Lipavský: Rusko se může velmi dynamicky proměnit

Velvyslance v Rusku má mít Česko kvůli budoucím jednáním o míru na Ukrajině i globálním ambicím Česka.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v rozhovoru se Seznam Zprávami popisuje, proč prosazuje vyslání nového ambasadora do Moskvy a nedá přednost symbolickému ponížení diplomatických vztahů coby vyjádření odporu k ruské agresi na Ukrajině.

„Dívejme se na to prakticky - z hlediska schopnosti Česka prosazovat své zájmy v Rusku. A to i v budoucím Rusku, které se může velmi dynamicky proměnit,“ říká šéf diplomacie.

Rozhovor vznikl na cestě do Vídně, kde se na jednání středoevropských ministrů společnou řeč snažili najít představitelé hostujícího Rakouska, Česka, Slovenska, Slovinska a Maďarska.

Zástupce Budapešti, ministr Peter Szijjárto, musel pod tlakem rakouských novinářů hájit svou chystanou cestu do Moskvy na jednání o energetice.

Na politické scéně se hodně diskutuje o tom, zda poslat do Moskvy nového velvyslance. Na cestě do USA na zasedání Valného shromáždění OSN jste na toto téma mluvil i s prezidentem Petrem Pavlem, který je podle svých vyjádření v médiích k této věci skeptický. Nezměnil váš názor?

Trvám na tom, že v rámci diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem se nemá měnit nastavení zastoupení na úrovni velvyslanců.

Proč?

Dívejme se na to prakticky - z hlediska schopnosti Česka prosazovat své zájmy v Rusku. A to i v budoucím Rusku, které se může velmi dynamicky proměnit, nebo v Rusku, které, a já v to věřím, bude muset jednoho dne jednat o tom, jak nastane mír na Ukrajině. Tady vždy dodávám dovětek: mluvím o jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za dodržení územní suverenity a celistvosti Ukrajiny.

Stávající velvyslanec Vítězslav Pivoňka je ale už tři čtvrtě roku doma v Praze a v Rusku nepůsobí. Nevyčerpal se už tento plán, který hlavně české vládě dal možnost věc si rozmyslet po ruské invazi na Ukrajinu?

Je pravda, že pan velvyslanec Pivoňka působí z Prahy, ale jak jsem již řekl, bylo by nesprávné v tuto chvíli přikročit k ponížení vztahů. To je věc, kterou ve vládě prosazuji, vedu o tom velmi detailní debatu s koaličními partnery. Vedl jsem o tom i debatu s panem prezidentem. Věřím, že v tom budeme pokračovat a najdeme takové řešení, kdy všichni klíčoví aktéři budou spokojeni.

Může se jít „běloruskou“ cestou? Tedy že do Moskvy by ministerstvo vyslalo diplomata či diplomatku schválenou na úrovni velvyslance, ale nežádalo by se od Ruska o svolení s působením daného člověka. To by bylo podle vás ponížení vztahů, nebo ne? Pak i doma schválený velvyslanec působí v hostitelské zemi jen v hodnosti chargé d’affaires.

Nechci dále popisovat, jaké jsou možnosti řešení. Stejně jako nechci komentovat případné personální obsazení velvyslanecké pozice. To je postoj, který zastávám v případě obsazování všech velvyslaneckých pozic a odpovídá to diplomatickým pravidlům a zvyklostem.

A co se týče Běloruska, je to jakýsi trénink na Rusko, nebo je Bělorusko ještě jiný příběh než Rusko z pohledu české diplomacie? Na Seznam Zprávách jsme nedávno popsali, jak běloruská propaganda využila i předávání akreditace českému vojenskému diplomatovi. To je nepochybně jedna z nástrah udržování diplomatických styků se zeměmi, s nimiž je Česko v konfliktu.

Ve velmi specifických případech jsme stavění před otázku, jakým způsobem být v kontaktu se zeměmi, kde je nabouraná legitimita jejich režimu. V případě Běloruska jsme jednoznačně řekli, že nesouhlasíme s tím, jakým způsobem tam proběhly prezidentské volby a represe po nich. Je důležité mít zastoupení v zemi, jako je Bělorusko, ale vedoucí našeho zastupitelského úřadu nepředal pověřovací listiny Lukašenkovi.

Máte nějaký časový harmonogram, kdy byste chtěl mít situaci s velvyslancem v Rusku vyřešenou? Mluví se o tom, že do konce roku.

Nechci komentovat ani případný harmonogram. V takto citlivé a důležité otázce se máme být schopni domluvit za zavřenými dveřmi a veřejnosti představit až hotové řešení.

Kritici kroku poslat do Moskvy v časech ruské agrese nového velvyslance také argumentují tím, že na rozdíl od velkých zemí, jako jsou USA či Velká Británie, které také posílají do země své velvyslance, se s tím českým nikdo moc nebude bavit.

Jsem zastáncem toho, že diplomatická síť má a musí sloužit k prosazování zájmů Česka ve světě. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích poskytuje diplomatům určitý stupeň ochrany, aby mohli fungovat i v nejsložitějších podmínkách, a to i v zemích, s nimiž nemáme přátelské vztahy nebo jsou kulturně odlišné.

Česko ale musí hrát nějakou globální roli - ne že bychom byli globálním hráčem, ale máme své globální zájmy. Naše bezpečnost i prosperita záleží na tom, abychom měli kvalitně pokrytá všechna teritoria.

K té globální roli. V říjnu do Česka přijede jednat část izraelské vlády vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem, včetně vašeho protějšku. Zemí v posledních měsících otřásaly masové protesty kvůli justiční reformě, hodně se debatovalo, zda kroky Netanjahuovy vlády v této oblasti neohrožují izraelskou demokracii, v regionu jinak nevídanou. Budete toto téma otvírat na jednáních?

