Na Jurečkovo místo se začíná tvořit fronta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

KDU-ČSL si na podzim musí vybrat, s jakým šéfem půjde za rok do sněmovních voleb. Otazník se zatím vznáší nejen nad tím, jestli bude post obhajovat Marian Jurečka, ale i nad možnými dalšími kandidáty.

Lidovci jsou zatím v otevřených výzvách nebo prohlášeních opatrní. A to právě kvůli tomu, že se čeká na současného předsedu. Ten si dal k obhajobě tři podmínky –⁠⁠ dva europoslance, úspěch v krajských a senátních volbách a zlepšení celostátních preferencí. První podmínka už splněna nebyla, přesto Jurečka kandidaturu stále zvažuje.

Pokud by se rozhodl nekandidovat, zcela jistě by to povzbudilo řadu soupeřů, kterým se do souboje s úřadujícím předsedou, ministrem a jedním z klíčových lidí projektu Spolu nemusí chtít jít.

Řada možných vyzyvatelů navíc kandiduje v krajských či senátních volbách a čekají, jak se jim bude dařit. Zda úspěch u voličů jejich šance posílí, nebo by se naopak museli zodpovídat za volební propadák.

Přesto už se začíná tvoři seznam lidí, kteří možnou kandidaturu, politicky opatrně, nevylučují.

Jedním z lidí, o kterých se mluví jako o možném budoucím předsedovi, je jihomoravský hejtman Jan Grolich. Výrazný regionální politik čeká na výsledek své kandidatury na jihu Moravy, kde sice lidovci kandidují v koalici Spolu, vsadili ale především na Grolichovo jméno a odlišnou vizuální kampaň.

„Pokud se podaří udělat významně viditelný výsledek, což nám v uvozovkách hrozí, tak se na mě rozsvítí reflektor a člověk se s tím bude muset vypořádat,“ říká k možné kandidatuře.

Grolich patří ve straně spíše k liberálnějšímu křídlu. Pokud by měl stranu vést, potřebovala by podle něj výraznější změny než jen výměnu předsedy. Lidovci podle něj musí získat i jiné než svoje tradiční voliče.

„Musíme dělat politiky ne pro naše členy, ale pro jejich děti a vnoučata. I za cenu, že třeba ty starší členy pobouříme,“ uvedl letos na začátku roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Grolich končí své první volební období jako hejtman, v minulých volbách byl třetím nejkroužkovanějším politikem v zemi. Před tím vystudovaný právník působil jako starosta obce Velatice. Známý je i svým vystupováním ve stand-up comedy.

Opačný názor na to, kam by se měla partaj vydat, má další lidovec, který je ochoten kandidaturu na předsedu zvážit –⁠⁠ vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek. Ten je přesvědčen, že se strana naopak musí vrátit ke svým tradičním ideálům a konzervativním voličům.

Z jeho slov je znát, že případným liberálnějším směrům by rád učinil přítrž. „Někteří ve straně se začali domnívat, že konzervativní směr je málo a že uloví i nějaké voliče v liberálním směru. Já myslím, že nám to nepřísluší, že máme voliče přesně na opačné straně,“ uvedl například v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Čunek už přitom lidovce jednou vedl, a to od roku 2006, rok na to se stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka. Čunka tehdy provázela řada skandálů, kvůli kterým načas odešel i z postu ministra.

Čunek byl stíhán pro údajnou korupci, stíhání ale bylo zastaveno. V roce 2009 navíc Nejvyšší soud konstatoval, že při vyšetřování jeho kauzy byl porušen zákon. V jiné kauze spojené s Čunkem – vystěhování romských rodin ze Vsetína – letos Nejvyšší soud rozhodl, že Vsetín musí zaplatit odškodnění. Město se obrátilo na Ústavní soud.

V roce 2009 už post předsedy neobhájil - lidovci si tehdy zvolili raději Cyrila Svobodu. „Ta strana je dnes úplně jinde a taky to přece byla úplně jiná doba. Tehdy se lidovce snažili zlikvidovat přes trestní stíhání předsedy, tedy mě,“ říká k tomu dnes Čunek.

Ministr životního prostředí Petr Hladík na začátku letošního roku prohlásil, že by zvážil kandidaturu do čela strany. Ovšem pouze za předpokladu, že už se Marian Jurečka rozhodne nepokračovat. „Po příštím sjezdu je správný čas pustit mladší vítr i například právě do vedení strany,“ uvedl tehdy Hladík.

Hladík je členem lidovců od roku 2010, od roku 2014 je brněnským zastupitelem. Od roku 2019 je místopředsedou strany. Loni v březnu se stal ministrem životního prostředí po odcházející Anně Hubáčkové. Hladík byl vyšetřován policií v souvislosti s údajným kupčením s byty v Brně, obviněn v kauze ale nebyl.

Dalším z možných nástupců by mohl být ministr zemědělství Marek Výborný. Osmačtyřicetiletý politik se vypracoval od městského přes krajského zastupitele na poslance a předsedu poslaneckého klubu. Od loňského června vede resort zemědělství.

Výborný už lidovce jednou vedl, v roce 2019 si ho KDU-ČSL zvolila jako nástupce Pavla Bělobrádka. Výborný ale ve funkci vydržel jen několik měsíců. Po náhlé smrti své ženy na post rezignoval, aby se mohl věnovat dětem. Funkci po něm tehdy převzal právě Marian Jurečka.