Článek
„Dnes jsem mluvil s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství,“ uvedl Petr Pavel na twitteru.
S odvoláním na kancelář tchajwanské prezidentky o tom informovala i agentura Reuters, která telefonát označila za diplomatický průlom.
Hovor podle kanceláře prezidentky trval asi čtvrt hodiny. Cchaj vyjádřila přání zůstat s Pavlem v kontaktu.
Čína Tchaj-wan považuje za svoji odštěpeneckou provincii a lídři většiny zemí se s jeho vrcholnými představiteli oficiálně nestýkají ve snaze Peking neprovokovat.
Končící prezident Miloš Zeman důrazem na ekonomickou diplomacii často vysvětloval i svůj příklon k východním autoritářským režimům.
Už během kampaně ale Pavel například řekl, že Čínu spíš než jako obchodního partnera vidí jako bezpečnostní hrozbu. A jeden z jeho prvních kontaktů se světem má být podle Seznam Zpráv telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Pomoct může i osobní respekt, jemuž se těší na Ukrajině – tam totiž čekají na firmy z celého světa mimořádné příležitosti s obnovou válkou poznamenané země.
Osvědčila se Zemanova ekonomická diplomacie?
Za zemanovské éry se v podstatě synonymem pro ekonomickou diplomacii stalo sbližování s Čínou. Zeman dělal vládcům v Pekingu pomyšlení, včetně vyjádření ve státní čínské televizi z roku 2014, že by se Česko mělo v komunistické velmoci učit „stabilizovat společnost“. Výsledky této politiky jsou ale rozpačité. Zeman nasliboval Česku stamiliardové investice z Číny, ty se ale nedostavily.
„Cesty Miloše Zemana měly význam tak maximálně lobbisticky pro PPF a jinak byly na nic. Absolutně nám nikdy nic takového nepomohlo,“ podotkl pro Seznam Zprávy majitel společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánek před volbami.
Hodnoty a byznys skloubit jde
Že Pavel dá důraz na Tchaj-wan, ale není překvapením kvůli tomu, kterými lidmi se obklopuje. Jeho zahraničněpolitickým rádcem je Petr Kolář. Ten také radí šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), jenž byl jedním z prvních světových ústavních činitelů, který Tchaj-wan v roce 2020 navštívil. Tchaj-wan už ale dnes je i ekonomicky významnější partner Česka než Čína, za poslední léta v Česku tamní firmy vytvořily okolo 24 tisíc pracovních míst. „Vlajkovou lodí“ je v tomto ohledu technologická firma Foxconn.
Kdo je poradce Petr Kolář
Petr Kolář, který ve své diplomatické kariéře dosáhl na nejprestižnější posty velvyslance v USA i v Rusku, je nepochybně silným hráčem na české politické scéně.
Že je třeba hledat i jiné partnery než Čínu, si zjevně uvědomuje i český byznys. „V jihovýchodní Asii je potřeba hledat alternativy k Číně, kterou může být například Vietnam,“ míní Špicar. Zapomínat se podle něj nemá ani na severní Afriku nebo Latinskou Ameriku.
Podle Špicara lze skloubit podporu lidských práv a obchod. „Je možné obchodovat a vzájemné vztahy navázané díky obchodu využít k podpoře lidských práv tam, kde dochází k jejich porušování. Vzájemná závislost posílená obchodem nutí obě strany se poslouchat a reagovat na sebe. Je naší povinností se o podobný přístup snažit, ale narazíme-li na protistranu, která se navzdory vzájemné závislosti bude chovat zcela iracionálně, jako například Rusko, musíme být připraveni zachovat se podle toho a vyvodit z toho odpovídající důsledky,“ dodává.
Byznys ostatně podle expertů potřebuje dodržování lidských práv v zemích, kde podniká. „Nechcete, abyste přes noc přišli o firmu jen proto, že se v dané zemi znelíbíte místnímu vládci. Nebo že nebudete schopni ochránit duševní vlastnictví ke svým produktům, které se v zahraničí bude někdo snažit kopírovat, kvůli tamní špatné vymahatelnosti práva,“ říká Špicar.
Čínský prezident v Praze
Z pohledu zahraniční politiky stojí za zmínku ještě návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2016, kterou provázelo omezování protestů české veřejnosti kvůli úrovni lidských práv v zemi.
Miloš Zeman se opakovaně setkával s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to i po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Akt dokonce zlehčoval. Opakovaně pak nahrával ruské propagandě. Otočil až na poslední chvíli - po ruském útoku na Ukrajinu loni v únoru. Ještě týden před invazí ale informace označoval za blamáž amerických tajných služeb.
Zeman dlouho usiloval o návštěvu v USA, té se ale nedočkal ani za prezidenta Donalda Trumpa, kterého usilovně podporoval.
AKTUALIZACE: Vyjádření Petra Pavla, informace agentury Reuters.
