Hrozí rumunský scénář? Které strany mohou v kampani hrát ruskou propagandu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volební rok 2025 bude v Česku výzvou pro mnoho politických stran, které cílí především na nespokojené voliče. Ať už jim půjde o to dostat se do Sněmovny nebo se v ní naopak udržet, v obou případech budou podle expertů chtít „být vidět“, prostě najít si místo na slunci.

Tomio Okamura slíbil po neúspěšných eurovolbách, že zařadí turbo - a rozjel kampaň s rasistickým podtextem. Jiné strany zase dlouhodobě zpochybňují českou pomoc Ukrajině. Takové kampaně ale mohou posloužit Rusku a jeho hybridním silám, varují odborníci.

Podle oslovených expertů, kteří se dlouhodobě zabývají hybridními hrozbami, je právě válka na Ukrajině tématem, podle kterého se budou proruské síly rozhodovat, jakým směrem cílit svou aktivitu. Logicky budou podporovat kampaně, které se Rusku hodí, a naopak útočit na ty zaměřené proti ruským zájmům.

„Narativy se nyní točí dominantně kolem pomoci Ukrajině, protože tam je jasný zájem Kremlu. V tomto jim ale vydatně pomáhá domácí opozice, která podporuje nepřímo například pocit, že kvůli obraně Evropy před Ruskem se významně omezuje pomoc občanům České republiky,“ přibližuje Nikola Hořejš, vedoucí mezinárodních projektů analytického ústavu STEM.

Další témata, která se snadno mohou stát „kořistí“ pro hybridní útok, jsou podle Hořejše různé varianty o spiknutí elit, prosazení vlády menšin a motiv „zrady národních zájmů“ spojený s xenofobií a antievropanstvím.

„Nově se stávají úspěšnějšími narativy spojené s rostoucími cenami a inflací a k tomu přidruženými obavami z politiky ochrany klimatu. Pronikají sem ze světa i pokusy o zpochybňování voleb,“ doplňuje expert.

Které strany mohou v předvolební kampani posloužit proruské propagandě? Odpověď naznačil například ruský propagandista Vadim Truchačev, který označil po volbách do Evropského parlamentu SPD, Trikoloru a uskupení Stačilo vedené šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou za „síly zcela loajální k Rusku“.

„Ruským zájmům nahrávají jak svými útoky na prozápadní směřování Česka, snahou vykreslit podporu Ukrajiny jako něco, co ohrožuje zájmy českých občanů, ale také využíváním dlouhodobě budovaných štěpících témat ve společnosti. Dalším aktérem bude hnutí PRO Jindřicha Rajchla, které do krajských voleb na podzim 2024 kandidovalo spolu s SPD a Trikolorou,“ popisuje Vít Kučík, mluvčí Českých elfů, občanského hnutí, které mapuje, analyzuje a aktivně bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu.

Kromě výše zmíněných se odborníci shodnou ještě na jedné politické straně, která míří do Poslanecké sněmovny. Nebezpečí vidí u strany Motoristé sobě, kteří nedávno na svém historicky prvním kongresu představili mimo jiné své priority pro příští měsíce.

„Když se zamyslíme nad jejich poselstvím za záchranu výroby aut se spalovacími motory, tak tato jejich mise, často zahrnující i šíření dezinformací o změně klimatu, mimo jiné velice vyhovuje Rusku jako jednomu z největších producentů fosilních paliv. Tudíž nebudou cílem ruské akce, ale budou ruskou akcí využiti a amplifikováni,“ míní Kučík.

Souhlasí s ním i bezpečnostní analytik Roman Máca, podle kterého se proruští propagandisté budou snažit co nejvíce poškodit strany a uskupení, které nejdou Rusku na ruku. V současnosti jsou to podle Máci hlavně strany vládní koalice a Piráti.

„Hlavním cílem pro diskreditaci bude současná vládní koalice a Piráti, což je samozřejmě výhodné pro ANO i Motoristy, takže u nich lze očekávat jistou toleranci pro ruské hybridní aktivity, nebo že se k nim svým způsobem přidají,“ míní analytik.

Podle Hořejše se dá navíc čekat, že se strany navzájem vyhecují a budou chtít trochu šokovat, aby vyždímaly extrémní obavy české populace na maximum. S tím už částečně začal například Tomio Okamura svou letní kampaní.

„Výhoda SPD je velká síť dobře organizovaných stranických buněk, které vehementně spamují sociální sítě. Motoristé na druhou stranu ztělesňují novou frontu kulturní války - budou jako nováček v pozornosti médií i lidí,“ říká Hořejš.

Stále více problémů s pokusy o ovlivňování voleb čekají experti po celé Evropě. Terčem hrozeb budou proevropské strany, které ve svých postojích podporují Ukrajinu, a to nejen v České republice, ale po celé Evropě. Už se tak ostatně několikrát stalo.

