Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od roku 2024 měly v Česku ukončit provoz kojenecké ústavy, jejichž zrušení schválila ještě minulá Sněmovna. Poslanci ale budou muset ještě letos odhlasovat přílepek k zákonu z roku 2021, aby jejich konec o rok odsunuli.
Důvod? Zrušení „kojeňáků“ je nepřímo provázané s novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která by měla více motivovat k pěstounství či opatrovnictví dětí. Její přijetí ale vázne.
Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh předložilo koncem května, vládou ale prošel teprve před pár dny, jelikož jen meziresortní připomínkové řízení, s nímž bylo potřeba se vypořádat, mělo skoro 600 stran.
Příští týden si měli koaliční poslanci ujasnit konkrétní parametry zákona, jehož předpokládaná účinnost je od 1. července 2024.
Rychleji a efektivněji
Podle oslovených politiků půjde o revoluční změny, které přinesou pěstounům větší oporu ze strany státního aparátu a především zrychlí a zefektivní celý proces, kterým zájemci o pěstounskou péči musí projít. A tím pádem bude více pěstounů pro malé děti, které doposud končily v kojeneckých ústavech.
„Historicky to bylo tak, že zájemci si podali žádost, procházeli přípravou a psychologickým posouzením, ale v některých krajích, kde bylo žádostí hodně, to trvalo i několik měsíců. Díky té novele budou moct psychologické posouzení absolvovat i v jiném kraji, než kde mají trvalé bydliště,“ vysvětluje to zásadní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
V regionech, které mají jen jednoho akreditovaného psychologa, totiž zájemci často čekají jen na termín i půl roku.
Česku chybí pěstouni
Kvůli změně zákona o zrušení kojeneckých ústavů je nyní potřeba výrazně více pěstounských rodičů, kteří by se o děti postarali. Role pěstounů se ujímají nejčastěji prarodiče, stát pěstouny motivuje příspěvky.
Novela upravuje také finanční příspěvek takzvaným provázejícím organizacím, které pěstounům poskytují metodickou podporu a vzdělávání. V současné době mají státní příspěvek ve výši 54 tisíc korun za uzavřenou dohodu na rok, podle návrhu by se měl zvýšit na 66 a 72 tisíc korun podle typu péče.
Podle Pivoňky Vaňkové dříve tyto organizace pracovaly s takzvaně zprostředkovanými rodinami, tedy s lidmi, kteří se dobrovolně přihlásí do pěstounského programu. „Nyní se to nově začne dělat i pro nezprostředkované, což jsou pěstouni z rodiny – když si vezme dítě do péče třeba babička nebo teta,“ vysvětluje poslankyně.
„Spousta rodinných pěstounů si často není třeba úplně jistá, jestli to dítě vychovávají správně, potřebují psychologickou pomoc nebo metodické vedení. Proto budou provázející organizace podpořeny finančně,“ dodává.
Jsou kraje, které to odsouvají
Bezvýjimečný a úplný zákaz pro poskytování takzvaných služeb ZDVOP (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) dětem do tří let věku měl, jak již bylo zmíněno výše, platit od ledna příštího roku.
Přílepek nyní změní podmínky tak, že ZDVOP budou oprávněna poskytovat ochranu a pomoc dětem do čtyř let ve dvou případech: u dočasného krizového pobytu na dobu maximálně jednoho měsíce nebo pokud půjde o sourozeneckou skupinu, kde by dítě mladší čtyř let pobývalo se svým starším sourozencem.
Od přijetí novely si politici slibují větší zájem o pěstounství, a tedy snazší umisťování malých dětí do pěstounských rodin. Podle poslankyně Martiny Ochodnické (TOP 09) už některé kraje na systém, který by měl fungovat po zrušení kojeneckých ústavů, přistoupily dříve.
„Tři kraje, včetně třeba Moravskoslezského, který měl jinak v ústavech hodně dětí, se s tím zvládly vypořádat už teď a umístily všechny děti. Jsou ale i kraje, které to pořád odsouvají a mají hodně dětí do tří let v ústavech,“ říká.
V připomínkovém řízení vyjádřily nesouhlas se zrušením dětských domovů pro děti do tří let třeba Ústecký nebo Karlovarský kraj.
