Lékárníci chtějí očkovat, doktoři varují před riziky. A politici vyčkávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Očkování je pro Čechy spojené s praktickým lékařem. Ti ale stárnou, přibližně 40 procent z nich je v důchodovém věku, a je jich málo. Proto se již nějakou dobu mluví o tom, že by část očkovací agendy, třeba proti sezonním nemocem, jako je chřipka, převzali lékárníci. Nápad podporují některé vládní strany, opozice je spíše proti. Chtějí se ale Češi vůbec očkovat v lékárně?

Lékárníci nápad dlouhodobě vítají. V rozhovoru pro SZ Byznys to v červenci uvedl například Petr Doležal, šéf sítě lékáren Benu a předseda představenstva Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS).

Jeho kolega a výkonný ředitel APLS Zdeněk Blahuta dodává, že řada lékáren je na možnost očkovat lidi připravená už teď, jen je potřeba přesvědčit některé praktiky. „Jsem pro. Hlavní výhodou je zásadní zvýšení dostupnosti očkování a očekávám zásadní zvýšení proočkovanosti obyvatelstva,“ míní Blahuta.

Podle lékařů by ale očkování v lékárnách proti sezonním nemocem proočkovanost nevyřešilo. Češi o něj totiž dlouhodobě nemají velký zájem, stejně jako například o preventivní prohlídky. To ukazují mimo jiné data z posledního Health Reportu farmaceutické společnosti STADA, podle kterého v České republice využívá všechny dostupné preventivní prohlídky pouze deset procent lidí a 39 procent dokonce nenavštěvuje vůbec žádné. Proti chřipce se nechává očkovat pouze sedm procent Čechů.

„Podle mě to není potřeba, síť míst, kde se mohou lidé naočkovat, je dostatečná, zájem je ale malý. Tím, že zvýšíme kapacitu, tohle nevyřešíme,“ míní Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Šonka sám by se v lékárně očkovat nenechal, zdůrazňuje, že personál na to není vyškolený a nemá ani možnost zajistit potřebnou asistenci pro ty, kteří mohou mít po očkování nežádoucí reakce jako alergii nebo anafylaktický šok. Ten však bývá jako reakce na očkování proti chřipce spíše raritou.

Mezi odpůrce očkování v lékárnách patřil dlouhá létá také Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. Na dotaz Seznam Zpráv ale reagoval smířlivěji. „Za předem jasně stanovených podmínek ano, ale pouze pro vybraná očkování jako chřipka nebo covid-19 a pouze pro dospělé,“ odpověděl Chlíbek na dotaz, zda je pro, aby lékárníci mohli očkovat.

Chlíbek však dodává, že by to bylo možné pouze za jasně stanovených podmínek. Zmiňuje, že bude nutné do novely připsat možnost, aby mohl očkovat každý lékař vakcíny hrazené ze zdravotního pojištění bez ohledu na odbornost. „Pak nebo současně teprve lékárníci,“ říká Chlíbek.

Zdůrazňuje také nezbytnost elektronického záznamu očkování, který teď lékárníci nemají. „Bojím se také vysokých marží lékáren,“ zmiňuje Chlíbek.

Seznam Zprávy zaslaly dotazy také politikům napříč spektrem. I ve Sněmovně je to s názorem na očkování v lékárnách zhruba padesát na padesát.

„V zásadě nejsme proti. Vyžaduje to ale kvalitní vzdělání, a ne jen několikahodinový kurz, jak předpokládaly dosavadní návrhy. A dále prostorové a technické vybavení. Rozhodně nebudeme podporovat návrhy snižující kvalitu zdravotní péče nastavenou platnými pravidly,“ říká Tom Philipp, lékař a poslanec KDU-ČSL.

Pro je také zástupce ODS poslanec Petr Fifka, který na toto téma svolal před dvěma lety do Sněmovny kulatý stůl, kde se lékaři a lékárníci – slušně řečeno – neshodli. Lékaři osočovali lékárníky ze zištných důvodů, lékárníci zase lékaře z toho, že se nechtějí dělit o pacienty.

