Článek
Ústavní soud (ÚS) se dnes zabýval zákonem o volbách do Parlamentu a jednou jeho kritizovanou částí, která se týká kupříkladu registrace spolků.
Stávající normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.
Podle Filipa je právní úprava pokusem o zajištění toho, aby strany či kandidáti neobcházeli prostřednictvím třetích osob limity rozpočtů na kampaně. „Politická soutěž bez jasných pravidel a omezení není v demokratickém právním státě myslitelná,“ stojí v nálezu. Jinak by prý volby vyhrávaly peníze a schopnost zaplnit díky nim média i veškerý prostor „pro život“ konkrétními propagačními a agitačními materiály takovou měrou, že se volič – slovy nálezu ÚS – „bojí otevřít i konzervu“.
„Je často jednodušší přesvědčit voliče jednoduchými, bezobsažnými a zkratkovitými slogany, které jsou však marketingově dobře zacílené a masivně šířené, k čemuž je však podle ÚS vždy nutné značné finanční zázemí,“ uvedl Filip v nálezu.
Zároveň podle soudu norma reaguje na nové zkušenosti s vedením kampaní, politickým marketingem a trendy na sociálních sítích, které výrazně ovlivňují demokracii a svobodnou politickou soutěž. Nález přivítal člen dohledového úřadu Jan Outlý, který by pokládal zrušení institutu třetích osob za problém. „Paragrafy proti anonymní kampani bez pravidel nejsou protiústavní,“ uvedl dnes Outlý na twitteru.
Za inzeráty pokuta
Návrh na zrušení části volebního zákona podal v roce 2020 specializovaný volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Přerušil kvůli tomu řízení o kasační stížnosti proti pokutě za propagaci filmu a kritické knihy o tehdejším premiérovi, nyní předsedovi ANO a opozičnímu poslanci Andreji Babišovi.
Sporná část volebního zákona stanovuje povinnost registrovat se. Zároveň umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat takzvané třetí osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud je úřad předtím nezaregistroval.
Cíl právní úpravy, tedy transparentnost kampaně, je podle NSS sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými prostředky, které budou méně zasahovat do svobody projevu. „Účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, nelze podmiňovat předchozí registrací u orgánu veřejné moci,“ uvedl NSS. Ústavní soudci ale většinově zaujali jiný názor.
„Napadená právní úprava vytváří předpoklady pro to, aby každý z dotčených účastníků volební soutěže mohl vědět, kdo na čí straně stojí a kolik ta podpora ‚stojí‘,“ uvedl soud v nálezu.
Správní soud se problematikou zabýval na základě kasační stížnosti spolku Svoboda projevu, který dostal od úřadu pokutu 27 tisíc korun. Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně žalobu spolku zamítl, NSS dosud čekal na verdikt ústavních soudců.
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek založili kvůli organizaci propagačního turné.
Na trollích farmách se možná baví
Odlišné stanovisko k dnešnímu nálezu zaujal ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Navrhoval právní úpravu zrušit. Důvody pro její zavedení označil za bezpochyby chvályhodné, dopadlo to však podle něj „jako vždy“.
„Napadená zákonná úprava kromě chvályhodných úmyslů svými nezamýšlenými důsledky fakticky do značné míry likviduje to, co je na politice hezké – aktivního občana, který chce na politice participovat, byť zní nebude nijak přímo profitovat,“ uvedl Šimíček ve stanovisku.
„Skuteční škůdci demokracie spokojeně sedí (například) na trollích farmách za našimi východními hranicemi a možná se baví představou, že by jim mohl Úřad uložit pokutu za to, že se opomněli u něj registrovat,“ konstatoval.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření ústavního soudce Šimíčka.