V bilaterální relaci řešíme primárně otázky bilaterální spolupráce. Je třeba respektovat vnitřní procesy, které Izrael má a rozhodně není naší rolí do toho jakkoli vstupovat. Česko s Izraelem má velmi bohatou bilaterální výměnu. Určitě budeme řešit bezpečnostní spolupráci, vědu, výzkum a inovace. Bavíme se o vztazích na Blízkém východě a o roli Íránu v regionu.

Je téma přesunu ambasády do Jeruzaléma mrtvé, když z prezidentské funkce odešel Miloš Zeman, hlavní lobbista v této věci?

Je to téma, které se pravidelně objevuje ve veřejném prostoru. Má celou řadu svých zastánců.

Včetně premiéra Petra Fialy v rovině ideje jako takové.

Má ale řadu lidí, kteří tento krok nepodporují. Já stojím na straně, že bychom měli zaprvé dodržovat mezinárodní závazky, které vycházejí z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ze smluv, které jsou k mírovému procesu navázány a předpokládají dvoustátní řešení i dořešení statutu města Jeruzalém. To je pozice, kterou pravidelně a velmi konzistentně za Ministerstvo zahraničních věcí, za sebe i za Piráty zastávám.

Změnila by to třeba dohoda mezi Izraelem a Saúdskými Araby, která se zdá být na spadnutí a byl by to nepochybně historický okamžik, který by na Blízkém východě leccos změnil? Takový názor jsem zaznamenala.

Určitě bych uvítal dohodou o normalizaci vztahu mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Přispěla by ke stabilitě a předvídatelnosti určitých procesů v regionu. Na druhou stranu si nemyslím, že to má přímý vztah k otázce, jestli uznáváme Jeruzalém jako hlavní město.

Tento krok tedy vy ve funkci ministra neuděláte?

Věřím, že dokážu zanechat mnoho jiných pozitivních věcí. Zastávám konzervativní stanovisko a nemám v tuto chvíli důvod tento postoj měnit.

Domácí politickou scénu budou v následujících měsících ovlivňovat evropské volby. Po nich Česko přijde s novým eurokomisařem. K tomuto postu se hlásí zejména STAN, vy to vnímáte, že dohoda byla, že post dostane STAN, nebo vaše tehdejší volební koalici PirStan?

Jak jsem informovaný o politických dohodách, jednoznačně platí, že křeslo budoucího eurokomisaře má jít za koalicí Pirátů a Starostů. Nezapomínejme na Pirátskou stranu. Také dokážeme přijít se zajímavými personálními nominacemi. V tuto chvíli už běhá mnoho zaručených zpráv po Praze, kdo to bude, kdo to nebude. My jako Česko musíme v prvé řadě v Evropě vyjednat kvalitní portfolio. Pro nás je důležitý volný trh, ekonomika, otázky životního prostředí, to jsou významná ekonomická portfolia, která mají vliv na to, jak se žije v Česku. Velmi zajímavé by bylo také digitální portfolio. Nejprve napněme celonárodní úsilí, abychom vyjednali kvalitní portfolio, pak se klidně hádejme o konkrétní jména.

Ministerstvo zahraničí (MZV) se ocitlo v soudním sporu s bývalým zaměstnance kvůli auditu, který zkoumal procesy jmenování lidí do funkcí na ministerstvu. Tento člověk argumentoval, že dostal vyhazoval, protože poukazoval na netransparentnost výběrových řízení.

Audit, který se týkal období minulé vlády, bude v řádech týdnů dokončen. Odmítám tvrzení, která bývalý zaměstnanec MZV uvedl v rámci soudního řízení, když se domáhal, aby byl zrušený krok, kdy mu ještě v době zkušební lhůty bylo ukončeno působení na MZV. Soud dal plně ministerstvu za pravdu, že pracovní poměr mohl být ukončen ve zkušební lhůtě, protože tento člověk jednoznačně ztratil důvěru MZV. Nechci zabíhat do detailů, argumenty ale byly závažné.

Vy sám jste zejména jako opoziční poslanec hodně kritizoval ministerstvo v personálních otázkách.

Snažím se personální otázky řešit průběžně. Zásadní pro mě je, že vše probíhá v souladu se zákonem. To konstatuje i audit. Pak se bavíme spíše o dobré praxi.

Ministerstvo zahraničí chystá novelu zákona o zahraniční službě i v této souvislosti. Jaké změny chystáte?

Novela prošla již vnitřním rezortním připomínkovým řízením. Budou tam klíčové momenty, které zefektivní chod MZV. Stojí to na ideji větší flexibility a má to vést například i k tomu, aby se nám podařilo mít více žen velvyslankyň. Odmítám, že by nyní tyto procesy nebyly transparentní. Je tam celá řada momentů, kdy personální řízení hledá nejlepší uchazeče na dané pozice.

Proč jich má Česko tak málo i v porovnání se zeměmi z regionu, s nimiž sdílíme podobnou historii a společenský vývoj?

Mě to trápí. Není to otázka, která by se dala změnit mávnutím kouzelného proutku. Já jsem hodně obměnil vedení ministerstva. Tam se mi podařilo dostat do vrcholového managementu několik vysoce kvalifikovaných dam. Určitě to není na úkor kvality nebo že bychom dávali kohokoli stranou. Plně za jejich prací stojím. Zároveň u diplomatických kariér dost často narážíme na to, že kariérní řád třeba předpokládá nějaká odpracovaná léta, což může kolidovat s mateřskými dovolenými. Budu se na to dále zaměřovat, je to pro mě důležité téma.