Článek
Oznámení Jana Zahradila, že příští rok už nebude kandidovat v evropských volbách a zároveň okamžitě odchází z čela europoslanecké frakce ODS a automaticky i z nejužšího vedení nejsilnější vládní strany, působí jako drobná zpráva.
Prostě jen další typický devadesátkový klausovec, vyznavač pragmatické politiky a národního konzervatismu, zjistil, že ve Fialově ODS už pro něj není místo. Přitom kdysi býval prvním místopředsedou strany a myslel si dokonce i na post ministra zahraničí.
Dnes ale není jisté, jestli šedesátiletý muž zůstane v ODS řadovým členem, nebo naštvaně bouchne dveřmi a zamíří jinam, jako to už udělali někteří jeho předchůdci. Odešli buď do Trikolory (Václav Klaus mladší, Zuzana Majerová), nebo do hnutí SPD (Radim Fiala).
Zahradilovým odchodem odpadl jeden z balvanů, který brání vytvoření společné kandidátky Spolu i pro evropské volby. S ním by do toho lidovci ani TOP 09 nikdy nešli. Vadí jim jeho euroskeptické a pročínské postoje. Je tam i vzájemné pohrdání, připomeňme Zahradilův výrok, že šéf hnutí ANO je „o tři levely chytřejší“ než předsedkyně TOP 09.
Společnou kandidátku do eurovoleb chtějí lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Petr Fiala, Marian Jurečka a Markéta Pekarová Adamová sledují strategické zájmy. Vědí, že jedině společně jsou schopni konkurovat hnutí ANO, stejně jako ve sněmovních volbách v roce 2021.
Mohlo by vás zajímat:
Všimli si, jaké úsilí Andrej Babiš už dnes věnuje přípravám na evropské volby, které budou příští rok na jaře. Proměnil se kvůli tomu na národního konzervativce, kritizuje hloupý Brusel a chystá obytňák k další tour – zkrátka z voleb chce udělat referendum o vládě.
Úspěch v nich – a pak ještě v krajských volbách na podzim – by pro Babiše mohl být důležitou vzpruhou před sněmovními volbami v roce 2025. Opoziční triumf v evropských volbách proto vládní lídři nechtějí připustit.
Lídr ANO je extrémně motivovaný, má za sebou tři porážky – ve sněmovních, senátních a prezidentských volbách – a teď touží po odvetě. Chce mobilizovat své příznivce, aby k unijním volbám přišli a ukázali Fialově vládě červenou kartu. A mohlo by se mu to povést, účast v eurovolbách roste – v roce 2014 přišlo jen 18 procent voličů, v roce 2019 už jich bylo 29 procent. Sociologové předvídají, že teď by to mohlo být až 40 procent.
Co si přejí předsedové, je jedna věc, ale uvnitř partají už taková touha po kandidátce Spolu rozhodně nepanuje.
Hlavně občanští demokraté se obávají, že uvědomělí lidovečtí příznivci budou poctivě kroužkovat své favority, kteří ostatní přeskáčou a nechají mimo parlament EU. Nejméně polovina členů KDU-ČSL si přeje jít do voleb samostatně pod vlastní značkou. A TOP 09 chce do party navíc přivést ještě prezidentskou kandidátku Danuši Nerudou, což se zas nelíbí v ODS.
Navíc byl by to velký programový slepenec. V Bruselu patří do jiných parlamentních frakcí, vždyť mezi trojící stran panují nepřehlédnutelné názorové rozpory týkající se unijních témat. Ať už jde o přijetí eura, postoje k sankcím vůči Polsku a Maďarsku, nebo třeba ke Green Dealu. Jak třeba vedle sebe mohou být na kandidátce jeho zapálený odpůrce Alexandr Vondra z ODS a stejně zanícený podporovatel Luděk Niedermayer?
Problémů, výhrad a rozporů je ještě hodně. Odchod jednoho Zahradila ještě automaticky neznamená vytvoření jedné eurokandidátky Spolu.
