Článek
Balaš podle svých slov rezignaci zvažoval od začátku letošního roku.
„Jsem vyčerpaný a nejsem si jistý, že mám dost energie, kterou ministerstvo potřebuje,“ řekl Balaš v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Měl jsem covid, který neprobíhal úplně jednoduše, a mám teď zdravotní problém, který přetrvává,“ dodal. I přes zdravotní potíže zatím zůstane poslancem.
Dnes jste informoval kolegy z hnutí STAN, že chcete skončit na postu ministra ze zdravotních důvodů. Je to náhlé rozhodnutí, nebo jste to zvažoval delší dobu?
Nebylo to náhlé, uvažuji o tom od začátku roku. Měl jsem covid, který neprobíhal úplně jednoduše, a mám teď zdravotní problém, který přetrvává. Ten problém je sice pod kontrolou, ale jasněji bude v září. Cítím se vyčerpaný a potřebuji se dát zdravotně dohromady. A resort školství potřebuje opravdu velké nasazení, nejsem si jistý, že bych tu energii měl.
V posledních měsících jsem zaregistrovala výtky od koaličních partnerů i některých vašich spolustraníků k vašemu výkonu funkce, že to nebylo úplně stoprocentní. Bylo to zdravotními problémy?
Já jsem výtky nezaregistroval. Pracujeme na řadě otázek, neustále jsme vedli řadu jednání. Ale zase nepřeceňujme roli ministra, ministerstvo funguje podle toho, jak je nastaveno vnitřně. Ale musím říci, že to bylo opravdu vyčerpávající a bylo to pro mě opravdu na hraně.
Takže vaši straničtí kolegové vám žádné výtky k vaší práci nesdělili?
Já si myslím, že ne. My jsme opravdu posunuli celou řadu věcí.
Zůstanete poslancem?
Musím říct, že práce ministra je opravdu výrazně fyzicky náročnější než práce poslance. Věřím, že zatím není třeba skládat mandát, protože ve srovnání s tím, co dělám teď, je to relax. Ale uvidíme v září, jak se dám dohromady.
Spekulovalo se také o tom, že byste měl zájem o funkci na Ústavním soudu. To tedy nyní nepřichází v úvahu?
Opravdu do toho září se musím dát dohromady, a pak uvidíme, jaké budou výsledky mého zdravotního stavu. Pokud jde o funkci Ústavního soudce, to není moje rozhodnutí, to jde za prezidentem republiky. Já jsem o to nijak neusiloval. Ale je to agenda, která je mi blízká.
Vaším nástupcem by se měl stát Mikuláš Bek. Podílel jste se nějak na jeho výběru?
Na předsednictvu jsem ho dokonce navrhl já a můj návrh byl velmi pozitivně přijat. Neumím si představit nikoho kompetentnějšího v téhle oblasti. Dlouhodobě se zabývá koncepcí vzdělávání a sdílíme stejné názory. Rád s ním budu spolupracovat.
Co mu řeknete, až mu budete předávat agendu? Co je největší priorita?
Je jich několik. Děláme revizi rámcových vzdělávacích programů. Intenzivně pracujeme na získání evropských prostředků na školskou infrastrukturu, protože máme nedostatečné kapacity. A pochopitelně je tam i otázka reformy vysokého školství a zamyšlení se nad nějakou celkovou koncepcí změny vzdělávacího systému. Už jsme spolu diskutovali třeba rozšíření povinné školní docházky na 10 nebo 11 let a provázání s terciální sférou.
S jakými pocity ministerstvo opouštíte? Je vám líto odcházet?
Já myslím, že to byla úžasná zkušenost a výzva, která mi otevřela nové obzory. Potkal jsem řadu zajímavých lidí a určitě mě to obohatilo. Doufám, že jsem také podnítil nějaké zajímavé diskuze a řešení.
