Článek
Majetková přiznání politiků by mohla být už od července opět k nahlédnutí v registrech. Avšak zpřísňují se pravidla, jak je se získanými informacemi možné nakládat. Nově je bude možné zpracovat a publikovat pouze v případě zjištění nebo podezření, že došlo k porušení povinností veřejného funkcionáře.
Upozornila na to nezisková organizace Transparency International (TI). Organizace upozorňuje především na to, že médiím, která by se o majetky politiků zajímala, by mohly hrozit finanční sankce.
„Omezení účelu nakládání s veřejně dostupnými daty bude působit jako odstrašující prvek,“ míní právník TI Jan Dupák.
V praxi změna znamená, že bude možné informovat například o tom, že si politik koupil luxusní byt, ale jen v případě pochybnosti, zda si na něj mohl legálně vydělat. Je ale otázka, zda by Seznam Zprávy mohly bez hrozby pokuty publikovat text, který vyšel v květnu, kdy informovaly, s jakými majetky či dluhy vstupují do vlády noví ministři.
V tomto případě – kvůli současné nedostupnosti dokumentů – poskytli ministři údaje dobrovolně. Pokud by je ale redakce vyčetla v budoucnu z registru a některý z ministrů by zveřejnění údajů napadl, mohla by redakci hrozit pokuta.
„Po přijetí novely by za takovéto výstupy mohla hrozit autorům nebo vydavatelům pokuta. Případný přestupek by projednával Úřad pro ochranu osobních údajů a hrozí za něj sankce až 50 000 korun,“ uvedl Dupák z TI.
Majetkové přiznání musí veřejní funkcionáři každoročně odevzdávat, aby bylo možné kontrolovat zejména případný střet zájmů. Termín odevzdání je zákonem stanoven na poslední červnový den a dokumenty jsou poté elektronicky uloženy v registrech.
Chtěl to tak Ústavní soud, tvrdí Vondráček
Poslanci minulý týden celkem hladce a hned v prvním čtení schválili opoziční znění novely zákona o střetu zájmů, která má registry znovu otevřít. S tím však schválili i výše popsanou změnu.
Změna v § 13, odstavci 8
Původní znění: Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených tímto zákonem.
Nové znění: Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.
Zdroj: Novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů
Odůvodnili to tím, že se sjednotí podmínky pro nahlížení do majetkových přiznání veřejných funkcionářů na všech úrovních. Ti se totiž z pohledu zákona, kvůli kterému musí podávat zprávu o svých majetkových poměrech, dělí na dvě skupiny. V první jsou ku příkladu politici nebo členové bankovní rady ČNB. Ve druhé skupině jsou pak třeba soudci či státní zástupci.
„Ve chvíli, kdy Ústavní soud řekl, že oznámení všech skupin funkcionářů mají byt dostupná veřejnosti pouze na základě předchozí žádosti, tak bylo potřeba zajistit, aby s těmi informacemi z oznámení nebylo nakládáno posléze zcela volně, neboť pak by podmínka předchozí žádosti zcela ztrácela svůj smysl. Podobný režim platil doteď pro úředníky a zásahem soudu se rozšiřuje i na vrcholné funkcionáře,“ vysvětlil Seznam Zprávám spoluautor návrhu, poslanec Radek Vondráček (ANO).
Podle TI však změna v praxi znamená, že by přestupkem bylo jakékoliv využití údajů z majetkových přiznání, které nesouvisí se zjišťováním porušení povinností veřejného funkcionáře. V původním návrhu ze strany koaličních poslanců to takto uvedeno nebylo. Politiků se tento odstaveček netýkal, stejně jako tomu bylo doposud.
Kdo si koupil nové auto, není věc veřejná
„Pro mě je nyní důležité, že se znovu otevřou registry a veřejnost do nich bude moct nahlížet,“ řekla hlavní autorka původního návrhu, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN).
Že by se novinářům možnosti informovat o majetcích politiků zásadně změnily, si Kovářová nemyslí. „Podle mého názoru, když novináři budou registry používat s citem, tak by se na ně tento paragraf neměl vztahovat. Pokud upozorní na to, že si někdo koupil majetek, na který si nemohl vydělat, je to ve veřejném zájmu,“ říká.
Myslí si, že registry by neměly být používány k tomu, aby novináři zveřejňovali, kdo si koupil nové auto nebo kdo zdědil byt po mamince.
Ona ve svém návrhu novely ale omezení využití informací z majetkových přiznání nenavrhovala. Kdy a jestli vůbec ho však koalice zařadí na pořad schůze, není jasné. Koaliční novela se totiž od začátku funkčního období této Sněmovny stala předmětem velkých obstrukcí ze strany opozice.
Ministerstvo spravedlnosti registry uzavřelo po rozhodnutí Ústavního soudu, který požadoval nápravu v tom, aby všechna přiznání byla k dispozici jen po předchozí žádosti.
Poslanci v minulém volebním období nebyli schopni zákon novelizovat, a registry proto už víc než půl roku zůstávají veřejnosti uzavřené. Současná vládní koalice se to hned na začátku volebního období snažila napravit novou novelou. Tu však obstruovala opozice kvůli několik paragrafům týkajícím se vlastnění médií politiky. Byly směřovány především na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, jehož poslanci novelu obstruovali.
Paragrafy do novely dodal předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ten už minulý týden oznámil, že se své novely nevzdá a bude se dál pokoušet o její prosazení. „Dál platí tato koaliční dohoda,“ připomenul.
