedělním vysílání CNN Prima News.
Pirátský člen vlády rovněž uvedl, že kabinet Petra Fialy zavede taková opatření, která ochrání peněženky domácností. „Vláda pracuje na opatřeních, aby domácnosti nenesly celou tu tíži finančně,“ slíbil Lipavský v pořadu Partie Terezie Tománkové.
V něm vystoupil i opoziční místopředseda zahraničního výboru a stínový ministr zahraničí za ANO Jaroslav Bžoch, který kritizoval postup Evropské komise při zavádění sankcí proti Rusku. Podle Bžocha by se evropští politici měli vyvarovat střetů v oblasti energetických dodávek. „Věřím v evropskou solidaritu. Procházíme těžkými chvílemi. Evropa by se měla soustředit na to, co nás spojuje,“ uvedl poslanec hnutí expremiéra Andreje Babiše.
Blížící se evropské předsednictví (od července) bude podle ministra zahraničí pro Česko šancí, jak tlačit na zabezpečení dodávek zejména plynu, jehož dodávky z Ruska jsou v ohrožení. „V tom je naše role během předsednictví. Ve výsledku Brusel udělá to, co po něm chtějí členské státy. Tlačíme Komisi, aby podporovala jednotlivá opatření,“ řekl Lipavský.
Na schůzce Nejedlý
Řeč se stočila i na květnovou schůzku premiéra Petra Fialy u prezidenta Miloše Zemana, které se účastnil i kritizovaný poradce s kremelskými vazbami Martin Nejedlý. Ministr zahraničí však na setkání k bezpečnostně zahraničním otázkám chyběl.
„Nebyl jsem pozvaný. Byla to schůzka pana prezidenta, víme, jakými lidmi se obklopuje. Není to nic nového pod sluncem. Nelíbí se mi to, moje kritika je dlouhodobě známá. Nic s tím ale ze své pozice neudělám. Vnímám ale citlivost věci,“ pronesl Lipavský.
Jeho stínový protějšek s jeho slovy souhlasil. „Souhlasím s panem ministrem. Není to správné, není to úplně dobré řešení. Nic s tím ale neuděláme, svolává si to prezident. S tím nikdo nehne,“ dodal poslanec Bžoch.
Premiér Fiala svou účast na jednání s prezidentem a jeho poradci hájil. „Já si nemohu vybírat, koho pan prezident přizve k tomu jednání. Co bych mohl udělat, je odejít. Ale to je přesně to, co musíte zvažovat. Musíte zvažovat, co je větší zlo. Jestli vést dialog s prezidentem, anebo ho přerušit. Já za to schytávám kritiku, i část našich voličů tomu nerozumí. A já jenom mohu lidem říct, že tohle cítím jako správné. Já musím vést dialog s prezidentem,“ uvedl koncem května v pořadu Prostor X.
Zbraně na Ukrajinu
Ministr zahraničí Jan Lipavský v nedělením vysílání CNN Prima News uvedl, že Ukrajinu je třeba nadále podporovat v dodávkách zbraní.
„Česko bude státem, který pomohl Ukrajině obhájit její samostatnost a územní teritorialitu. Vytvoříme do budoucna mezi oběma zeměmi velmi kvalitní vztah. Jsme jedním z významnějších států, který Ukrajinu podporuje. Máme kvalitní silný obranný průmysl, který se na tom podílí,“ popsal šéf Černínského paláce.
V týdnu další českou pomoc s vyzbrojováním Ukrajiny kritizoval expremiér Andrej Babiš. „Nemyslím si, že bychom měli pokračovat v dodávání zbraní. My jsme dodávali zbraně a Putina jsme zastavili. Chtěl obsadit celou Ukrajinu, to se chválabohu nepovedlo. A v tuto chvíli myslím, že Evropa pomáhá Ukrajině, dodává jim tam zbraně plno zemí, ale my už jsme dodali za 3,5 miliardy a naše vlastní armáda také není v moc dobrém stavu,“ pronesl v týdnu šéf ANO na setkání s lidmi v Terezíně.
Poslanec Bžoch z Babišova hnutí v neděli souhlasil s tím, že Česko by nemělo být na špici zemí, které Ukrajinu dodávkami zbraní podporují. Ukrajinu je ale třeba podle něho dál podporovat. „Kdyby Ukrajina zbraně neměla, byla by to katastrofa. Podpora má být v rámci celé EU a NATO,“ uvedl stínový ministr zahraničí.
Lipavský souhlasil s názorem, že některé větší státy – konkrétně uvedl Německo – by měly Ukrajině pomáhat více. Dodal, že Ukrajina by mohla získat kandidátský status k přijetí do EU, avšak nebude to dle něho politicky snadné. „Přál bych si to, ale jsou členské země jako Rakousko či Nizozemí, které se k tomu staví skepticky. Mají pocit, že Evropa se příliš rozkročuje,“ řekl Lipavský.
