Kratší a bezpečná varianta není. Kupka hájí, proč začne digitalizace znovu

Nefunkční digitalizace byla na konci září poslední tečkou za působením Ivana Bartoše (Piráti) na Ministerstvu pro místní rozvoj. Resort si nyní objednává forenzní audit, který má být jedním z podkladů pro novou soutěž na digitální stavební řízení. Proč vláda vyvodila důsledky až po krajských a senátních volbách, když se o problémech mluvilo celé léto a oponenti navrhovali digitalizaci odložit už dříve?

„Měli jsme elementární důvěru, že ministerstvo ví, co dělá,“ vysvětluje Kupka. Podle prvních odhadů bude nový systém stát Česko stovky milionů korun navíc. Hotový má být až za necelé čtyři roky.

Minulý týden jste oznámili, že nebudete pokračovat v rozvíjení stávajícího systému digitalizace stavebního řízení a začnete znovu. Proč jste vybrali variantu, která je na první pohled delší a dražší?

Žádná kratší a bezpečná varianta se neukázala. Nebylo možné jít jinou cestou. V posledních třech týdnech se ukázalo, že současné systémy v mnoha ohledech neodpovídají platnému zákonu. Samo Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor legislativní a právní, udělal analýzu, která upozorňuje právě na to, kde ty systémy nesplňují zákonné požadavky.

Vycházeli jsme také z rozsudku krajského soudu, který se zabýval žalobou Ministerstva pro místní rozvoj proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten se ztotožnil s tím, že podmínky zadávacího řízení byly netransparentní a diskriminační.

Jak je možné, že jste se tohle všechno nedozvěděli už dříve? Ptali jste se ministra Bartoše průběžně na stav takhle velkého projektu?

Ptali jsme se, stejně jako vy. Výsledkem byla nakonec dohoda z jednání vlády na konci září. Vznikl expertní tým, který se mohl podívat „dovnitř“ systému, na všechny kódy, a zjistit, jak fungují a v jakém jsou stavu. To byl ten klíčový krok, když už nebylo možné se spoléhat na ubezpečování, a po kterém situace vyústila ve vyhazov Ivana Bartoše. Skupina vznikla mimo jiné i s jeho souhlasem.

Nový termín je tedy až rok 2028, sám říkáte, že takové věci chtějí čas. Proč jste ho nedali také Ivanu Bartošovi? Žádal vás například v době před spuštěním systému o nějakou změnu legislativy - posunutí termínu?

O to žádala opozice. My se ho na to (možné odsunutí účinnosti stavebního zákona, pozn. red.) ptali, třebaže by to bylo přiznání chyby. Byli jsme na to připraveni. Mimochodem, jedno odsunutí už měla digitalizace stavebního řízení za sebou, původní termín byl červenec 2023. Nabízeli jsme konkrétní pomoc, odezvy různých úřadů se totiž lišily s tím, co nám říkal ministr Bartoš. Odpovědí bylo nakonec až ustanovení expertní skupiny a její závěry.

Dobře, ale proč jste problém více neřešili už o prázdninách, kdy týden co týden přicházely zprávy o nefunkčním systému? Proč jste bouchli do stolu až po volbách?

Zadání o vytvoření expertní skupiny se odehrálo ještě na konci prázdnin nebo na začátku září, kdy uběhla lhůta, o které se mluvilo ve sdělovacích prostředcích. To šlo v těsné návaznosti bez vazby na volby. Když to vezmu zpětně - všechny stavební úřady i dnes říkají, že systém nefunguje. Vznikla analýza, že to není v souladu se zákonem. Digitální a informační agentura potvrdila, že nedošlo k naplnění zákona o informačních systémech.

Přesto je ve společnosti spousta informací o tom, že by stačilo ještě chvíli počkat a ono by to fungovalo. No tak my jsme bohužel rozkryli, že systémy nedávají naději, aby to fungovalo dokonale a podle zákona. To jsme ale v dubnu nebo květnu tvrdit nemohli, neměli jsme to jak prokázat. Žádné změny na MMR tehdy nepřicházely do úvahy. Měli jsme elementární důvěru, že ministerstvo ví, co dělá.

Ivan Bartoš tedy po schůzce s premiérem skončil ve funkci ministra pro místní rozvoj. Digitalizaci stavebního řízení jste chvíli koordinoval vy, resort dočasně vedl Marian Jurečka (KDU-ČSL), nyní je novým ministrem pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Jak to teď je? Kdo má odpovědnost za jeden z největších digitálních projektů u nás?

