Korespondenční volba schválena. Teď jde o demokracii

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hotovo: Senát ve středu schválil korespondenční volbu pro krajany v zahraničí, Sněmovna totéž udělala už v červnu, takže stačí podpis prezidenta Petra Pavla a Česko může už za rok vyzkoušet největší zásah do svého volebního systému od roku 1989.

Což není vůbec banální záležitost. Máločemu Češi po 35 letech své novodobé demokracie věří tak jako volbám a Marcele Augustové: Jakmile legendární moderátorka České televize oznámí v sobotu večer definitivní výsledky, víme, že se v klidu můžeme vrátit k našim běžným životům, protože neexistuje síla, která by slovo paní Marcely dokázala znevěrohodnit: Takhle jsme zvolili, takhle teď budeme žít.

Pro demokracii je to zásadní. Pokud se tu má dál moc předávat v míru na základě svobodných voleb, musíme věřit v jejich férovost. A hlavně jim musí věřit ti, kteří se momentálně ocitnou na poražené straně – politici a jejich voliči.

A to se nám většinou dařilo, s výjimkou hysterického výstupu Jiřího Paroubka v roce 2006, kterého ovšem rychle srovnal prezident Václav Klaus, jsme od roku 1990 nezažili pochybnost o průběhu a výsledcích voleb.

Teoreticky by to nemělo narušit ani korespondenční hlasování pro sněmovní a prezidentské volby, v zásadě už trochu zastaralý instrument, který ale bezpečně funguje po desítky let v mnoha civilizovaných zemích EU i jinde. Teoreticky by nemělo, prakticky to samozřejmě může vypadat jinak: Pokud se někteří politici rozhodnou, že svým voličům budou dál tvrdit něco o možných strašlivých podvodech, které s sebou korespondenční volba může přinést.

Ano, mluvím teď k vám, hnutí ANO, protože u SPD člověk žádnou elementární odpovědnost za stát nečeká, tam prostě jen vezmou svůj nechutný rasistický plakátek s „chirurgem“ a budou svým voličům tvrdit, že tihle lidé teď rozhodnou české volby.

Nerozhodnou a nerozhodnou je nakonec ani čeští krajané hlasující v zahraničí. Nikdo teď vůbec netuší, kolik jich nakonec může být, ale jistý obrázek si udělat můžeme. Když korespondenční volbu zavedlo v roce 2006 (!) Slovensko, využilo téhle možnosti 3427 krajanů. Ještě v roce 2016 jich bylo jen 17 278 a teprve vloni se počet hlasů ze světa dostal přes 50 tisíc – přesně na 58 779.

V českých poměrech se od oka bavíme zhruba o 100 tisících hlasů, což jsou asi 2 procenta z celkového počtu. To úplně nevypadá na vyfantazírované statisíce hlasů dávno mrtvých dědečků z Chicaga, kteří nakonec rozhodnou o tom, kdo bude v Česku vládnout.

Mimochodem, 62 procent „zahraničních Slováků“ volilo loni Progresivní Slovensko, vítězný Směr získal jen 6 procent - a slyšel někdo Roberta Fica, že by si na výsledky stěžoval? Ne, možná, že to nebylo potřeba, ale stejně tak nikdo na Slovensku nezpochybňoval žádné výsledky od roku 2006.

Hnutí ANO je na tom podobně jako Fico – ve sněmovních i prezidentských volbách si ověřilo, že v zahraničí mnoho voličů – zatím – nemá, takže z něj už samozřejmě vyprchalo někdejší nadšení pro korespondenční volbu, kterou měla ve svém programovém prohlášení první i druhá Babišova vláda. Jenže protože je přece jen trochu hloupé říct „nechceme, aby měli lidé snadnější přístup k volbám, protože pak nevolí nás“, argumentuje tím, že korespondenční volba nesplňuje ústavní požadavek na tajnou volbu.

To je docela zásadní výtka, kterou bychom měli brát vážně, a můžeme tedy snad čekat, že ANO vzápětí po prezidentově podpisu zamíří k Ústavnímu soudu, který snad zvládne rozhodnout do sněmovních voleb v září 2025. Pokud dá za pravdu kritikům korespondenční volby, není co řešit. Pokud novou volební metodu potvrdí, není snad přemrštěný požadavek, aby ANO tuhle novinku přijalo za svou, vysvětlilo její podstatu svým voličům, přemýšlelo, jak líp oslovit krajany, a jednou provždy zapomnělo na nebezpečné pohrávání si s výbušninou typu „vláda chce ukrást volby“, jak to ještě letos v lednu ujelo Aleně Schillerové, která toho jistě dodnes lituje.

Protože ústavní námitky jsou úplně legitimní - na rozdíl od opravdu nebezpečných blábolů zpochybňující celý demokratický proces, díky nimž dokázal Donald Trump poslat 6. ledna 2021 své věrné ke zteči na americký Kongres. Protože pak teprve si o demokracii můžeme začít dělat starosti.

Předpokládejme tedy, že české sněmovní volby roku 2025 proběhnou už podle nových pravidel. A pak se to stane: pokud se všichni zúčastnění budou chovat aspoň s elementární odpovědností, nestane se vůbec nic. Marcela Augustová oznámí výsledky, Češi si vyberou novou vládu a v roce 2029 si na tyhle dramatické debaty a noční šichty ve Sněmovně už nikdo ani nevzpomene.