Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Názory prezidenta republiky Miloše Zemana na ruské výboje vůči Ukrajině nemají na Západ od nás větší váhu. Nejméně od roku 2014, kdy na summitu NATO žádal důkazy o ruské přítomnosti na východě suverénního státu. Bylo několik měsíců po anexi Krymu a u Doněcku se bojovalo.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt tehdy opáčil: „Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich.“
Po osmi letech Miloš Zeman říká, že varování amerických tajných služeb před válkou na Ukrajině je „blamáž“. Vždyť „Rusové nejsou blázni“.
„Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. A jak vidíte, nestalo se tak.“ „Já se CIA neptám, jaké má informační zdroje. Pouze na základě tří uvedených případů (ještě Irák 2003 a Afghánistán 2021, pozn. red.) pochybuji o kvalitě těchto zdrojů.“ Tolik z prezidentského rozhovoru pro MF Dnes, ve kterém Zeman ještě jen tak z voleje vyzývá generálního tajemníka NATO k odstoupení kvůli Afghánistánu.
Kontext je důležitý. Kdybychom nevěděli, respektive kdyby nebylo mezi našimi spojenci známo, že prezident republiky podobně hovořívá běžně (viz Novičok, Vrbětice), měla by taková slova dramatické důsledky a potenciál, řečeno se Zemanem, šrapnelu. Ale za těchto okolností na tom, že hlava státu trhá mezinárodní partu a vykládá do novin o tom, co mu píše CIA, záleží přece jen méně.
Což vlastně není špatné.
Předkládaná představa, že prezident, který žije v ústraní v Lánech a podle dostupných informací nedisponuje ani vlastním telefonem, je chytřejší než celá CIA dohromady, je bizarní. Tajné služby státu, který zastupuje navenek, a jeho nejdůležitějšího spojence jsou podle něj čučkaři. K tajným službám Ruska, tedy k tajným službám bezpečnostní hrozby par excellence, se hlava českého státu nevyjadřuje.
Ve zmíněném rozhovoru se Miloš Zeman ohledně Ukrajiny ještě pokouší tupit ministra zahraničí Jana Lipavského a sdílí názor Václava Klause staršího.
Premiér Petr Fiala, byv ve čtvrtek tázán, co prezidentovu postoji říká, odpověděl, že všechny informace, které má Česko i další země, ukazují, že Rusko je stále připraveno k agresi. Nedochází ke stažení vojsk, napětí na hranici pokračuje. „Proto to všechny evropské země berou vážně.“
Podle Fialy musejí západní státy zastávat jasný, jednotný postoj, Rusko musí vědět, že jsou hranice, které nelze překročit, pozice zemí EU a Severoatlantické aliance je podle premiéra jasná, srozumitelná a pevná, což je dobře… Můžeme to zkrátit: opak Zemanovy mlhy a Zemanova mistrování.
Takzvané koordinační schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice, pořádané dříve na Hradě, byly po ustavení Fialovy vlády zrušeny. Miloš Zeman správně usoudil, že s Janem Lipavským, Markétou Pekarovou Adamovou nebo Milošem Vystrčilem by si neměl moc o čem povídat. Ostatně – navíc mu nejspíš nikdy nepřinesli žádný dárek. Zeman by hrál druhé housle, nemohlo by být po jeho.
Takže zahraniční politiku, řekl, bude řešit jen s premiérem. Zatím naposledy se setkali před dvěma týdny. Teď k zásadní věci říká každý něco úplně jiného. Zemanovo interview v MF Dnes by ovšem vypadalo úplně stejně, kdyby se ústavní činitelé bývali scházeli v počtu dva, pět nebo patnáct.
Neboli je dobře, že dekorum koordinace zahraniční politiky zahrnující Hrad odpadlo. Tím pádem vyniká, že prezident mluví jen sám za sebe. Je to smutné, ale na druhou stranu poněkud zvráceným způsobem uklidňující.