Moje role koordinátora výhradně pro digitalizaci stavebního řízení pokryla období přechodu (zhruba tři týdny, pozn. red.). Tak, aby bylo možné rychle připravit právní bypass. Na něm jsme začali pracovat okamžitě, rozjela se komunikace s klíčovými partnery, chtěli jsme jim ukázat, že jako stát si uvědomujeme stav věci a že vše spravíme.

Vaše role je tedy u konce?

Ano, tak to bylo myšlené od začátku. Koordinátorem jsem byl jen pro přechodné období, pro přípravu materiálu, na základě kterého se mohla vláda rozhodnout. Marian Jurečka na sebe vzal roli dočasného ministra pro místní rozvoj, aby resort nezůstal bez šéfa, kterým se poté stal Petr Kulhánek. Nezávisle na tom byl Marian Jurečka pověřen k agendě Digitální a informační agentury, což měl Ivan Bartoš na starosti jako vicepremiér.

Pozici vicepremiéra pro digitalizaci jste ale zrušili.

Neexistuje funkce, odpovědnost je ale nyní na Marianu Jurečkovi, to zůstává. Petr Kulhánek má logicky jako ministr pro místní rozvoj na starost digitalizaci stavebního řízení.

Tu jste ale odsunuli až na rok 2028, to bude dávno po sněmovních volbách. Nemáte starost, že se s novým vedením na MMR může vše zase změnit?

Pevně doufám, že ne. A to i díky krokům, které jsou teď přichystané, tedy jasný scénář, procesní analýza, popis toho, jak má digitalizace fungovat jako celek a tak dále. Na základě takového zadání a veřejného výběru zhotovitele bude vše připravené.

Máte na nové digitalizační řízení stanovený rozpočet? Ministr Kulhánek mluvil předběžně o stovkách milionů korun navíc.

Bude opravdu záležet na tom, co se vysoutěží, jaké nabídky se sejdou, protože i tím dosavadním postupem vlastně není možné ani určit reálnou cenu takového produktu. Na začátku sice byly nějaké soutěžní dialogy, ale v nich až na jednu výjimku nebyly podány žádné nabídky. Takže spekulace o tom, jestli tady chtěl někdo něco ukrást, jsou naprosto nepodložené.

Ivan Bartoš ale dříve mluvil o tom, že původní systém, který připravilo ministerstvo ještě pod Klárou Dostálovou (ANO), byl zhruba o miliardu předražený. Máte alespoň nějakou představu, jaký by tedy mohl být rozpočet?

To musí určit i analýza, která určí odhadovanou cenu toho celku. Ze současných postupů žádnou takovou zprávu nemáme. Byly tu tři soutěžní dialogy, které se zrušily, čtvrtý se naplnil, Národní geoportál územního plánování, tam je uzavřená smlouva. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil zrušení tří dialogů… to už zabíháme do detailů. Výsledkem je, že opravdu nikdo reálně na části dodávky systému nedal nabídku.

Pojďme dál, už víte, kdy budou výsledku forenzního auditu, o kterém jste minulý týden informovali?

Měly by být na přelomu roku.

Poté bude možné vypsat novou soutěž. Je možné, že se do ní přihlásí firma InQool, která vyhrála předchozí soutěž?

To klidně může. My jsme připravili podmínky pro to, aby opravdu soutěž umožňovala využít i ty stávající systémy. Můžou ale také zvolit jiné řešení. Chceme prostě co nejotevřenější konkurenční prostředí. Parametry soutěže ale už půjdou za ministrem Kulhánkem.

Když zůstaneme u firem, kolem projektu digitalizace stavebního řízení se často zmiňuje jméno Zdeňka Zajíčka (ODS), mimo jiné prezidenta ICT Unie. Jak vnímáte jeho možné zapojení vy? A jste připraveni na kritiku od oponentů, pokud novou soutěž vyhraje právě někdo z této unie?

Ale zadávací podmínky přece nebude tvořit nikdo z ICT Unie. Nové podmínky vzniknou na základě přesného procesního postupu a zakázka bude zcela transparentní. Co se týče historie, Zdeněk Zajíček v analýze nehrál žádnou roli. Ta je výsledkem jednak práce týmu jednotlivých ministerstev Mariana Jurečky, Petra Kulhánka a práce mojí.

My jsme položili na stůl na základě přesných dokumentů, jak ta situace vypadá a jak ji vidíme. Tohle je skutečné posouzení faktického stavu věci. Nic víc a nic méně. Spekulace a útoky na Zdeňka Zajíčka vnímám jako nepodložené a nekorektní.

Minimálně se ale podílel na definici soutěžních dialogů v historii.

Ty soutěžní dialogy ale až na jednu výjimku neskončily uzavřenou smlouvou. V tom posouzení ani v tom, jak dneska systém vypadá, nemá Zdeněk Zajíček žádný otisk.