Čeští elfové poukazují například na uniklé dokumenty na Kreml napojené agentury zabývající se ovlivňováním veřejného mínění Social Design Agency, kde je popsán přesný postup, jak poškodit proevropské a Ukrajinu podporující strany, jako například Zelené v Německu, a naopak zvýšit volební výsledek populistických stran, jako AfD v Německu nebo stranu Marine Le Pen ve Francii.

„Rumunský“ scénář tak hrozí nejen v Česku, ale i v dalších demokratických zemích. O tom, že se budou hybridní síly tuzemské volby pokoušet ovlivnit, nikdo z expertů nepochybuje. Případné opakování českých voleb je ale méně pravděpodobné, než tomu bylo v Rumunsku, a to ze dvou důvodů.

Zaprvé - parlamentní volby jsou obecně sledovanější než ty prezidentské. A dezinformační kampaně budou pod větším drobnohledem. Jako druhý důvod uvádí analytik Hořejš chování Čechů na sociálních sítích.

„Teoreticky to není vyloučené, protože do jisté míry nějaké informační manipulace nebo pokus o kybernetický útok probíhal v dalších zemích v blízkém regionu - naposledy Gruzii a Moldavsku. Ale riziko je zřejmě menší, protože TikTok u nás nemá takový dosah. Hlavní sítí pro klíčovou skupinu voličů je Facebook, který se snaží kontroverzní politický obsah upozaďovat. Důležitým faktorem samozřejmě je, jak se před volbami postaví k Ukrajině a Rusku potenciální favorit voleb - hnutí ANO,“ přibližuje Hořejš.

Stejně tak vidí největší otazník u hnutí Andreje Babiše analytik Máca. Ruská propaganda se totiž podle něj v poslední době zaměřuje na témata inflace nebo vysokých cen potravin, což může kopírovat kampaň ANO.

„Jde hlavně o hru s emocemi, jako je strach a nenávist. Určitou podpásovku lze očekávat od hnutí ANO, kdy něco podobného jsme mohli vidět už dříve, viz lithium proti tehdejší ČSSD nebo tvrzení, že Piráti chtějí lidem do domácností nastěhovat migranty,“ jmenuje Máca.

Odborníci zmiňují ještě jeden fenomén, který hlavně na sociálních sítích může v předvolební kampani hrát roli. Falešné profily, které politikům a jejich stranám uměle zvyšují dosah a vytváří dojem, že jsou příspěvky populární.

Ve zrušených rumunských volbách zvyšovaly dosah krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua právě falešné účty na sociálních sítích. Analytický software využívaný Českými elfy ukazuje dlouhodobě nepřiměřený dosah a interakce příspěvků Jindřicha Rajchla, předsedy strany PRO 2022.

„Běžně pod svými příspěvky dostává tisíce lajků, ale při pečlivém pohledu je možné vidět, že odhadem 15 až 20 procent z nich tvoří úplně prázdné či nově založené účty, které ani nemají profilovou fotografii (například úplně prázdný profil Dasa Kabourkova, viz screenshot níže, pozn. red.), ale které jsou vysoce aktivní právě v podpoře, a tedy zviditelňování jeho obsahu,“ vysvětluje Kučík a dodává, že podobné anonymní profily najdeme i u Kateřiny Konečné, lídryně Stačilo, či Karly Maříkové, poslankyně SPD.

„V tomto období, vzhledem k rozvoji technologie, můžeme čekat kombinaci velkého množství obrovsky aktivních falešných účtů,“ varuje mluvčí Českých elfů.

Souhlasí s ním také Bob Kartous ze spolku Nelež, který na svém webu mimo jiné aktualizuje seznam dezinformačních stránek. Ten poukazuje na fakt, že ačkoliv má Rajchl nezvykle vysoký dosah na sociálních sítích, jeho politické ambice se mu naplňovat nedaří. Větší nebezpečí vidí spíše u zmiňovaných Motoristů.

„Zrovna u Motoristů, kteří jsou navázáni na otevřeně prokremelské kruhy kolem bývalého prezidenta Klause, lze předpokládat mohutnou snahu o podporu,“ zmiňuje Kartous.

Rumunský model, neboli náhlý růst popularity kandidáta z nevolitelného místa, Česko už zažilo. V roce 2019 byl zvolen z osmého místa bývalý generál Hynek Blaško, toho času kandidující za SPD.

„Jako jeden šik se za ním seřadily dezinformační weby jako Aeronet, dezinformační rádia, s Rusy spolupracující Raptor.tv, ale hlavně pečlivě moderované facebookové skupiny,“ popisuje Kučík. Dezinformační scéně se tehdy podařilo prosadit na významný politický post svého kandidáta i bez výrazné finanční a marketingové podpory politických stran.

„Stačila k tomu, především u voleb s celkově nižší volební účastí, dostatečně motivovaná skupina příznivců propojená přes sociální sítě,“ uzavírá Kučík.