Lidovecká tajná zbraň? Mladé straníky lákají na mix politiky a zábavy

Článek si můžete také pustit v audioverzi.

Je to jeden z hlavních stereotypů, které mnohé napadnou, když se řeknou lidovci – strana pro „svíčkové báby“. KDU-ČSL ale možná překvapivě patří mezi strany, kterým se podařilo vybudovat silnou organizaci pro mladé politiky.

Mladých lidovců jsou víc než čtyři stovky. Jsou jakýmsi rezervoárem, ze kterého si profesionální lidovečtí politici loví například své asistenty nebo poradce. Zároveň to většinou byli oni, kteří v tričkách koalice Spolu roznášeli letáky během společné kampaně.

Ale na rozdíl od mládežnických hnutí některých jiných stran nekončí u rozdávání letáků. Do vrcholné politiky vyslali Mladí lidovci již v roce 2020 jihomoravského hejtmana Jana Grolicha nebo jihočeského vicehejtmana Františka Talíře.

V posledních sněmovních volbách se stali poslanci další mladí lidovečtí politici – čtyřiatřicetiletý Šimon Heller, jeho vrstevník Karel Smetana nebo o kus starší Jiří Horák s Marií Jílkovou. Další politici, kteří vyrostli u Mladých lidovců, sedí na radnicích. Jako například v Brně, kde lídrem zdejší kandidátky bude sedmatřicetiletý náměstek primátorky Petr Hladík.

„Snažíme se jim nabídnout platformu, na které můžou vyrůst, věci si můžou vyzkoušet, připravit se na politiku a také se na ni podívat a rozhodnout se, zda do toho půjdou,“ říká Helena Martinková, historicky první žena v čele Mladých lidovců.

Mladí lidovci pro své členy připravují přednášky, besedy s politiky a workshopy, na kterých se učí, jak vystupovat na veřejnosti nebo základy politického PR. Vrcholem jejich sezóny je od roku 2015 čtyřdenní prázdninový summer camp pro zhruba sto lidí.

Že mix zábavy a politiky funguje a má potenciál nabalovat nové lidi, ukazuje i příběh samotné předsedkyně Mladých lidovců. Právě lidovecký summer camp uchvátil nejdřív její sestru, pak se přidala i ona.

„Je to hodně na té partě lidí. Já se tam také dostala náhodou. Sestra byla na jejich akci, bylo to skvělé, tak jsem si řekla, proč ne?“ líčí okolnosti, jak se k politice dostala ona.

K summer campu se ostatně nakonec stočí diskuze s každým z Mladých lidovců. V kuloárech sjezdu nadšeně vykládají, s jakou politickou hvězdou se na akci potkali. Nebo vzpomínají, jak právě zde odstartovala mnohá lidovecká manželství.

Cesta přes letní výjezdní akci ale není jediná, proč více jak stoletá strana láká mladé, aktivní lidi. Příležitost dostali hlavně po roce 2010, kdy lidovci vypadli ze Sněmovny a strany se chopili noví, mladší lídři – Pavel Bělobrádek a dnešní předseda Marian Jurečka.

„Chtěli to zvednout, to mi bylo sympatické,“ líčí svou cestu k lidovcům poslanec Šimon Heller, ročník 1988. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2012 a přiznává, že jako alternativu zvažoval TOP 09. Směrem k lidovcům ho převážil étos „mladých chlapů, co se živí svým řemeslem“, kteří se pustili do zachraňování padlé strany.

Obecně ho pak do politiky přivedlo přesvědčení, že když chce demokracii, tak pro ni taky něco musí udělat – konkrétně pak společná vláda oranžového hejtmana Jiřího Zimoly s komunisty v Jihočeském kraji. Nejprve se stal mluvčím zdejších studentů, kteří proti takovému spojení protestovali, následně za KDU-ČSL kandidoval i v krajských volbách.

Ve chvíli, kdy jihočeský poslanec Jan Bartošek hledal asistenta pro práci v regionu, padla volba právě na Hellera. Na rozdíl od jiných poslaneckých nováčků tak má sněmovní kuloáry „obšlapané“, a hned se proto pustil do bombardování rozpočtu Kanceláře prezidenta. V reakci na případ Miloše Baláka se chystá navrhnout poslancům, aby pokrátili rozpočet Lesní správy Lány, když je nadále řídí nedávno pravomocně odsouzený a obratem omilostněný člověk.

Inspiraci v mladých mužích v čele, kteří znovu staví padlou stranu, našli i bratranci Antonín a Jan Štěpanovští. Oba působí v regionu, kde lidovci nejsou zrovna „top stranou“, oba jsou již před třicítkou straničtí funkcionáři.

Starší Antonín žije v Martiněvsi a je šéfem lidovců v litoměřickém okrese, mladší Jan bydlí v Byšicích a šéfuje stranické buňce v Mělníku. Antonínovi je 28 let, Janovi 22, oba se věnují zemědělství. Antonín má vlastní farmu, Jan studuje na Zemědělské univerzitě zemědělskou techniku.

Antonín líčí, že do strany vstoupil v 18 letech, aby ji podpořil a aby podpořil lidi, kteří byli jeho regionálními vzory. „Od patnácti let jsem měl tendenci směřovat k politice a zajímat se o ni. Původně jsem přemýšlel o TOP 09, ale Antonín mne přesvědčil, ať se jdu podívat k lidovcům,“ přidává svůj příběh mladší Jan.

Oba se postupem času nabídli, že stranické buňky povedou. Jako mladí muži bez závazků si prý dokáží lépe uspořádat svůj čas. Oba nyní dojednávají například kandidátky do komunálních voleb. Například v Litoměřicích Antonín i díky věkové blízkosti dohodl koalici s Piráty, Zelenými a TOP 09. Dle jeho vize by pak sami lidovci mohli do osmi let oslovit pět a více procent voličů.

„Máme systematickou práci s mládeží. Fakt se snažíme dlouhodobě, investujeme do toho čas a peníze, aby mladí lidé měli možnost se vzdělávat, měli možnost dělat summer campy,“ vysvětluje šéf lidovců Marian Jurečka, kde se mladí lidovečtí politici nadále berou. I když on je v politice již 12 let, stále se dá považovat za mladého – je mu čerstvě 41 let.

Svůj záměr popisuje tak, že sází na investici do lidského kapitálu. „K čemu je, když to vytapetujete v kampani, ale nemáte kvalitního kandidáta. Když je autentický a dobrý v debatách, umí dobře komunikovat s lidmi, tak teď jsme viděli, jak uspěl Honza Grolich, Franta Talíř,“ líčí.

Když on by mladý lidovec, dostávala tehdejší mládežnická organizace KDU-ČSL na svůj provoz zhruba 100 tisíc korun, dnes jim mateřská strana přispívá až dva miliony korun.