„Lékárny jsou plnohodnotná zdravotnická zařízení s vysoce erudovaným personálem. Jejich budoucnost není jen ve zdravotních službách, jako je očkování, ale především v systematické primární prevenci, poradenství a samoléčbě řady běžných lehkých onemocnění,“ myslí si Fifka.

Stejný názor má také třeba poslankyně STAN Michaela Šebelová, která by se proti chřipce v lékárně klidně očkovat nechala.

Ne tak vystudovaná zdravotní sestra a poslankyně SPD Karla Maříková.

„S očkováním v lékárnách nesouhlasím, i když může přinášet mnoho výhod, jako je snadnější dostupnost a komfort pro jednotlivce. Nicméně jako u každého lékařského zákroku i zde existují určitá rizika a omezení. Mezi hlavní problémy patří možnost alergických reakcí na obsažené látky vakcíny – anafylaxe, což může mít fatální důsledky,“ konstatuje Maříková. „Navíc farmaceutičtí pracovníci nemusí mít k dispozici kompletní zdravotní historii pacienta, což může vést k přehlédnutí kontraindikací nebo jiných zdravotních komplikací. Očkování by mělo být prováděno pod dohledem lékaře.“

Redakce oslovila i neparlamentní strany. SOCDEM (bývalá sociální demokracie), Přísaha nebo Svobodní jsou proti, naopak právník specializující se na zdravotnictví Ondřej Dostál ze Stačilo! (koalice komunistů a menších stran) je pro.

„Dostupnost základní péče je špatná, statisíce pojištěnců včetně dětí vůbec nemají registrujícího praktika, zejména v chudších regionech. Vzhledem k personální krizi se to hned tak nezlepší. Pro lepší přístup pacientů k očkování dává proto smysl využít potenciálu několika tisíc lékárníků, což jsou zdravotničtí pracovníci, nadto školení v zacházení s léčivy,“ míní Dostál.

Opět se ale dostáváme k otázce ze začátku článku: Chtějí se Češi vůbec očkovat v lékárně? Podívejme se opět do průzkumu Health Report, který byl prováděn ve více zemích Evropy.

V národních postojích k této otázce existují velké rozdíly. Pro více než polovinu lidí ve Francii a pro velkou část dospělých ve Velké Británii a Itálii je zásadní, aby lékárny nabízely očkování mezi svými službami. V Německu a Kazachstánu se však toto číslo pohybuje na pouhých devíti procentech, v Srbsku na šesti a v České republice dokonce na čtyřech procentech.

„Češi mají lékárníka zakódovaného jako strážce léků. Často na něj i dají a koupí si jím doporučené léky. Očkování v lékárnách u nás ale tradici nemá a nevypadá to, že by se tento trend měnil,“ vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku, který se na průzkumu podílel.

Nicméně podle dva roky starého průzkumu agentury Median pro Českou lékárnickou komoru považuje lékárnu přímo za vhodné místo pro očkování 54 procent Čechů, přičemž 74 procent respondentů uvádí, že lékárna je pro ně snáze dostupným místem než ordinace praktického lékaře z hlediska umístění či otvíracích hodin.

K tomu, aby Ministerstvo zdravotnictví vůbec připravilo novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, jež by rozšířila počet zdravotníků, kteří mohou podávat pacientům vakcíny, potřebuje nejdříve ministerstvo dohodu mezi lékaři a lékárníky, ke které je podle reakcí výše zmíněných daleko.

„Nebráníme se diskuzi. Ministr zdravotnictví ale nyní žádný takový návrh v tuto chvíli nepřipravuje. Pokud by k tomu mělo dojít, klíčové by bylo, aby byly splněny podmínky režimového, personálního a věcného vybavení lékáren,“ uzavírá Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.